| salt:hasText
| - Riziko spojené s antiepileptiky obecně:
Ženy ve fertilním věku by měly konzultovat lékaře specialistu. V případě, že žena plánuje otěhotnět, je třeba přehodnotit potřebu antiepileptické léčby. Vzhledem k možnému výskytu epileptických záchvatů, které mohou mít závažné důsledky jak pro ženu, těhotenství a nenarozené dítě, je třeba se vyhnout náhlému přerušení antiepileptické léčby.
Riziko výskytu vrozených malformací se zvyšuje 2 až 3násobně u potomků matek užívajících v těhotenství antiepileptickou léčbu ve srovnání s očekávanou incidencí v normální populaci, která je přibližně 3 %. Mezi nejčastější malformace patří rozštěpy rtu, kardiovaskulární malformace a defekty neurální trubice.
Léčba kombinacemi antiepileptik je spojována s vyšším rizikem výskytu vrozených malformací než je tomu u monoterapie, a proto má být monoterapie použita, kdykoliv je to možné.
Fenobarbital:
U dětí vystavených účinkům fenobarbitalu v děloze byl pozorován zvýšený výskyt mikrocefalie, kraniální dysmorfie, snížení porodní hmotnosti, snížení výšky a některé studie poukazují na zvýšené riziko srdečních poruch. Riziko malformace může být vyšší při kombinované léčbě fenobarbitalem a kofeinem. Některé údaje naznačují, že základní onemocnění může mít též vliv na zvýšení rizika malformace.
Ženy v reprodukčním věku mají být upozorněny na nezbytnost plánovaného těhotenství a nutnost lékařského sledování v průběhu případné gravidity. V těhotenství lze fenobarbital používat pouze po pečlivém posouzení rizik a přínosů. Je třeba pečlivě zvážit riziko pro embryo/plod v porovnání s rizikem pro matku a dítě bez léčby epilepsie. Pokud je užívání fenobarbitalu nezbytné, je během těhotenství třeba použít nejnižší možné dávky, kterými lze regulovat záchvaty. Jelikož jsou deformity s velkou pravděpodobností způsobené maximálními koncentracemi v plazmě, je třeba denní dávku rozdělit do několika malých dávek podávaných v průběhu dne, zejména pak mezi 20. a 40. dnem těhotenství. Plazmatická koncentrace fenobarbitalu může v prvním měsíci těhotenství poklesnout a v šestinedělí se může zvýšit na hladinu naměřenou před otěhotněním. Plazmatická koncentrace musí být během těhotenství v nižší léčebné hladině, zejména do 40. dne těhotenství. Plazmatickou koncentraci je třeba pravidelně sledovat, aby po porodu nedošlo k intoxikaci.
Léčba více léčivy může souviset s vyšším rizikem vrozených malformací, proto je třeba vyhnout se kombinaci s jinými antikonvulzivy či jinými léčivy u žen v plodném věku a během těhotenství, je-li to možné.
Během léčby fenobarbitalem se může objevit nedostatek kyseliny listové, který může způsobit malformace, zejména poškození neurální trubice. Před otěhotněním a v průběhu těhotenství je proto nutné doplňovat kyselinu listovou. Doporučujeme aplikaci prenatálních diagnostických metod pro včasné odhalení poškození (ultrazvuk a stanovení alfa-fetoproteinu).
K zabránění poruch krvácivosti, způsobených nedostatkem vitaminu K 1, je na místě profylaktické perorální podávání vitaminu K 1 v posledním měsíci těhotenství a rovněž je vhodné podání vitaminu K 1 novorozenci bezprostředně po porodu.
U novorozenců, jejichž matky během těhotenství užívaly fenobarbital, byly popsány abstinenční příznaky. Tyto příznaky se objevují, zejména pokud novorozenci nejsou kojeni. Tito kojenci proto musí být pod pediatrickým dohledem.
Léčba fenobarbitalem nesmí být během těhotenství přerušena bez souhlasu lékaře, protože náhlé přerušení léčby nebo nekontrolované snížení dávek může u těhotné ženy vést k epileptickým záchvatům, které mohou ohrozit ji a/nebo nenarozené dítě.
Fenobarbital přechází do mateřského mléka. Plazmatická koncentrace volného fenobarbitalu může být u kojeného dítěte vyšší než u matky, protože množství fenobarbitalu přijímaného v děloze a při kojení se hromadí z důvodu jeho pomalejší eliminace. Kojené děti proto musí být pečlivě sledovány s ohledem na možné nežádoucí účinky (sedaci). Ženy by tedy měly kojit pouze po poradě s lékařem a po pečlivém zvážení poměru mezi rizikem a přínosem kojení pro kojence, nebo by se mělo kojení přerušit. Je-li to nutné, mělo by kojení být zahájeno po skončení časného neonatálního období. U kojených dětí je nutné pravidelně sledovat mimo klinický stav také plazmatickou koncentraci fenobarbitalu. Odstavení kojence je třeba provádět pomalu v průběhu několika týdnů. V případě náhlého odstavení musí kojence monitorovat lékař. U žen užívajících fenobarbital v těhotenství je nutné zvážit riziko abstinenčních příznaků u nekojených kojenců v porovnání s rizikem farmakologických účinků (sedace se snížením sacího reflexu a následné ztráty na váze).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)