salt:hasText
| - U pacientů s těžkou nežádoucí reakcí na jiné chinolony v anamnéze (např. tendinitis, těžká neurologická reakce) je zvýšené riziko podobné reakce na ofloxacin.
Ofloxacin není lékem první volby u pneumonií způsobených pneumokoky nebo mycoplazmaty nebo u anginy tonsillaris způsobené β-hemolytickými streptokoky.
Přecitlivělost a alergické reakce byly zaznamenány u fluorochinolonů po prvním podání. Anafylaktické a anafylaktoidní reakce mohou vést až k život ohrožujícímu šoku, a to i po prvním podání. V těchto případech má být léčba ofloxacinem přerušena a vhodná léčba (např. léčbu šoku) má být zahájena.
Srdeční poruchy
Opatrnost je nutná při používání fluorochinolonů, včetně přípravku Ofloxin 200 , u pacientů se známými rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:
vrozený prodloužený QT interval,
současné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika IA a III třídy, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika),
nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hapomagnesemie),
onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie).
Starší pacienti a ženy mohou být citlivější k lékům prodlužujícím QTc interval. Při podávání fluorochinolonů, včetně přípravku Ofloxin 200, u této populace je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti.
(viz body 4.2, 4.5, 4.8 a 4.9)
Sekundární infekce
Podávání antibiotik, zvláště dlouhodobé, může vyvolat proliferaci rezistentních mikroorganismů. Proto je třeba pravidelně kontrolovat stav pacienta. Dojde-li k sekundární infekci, musí být provedena patřičná opatření.
Tendinitida
Tendinitida, která je vzácně pozorována v souvislosti s léčbou chinolony, může někdy vést až k ruptuře šlachy, zejména šlachy Achillovy. Riziko tendinitidy a ruptury šlachy je zvýšeno u starších pacientů a při současném podávání kortikosteroidů. Je-li podezření na tendinitidu, je nutno okamžitě zastavit podávání ofloxacinu a zahájit příslušnou léčbu postižené šlachy (např. její imobilizací).
Pacienti se sníženou renální funkcí
Protože je ofloxacin vylučován převážně ledvinami, dávka má být u pacientů s poruchou renálních funkcí snížena (viz bod 4.2).
Pacienti se sníženou hepatální funkcí
Ofloxacin má být používán s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater, protože může dojít k poškození jater. Případy fulminantní hepatitidy potenciálně vedoucí až k selhání jater (včetně fatálních případů) byly hlášeny v souvislosti s podáváním fluorochinolonů. Pacienti mají být poučeni, aby ukončili léčbu a kontaktovali svého lékaře, pokud se vyskytnou příznaky jaterního onemocnění, jako je anorexie, žloutenka, tmavá moč, svědění nebo bolesti břicha. (viz bod 4.8).
Pacienti s predispozicí k záchvatům
Stejně jako u ostatních chinolonů, musí být ofloxacin používán s extrémní opatrností u pacientů náchylných k záchvatům. Jedná se například o pacienty s lézí CNS, pacienty současně léčené fenbufenem a jinými nesteroidními protizánětlivými léky (NSAIDs) a léčivými přípravky snižujícími práh mozkových záchvatů, např. theofylin (viz bod 4.5). V případě záchvatů křečí musí být léčba ukončena.
Onemocnění způsobená patogenem Clostridium difficile
Průjem, zejména těžký, přetrvávající a/nebo s příměsí krve, v průběhu nebo po ukončení léčby ofloxacinem, může být známkou pseudomembranózní kolitidy. Je-li podezření na pseudomembranózní kolitidu, je nutno ihned ukončit léčbu ofloxacinem a bez prodlení poskytnout pacientovi podpůrnou léčbu + specifickou terapii (např. vankomycin p.o., teikoplanin p.o. nebo metronidazol). Přípravky inhibující peristaltiku jsou v tomto stavu přísně kontraindikovány.
Hypoglykemie
Stejně jako u všech chinolonů, byly u pacientů používajících ofloxacin hlášeny případy hypoglykemie a to obvykle u diabetiků, kterým jsou současně podávány látky s hypoglykemizujícím účinkem (např. glibenklamid) nebo inzulín. U těchto diabetických pacientů se doporučuje důkladný monitoring hladiny glukózy v krvi (viz bod 4.8).
Periferní neuropatie
U pacientů používajících fluorochinolony (včetně ofloxacinu) byla hlášena senzorická a senzo-motorická periferní neuropatie, která může mít rychlý nástup. Pokud se u pacienta objeví symptomy neuropatie, má být léčba ofloxacinem ukončena. To by minimalizovalo možné riziko vzniku trvalého poškození (viz bod 4.8).
Pacienti s psychotickým onemocněním v anamnéze�U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny psychotické reakce. V některých případech pokročily až do sebevražedných myšlenek nebo sebepoškozujícího chování, včetně pokusu o sebevraždu, někdy už po jedné dávce. Pokud se u pacienta vyskytnou tyto reakce, léčba ofloxacinem se má přerušit a mají se provést příslušná opatření.�Ofloxacin se má podávat s opatrností pacientům s psychotickými poruchami v anamnéze nebo pacientům s psychiatrickými poruchami.
Pacienti léčeni antagonisty vitamínu K
Vzhledem k možnému zvýšení hodnot koagulačních testů (PT/INR) a/nebo krvácení u pacientů léčených fluorochinolony, včetně ofloxacinu, v kombinaci s antagonisty vitamínu K (např. warfarinem) by měly být prováděny koagulační testy, pokud jsou tyto léky podávány současně (viz bod 4.5).
Myasthenia gravis
Ofloxacin má být používaný s opatrností u pacientů s historií myasthenia gravis.
Prevence fotosenzibilizace
Při léčbě ofloxacinem je třeba se vyvarovat pobytu na slunci či jiných zdrojů UV světla (solárium).
Pacienti s deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy
Pacienti s latentním nebo diagnostikovaným deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy, kteří jsou léčeni fluorochinolony mohou být náchylní k hemolytickým reakcím. Proto je při léčbě těchto pacientů ofloxacinem nutné dbát zvýšené opatrnosti.
Během léčby se nedoporučuje pít alkoholické nápoje.
Při podávání pokusným zvířatům bylo u mláďat pozorováno poškození vývoje chrupavek. U lidí tento mechanizmus nebyl zatím potvrzen; u dětí do 15 let se ofloxacin podává výjimečně, jen za předpokladu, že nelze použít jiná, méně toxická antibiotika a pokud přínos léčby ofloxacinem převýší možná rizika. Po ukončení podávání ofloxacinu je třeba sledovat další vývoj kloubů.
(cs)
|