salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Antiemetika a antinauseosní přípravky, Antagonisté serotoninu (5HT3).
ATC kód: A04A A01
Ondansetron je silný a vysoce selektivní antagonista 5HT3 receptorů. Přesný způsob jeho účinku při potlačení nevolnosti a zvracení není znám. Chemoterapeutika a radioterapie mohou způsobovat uvolňování 5HT v tenkém střevě a spouštět tak zvracivý reflex aktivací vagových aferentních drah přes 5HT3 receptory. Ondansetron blokuje iniciaci tohoto reflexu. Aktivace vagových aferentních drah může rovněž způsobovat uvolnění 5HT v area postrema, která se nachází na spodině čtvrté komory, a tímto způsobem rovněž může docházet k posílení zvracení centrálním mechanismem. Proto je tlumivý účinek ondansetronu na nevolnost a zvracení, indukované cytotoxickou chemoterapií a radioterapií, pravděpodobně zprostředkován antagonistickým účinkem na receptory pro 5HT3 u neuronů nalézajících se v periferní i v centrální nervové soustavě. Mechanismus účinku u pooperační nevolnosti a zvracení není znám, může však být stejný jako u nevolnosti a zvracení indukovaného cytotoxickou léčbou.
Ve farmakopsychologické studii na dobrovolnících ondansetron nevykazoval sedativní účinky.
Ondansetron nemá vliv na plasmatické koncentrace prolaktinu.
Úloha ondansetronu při zvracení indukovaném opiáty nebyla dosud zjištěna.
Pediatričtí pacienti
Léčba nevolnosti a zvracení způsobených protinádorovou chemoterapií
Účinnost ondansetronu při léčbě zvracení a nauzey způsobených nádorovou chemoterapií byla hodnocena ve dvojitě zaslepené, randomizované studii u 415 pacientů ve věku 1 rok až 18 let (S3AB3006). Ve dnech chemoterapie dostávali pacienti buď ondansetron v dávce 5 mg/ m2 intravenózně + 4 mg ondansetronu perorálně po 8-12 hodinách nebo ondansetron v dávce 0,45 mg/kg intravenózně + placebo perorálně po 8-12 hodinách. Po ukončení chemoterapie užívali pacienti v obou skupinách 4 mg ondansetronu ve formě sirupu dvakrát denně po dobu 3 dnů. Úplné kontroly zvracení v den, kdy byla chemoterapie snášena nejhůře, bylo dosaženo u 49 % pacientů užívajících 5 mg/ m2 intravenózně + 4 mg ondansetronu perorálně a u 41 % užívajících 0,45 mg/kg intravenózně + placebo perorálně.
Ve dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studii (S3AB4003) u 438
pacientů ve věku od 1 roku do 17 let byla prokázána úplná kontrola zvracení v den, kdy byla
chemoterapie snášena nejhůře u
73 % pacientů, kterým byl podáván ondansetron intravenózně v dávce 5 mg/ m2 současně s dexametazonem v dávce 2-4 mg perorálně
71 % pacientů, kterým byl ondansetron podáván ve formě sirupu v dávce 8 mg současně s dexametazonem podávaným perorálně v dávce 2-4 mg ve dnech chemoterapie
Po ukončení chemoterapie dostávali pacienti v obou skupinách 4 mg ondansetronu ve formě sirupu dvakrát denně po dobu 2 dnů.
Účinnost ondansetronu byla hodnocena u 75 dětí ve věku 6 až 48 měsíců v otevřené, non-komparativní studii s jednou větví (S3A40320).
Všechny děti dostaly tři intravenózní dávky o velikosti 0,15 mg/kg podané 30 minut před zahájením chemoterapie a poté za čtyři a osm hodin po první dávce. Úplné kontroly zvracení bylo dosaženo u 56 % pacientů.
V další otevřené, non-komparativní studii s jednou větví (S3A239) byla hodnocena účinnost intravenózní dávky ondansetronu o velikosti 0,15 mg/kg, po které následovala perorální dávka ondansetronu 4 mg u dětí < 12 let a 8 mg u dětí ≥ 12 let (celkový počet dětí = 28). Úplné kontroly zvracení bylo dosaženo u 42 % pacientů.
Prevence pooperační nevolnosti a zvracení
Účinnost jednorázové dávky ondansetronu v indikaci prevence pooperační nauzey a zvracení byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u 670 dětí ve věku 1 – 24 měsíců (věk ≥44 týdnů od početí, hmotnost ≥ 3 kg).
Pacienti začlenění do studie podstoupili plánovanou operaci v celkové anestézii a jejich ASA status byl ≤ III. Během pěti minut po úvodu do anestézie byla podána jednorázová dávka ondansetronu 0,1 mg/kg. Podíl subjektů, u kterých došlo k nejméně jedné epizodě zvracení v průběhu 24-hodinového sledování (ITT), byl větší ve skupině užívající placebo než ve skupině užívající ondansetron (28 % oproti 11%, p< 0,0001).
U 1469 pacientů mužského i ženského pohlaví (ve věku 2 až 12 let) podstupujících celkovou anestézii byly provedeny čtyři dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie. Pacienti byli randomizováni do větve dostávající jednorázovou intravenózní dávku ondansetronu (0,1 mg/kg u pediatrických pacientů vážících 40 kg nebo méně, 4 mg u pediatrických pacientů vážících více než 40 kg; počet pacientů = 735) nebo do větve dostávající placebo (počet pacientů = 734). Hodnocené léčivo bylo podáno nejméně během 30 sekund, bezprostředně před nebo po úvodu do anestézie.
V indikaci prevence nauzey a zvracení byl ondansetron signifikantně účinnější než placebo. Výsledky studie jsou shrnuty v tabulce 1.
Tabulka 3 – Prevence a léčba pooperační nevolnosti a zvracení u pediatrických pacientů – léčebná odpověď v průběhu 24 hodin:
Studie
Cílový parametr
Pacienti užívající ondansetron %
Pacienti užívající placebo %
p - hodnota
S3A380
CR
68
39
≤0,001
S3GT09
CR
61
35
≤0,001
S3A381
CR
53
17
≤0,001
S3GT11
Žádný případ nauzey
64
51
0,004
S3GT11
Žádný případ zvracení
60
47
0,004
3eznam nežádoucích účinků:
cení u dětí starších 1 měsíce a dospívajících
�������������������������������������������������������CR = žádné případy zvracení, nutnosti „záchranné“ terapie nebo přerušení léčby
(cs)
|