| salt:hasText
| - Imunosupresivní účinek/zvýšená náchylnost k infekcím
Kortikosteroidy mohou zvýšit náchylnost k infekci, mohou maskovat některé známky infekce a během jejich podávání se mohou objevit nové infekce. Při používání kortikosteroidů lze pozorovat sníženou rezistenci a neschopnost lokalizovat infekci. U nemocných léčených kortikosteroidy samotnými nebo v kombinaci s jinými imunosupresívy, která ovlivňují buněčnou nebo humorální imunitu nebo funkce neutrofilů, se může v kterékoliv lokalizaci vyskytnout jakákoliv virová, bakteriální, mykotická, protozoární nebo parazitární infekce. Tyto infekce mohou být mírné, avšak mohou být i závažné s fatálním průběhem. Výskyt infekčních komplikací vzrůstá se zvyšující se dávkou kortikosteroidů.
Osoby užívající léky, které potlačují imunitní systém, jsou náchylnější k infekcím než zdraví jedinci. Například plané neštovice a spalničky, mohou mít vážnější, nebo dokonce fatální průběh u dětí s oslabenou imunitou nebo dospělých užívajících kortikosteroidy.
Kortikosteroidy používat s velkou opatrností u pacientů se známou nebo suspektní parazitární infekcí, jako je napadení strongyloidy (vlasovec), což může vést k superinfekci strongyloidů a šíření larev migrací, často doprovázené těžkou enterokolitidou a potenciálně smrtelnou gram-negativní infekcí krve.
Role kortikosteroidů u septického šoku byla sporná, časné studie uváděly jak prospěšné tak i škodlivé účinky. V nedávné době byly doplňkové kortikosteroidy navrhnuty jako prospěšné u pacientů se stálým septickým šokem, kteří trpí nedostatečností nadledvin. Nicméně, jejich rutinní použití při septickém šoku se nedoporučuje. Systematické přezkoumání krátkodobých, vysokodávkových kortikosteroidů jejích používání nepodpořilo. Nicméně, meta-analýzy a revize ukazují, že delší podávání (5-11 dní) nízkých dávek kortikosteroidů může vést ke snížení mortality.
Očkování živými nebo živými oslabenými vakcínami je u nemocných užívajících imunosupresívní dávky kortikosteroidů kontraindikováno. Vakcíny obsahující mrtvé či inaktivované mikroorganizmy mohou být nemocným na imunosupresívních dávkách kortikosteroidů podávány, avšak odpověď na tyto vakcíny může být oslabena.
Indikovaná imunizace může být prováděna u nemocných na neimunosupresívních dávkách kortikosteroidů.
Použití kortikosteroidů při aktivní tuberkulóze je nutno omezit na případy fulminantní nebo diseminované tuberkulózy, kdy se kortikosteroid podává při léčbě onemocnění ve spojení s příslušným antituberkulózním režimem.
Jsou‑li kortikosteroidy indikovány u pacientů s latentní tuberkulózou nebo tuberkulinovou reaktivitou, je nutné tyto pacienty pozorně sledovat, protože může dojít k reaktivaci onemocnění. Během dlouhodobé léčby kortikosteroidy by měli tito pacienti dostávat chemoprofylaxi.
Kaposiho sarkom byl hlášen u pacientů léčených kortikosteroidy. Vysazení kortikosteroidů může mít za následek klinické remise.
Krev a lymfatický systém
Kyseslinu acetylsalicylovou a nesteroidní protizánětlivé látky používat s opatrností v kombinaci s kortikosteroidy.
Účinky na imunitní systém
Mohou se vyskytnout alergické reakce. Protože u pacientů léčených kortikosteroidy došlo ojediněle ke vzniku kožních reakcí a anafylaktických/anafylaktoidních reakcí, je třeba před podáním učinit řádná bezpečnostní opatření, zvláště má‑li pacient v anamnéze alergii na jakýkoliv lék.
Účinky na endokrinní systém
Farmakologické dávky kortikosteroidů podávaných po delší dobu mohou vést k supresi osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) (sekundární nedostatečnost kůry nadledvin). Stupeň a trvání vzniklé adrenokortikální nedostatečnosti jsou u pacientů rozdílné a závisí na dávce, frekvenci, čase podání a délce léčby glukokortikoidy. Tento účinek lze minimalizovat pomocí podávání přípravku obden.��Kromě toho může dojít k akutní nedostatečnosti nadledvin vedoucí k fatálnímu konci, pokud jsou glukokortikoidy vysazeny náhle.
Lékem vyvolaná sekundární nedostatečnost nadledvin může být tedy minimalizována postupným snižováním dávky. Tento typ relativní nedostatečnosti může přetrvávat i několik měsíců po ukončení léčby, proto by měla být v každé stresové situaci vzniklé v tomto období, obnovena hormonální terapie. Protože sekrece mineralokortikoidů může být snížena, podávat souběžně sůl a/nebo mineralokortikoidy.
�U pacientů léčených kortikosteroidy, kteří jsou vystaveni neobvyklému stresu, je indikována zvýšená dávka rychle účinkujících kortikosteroidů před, během a po stresující situaci.
Steroid "abstinenční syndrom", zdánlivě nesouvisející s adrenokortikální nedostatečností, se může také vyskytnout po náhlém vysazení glukokortikoidů. Tento syndrom zahrnuje příznaky, jako jsou: nechutenství, nevolnost, zvracení, letargie, bolesti hlavy, horečka, bolesti kloubů, deskvamace, bolesti svalů, ztráta hmotnosti a/nebo hypotenze. Tyto účinky jsou vyvolány spíše náhlou změnou koncentrace glukokortikoidů než nízkou hladinou kortikosteroidů.
�Vzhledem k tomu, že glukokortikoidy mohou vyvolat nebo zhoršit Cushingův syndrom, nepodávat glukokortikoidy pacientům s Cushingovou nemocí.
�U pacientů s hypotyreózou je účinek kortikosteroidů větší.
Poruchy metabolismu a výživy
Kortikosteroidy, včetně methylprednisolonu, mohou zvýšit hladinu glukózy v krvi, zhoršit již existující diabetes a učinit náchylným na diabetes mellitus pacienty dlouhodobě léčené kortikosteroidy.
� Psychiatrické účinky
V průběhu léčby kortikoidy se mohou vyskytnout psychické poruchy včetně euforie, insomnie, změn nálady, změn osobnosti, závažných depresívních a psychotických stavů. Rovněž může dojít ke zhoršení stávající emoční nestability nebo psychotických tendencí.
U systémových steroidů se mohou vyskytnout potenciálně závažné psychiatrické nežádoucí účinky. Příznaky se zpravidla objeví během několika dní nebo týdnů po zahájení léčby. Většina reakcí se obnoví buď po snížení dávky nebo vysazení, i když specifická léčba může být nezbytná. Po vysazení kortikoidů byly hlášeny psychologické účinky, frekvence není známa. Pacienti/pečovatelé by měli být podporováni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u pacienta vyskytnou psychické příznaky, zejména pokud je podezření na depresivní náladu nebo sebevražedné myšlenky. Pacienti/pečovatelé by měli dávat pozor na možné duševní poruchy, které se mohou objevit buď během nebo bezprostředně po snižování dávky/vysazení systémových steroidů.
Účinky na nervový systém
Kortikosteroidy používat s opatrností u pacientů trpících záchvaty.
�Kortikosteroidy používat s opatrností u pacientů s myasthenia gravis. (viz také myopatie v Muskuloskeletálních účincích níže).
Účinky na oči
U nemocných s očním postižením při infekci herpes simplex a herpes zoster ophtalmicus by měly být kortikosteroidy podávány s opatrností vzhledem k hrozbě perforace rohovky.
Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může způsobit posteriorní subkapsulární katarakty a nukleární katarakty (zejména u dětí), exoftalmus, nebo zvýšený nitrooční tlak, což může vést ke glaukomu s možným poškozením optického nervu. Vznik sekundární plísňové a virové infekce oka může být vyšší u pacientů léčených glukokortikoidy
Účinky na kardiovaskulární systém
Nežádoucí účinky glukokortikoidů na kardiovaskulární systém, jako je dyslipidémie a hypertenze, mohou léčené pacienty s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory učinit náchylnými pro další kardiovaskulární účinky, pokud jsou podávány vysoké dávky a dlouhodobě. Proto u těchto pacientů používat kortikosteroidy uváženě a věnovat pozornost riziku změny a v případě potřeby dalšímu monitorování srdeční činnosti. Nízká dávka a střídavé podávání může snížit výskyt komplikací léčby kortikosteroidy.
Po rychlém intravenózním podání velkých dávek methylprednisolonu (více než 0,5 g podaného za méně než 10 minut) byly hlášeny poruchy srdečního rytmu a/nebo cirkulační kolaps a/nebo srdeční zástava. Po podání velké dávky methylprednisolonu byl hlášen výskyt bradykardie, jejíž výskyt nemusí být závislý na rychlosti podání nebo délky trvání infúze.
Systémové kortikosteroidy používat v případě srdečního selhání s opatrností a pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné,
Účinky na cévní systém
Steroidy používat s opatrností u pacientů s hypertenzí.
Účinky na gastrointestinální systém
Neexistuje obecná shoda, zda kortikosteroidy jsou samy o sobě zodpovědné za žaludeční vředy, které se vyskytly v průběhu léčby, nicméně léčba glukokortikoidy může maskovat příznaky žaludečního vředu, takže k perforaci nebo krvácení může dojít bez výrazných bolestí.
U nemocných s nespecifickou ulcerózní kolitidou by měly být kortikosteroidy podávány s opatrností v případě hrozby perforace, abscesu nebo jiných hnisavých infekcí, u nemocných s divertikulitidou, čerstvými střevními anastomózami, nebo aktivními nebo latentními peptickými vředy.
Hepatobiliární účinky
Vysoké dávky kortikosteroidů mohou způsobit akutní zánět slinivky břišní.
Účinky na muskuloskeletální systém
Po podání vysokých dávek kortikosteroidů byly hlášeny případy akutní myopatie; nejčastěji tyto případy zahrnovaly nemocné s poruchami nervosvalového přenosu (myasténie gravis) nebo nemocné souběžně užívající anticholinergika, jakou jsou přípravky ovlivňující nervosvalový přenos (pankuronium). Tyto formy akutní myopatie mají generalizovanou formu, mohou postihovat oční a dýchací svalstvo a mohou vyústit v kvadruparézu. Může dojít ke zvýšení hladiny kreatin kinázy. Po vysazení kortikosteroidů může klinické zlepšení a zotavení vyžadovat týdny až měsíce.
Osteoporóza je běžný, ale zřídka rozpoznaný nežádoucí účinek spojený s dlouhodobým užíváním vysokých dávek glukokortikoidů.
� Poruchy ledvin a močových cest
Kortikosteroidy používat s opatrností u pacientů s nedostatečností ledvin.
Vyšetření� Průměrné a vysoké dávky hydrokortizonu nebo kortizonu mohou způsobit zvýšení krevního tlaku, retenci sodíku a vody, a zvýšené vylučování draslíku. Je méně pravděpodobné, že se tyto účinky vyskytnou u syntetických derivátů, s výjimkou jejich použití ve vysokých dávkách. Dietní omezení soli a doplnění draslíku může být nezbytné. Všechny kortikoidy zvyšují vylučování vápníku.
Poranění, otravy a komplikace
Výsledky multicentrické studie dokazují, že methylprednisolon sukcinát sodný by se neměl používat rutinně k léčbě poranění hlavy. Výsledky studie odhalily zvýšenou mortalitu za 2 týdny nebo 6 měsíců, po zranění u pacientů, kterým byl podáván methylprednisolon sukcinát sodný v porovnání s pacienty léčenými placebem. Nebyla stanovena příčinná souvislost s léčbou methylprednisolon sukcinátem sodným.
Jiné nežádoucí příhody
Opatrnost se doporučuje při dlouhodobé léčbě kortikosteroidy u starších lidí vzhledem k potenciálnímu zvýšení rizika osteoporózy, stejně jako zvýšenému riziku zadržování tekutin s možností výsledné hypertenze.
�Protože komplikace léčby glukokortikoidy závisí na velikosti dávky a délce léčby, je nutno v každém jednotlivém případě zvážit riziko/přínos ve vztahu k dávce a trvání léčby, zda použít denní nebo přerušovanou léčbu.
�Pro kontrolu stavu by měla být použita nejnižší možná dávka kortikosteroidu, a pokud je možné snížení dávky, mělo by být postupné.
Pediatrická populace
Informace o některých složkách přípravku
Tento přípravek obsahuje benzylalkohol. Po aplikaci přípravku obsahujícího benzylalkohol u předčasně narozených dětí byl hlášen výskyt fatálního „gasping syndromu“.
Pečlivě sledovat růst a vývoj kojenců a dětí dlouhodobě léčených kortikosteroidy. Růst může být potlačen u dětí, kterým jsou glukokortikoidy podávány dlouhodobě, denně v rozdělených dávkách a použití takového režimu by mělo být omezeno na nejnutnější případy. Střídavé podávání glukokortikoidů obvykle zabráni vzniku nebo minimalizuje tyto nežádoucí účinky.
�Kojenci a děti dlouhodobě léčené kortikosteroidy jsou více ohroženy výskytem zvýšeného nitrolebního tlaku.
�Vysoké dávky kortikosteroidů můžou u dětí vyvolat zánět slinivky břišní.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)