salt:hasText
| - Akutní toxicita
Očekávané známky μ-opioidní intoxikace byly pozorovány u neventilovaných myší, potkanů a psů po velké nitrožilní bolusové dávce remifentanilu. V těchto studiích nejvíce sensitivní druh zvířat – samci potkanů, přežil po podání 5 mg/kg.
Intrakraniální krvácení u psů způsobené hypoxií klesalo v průběhu 14 dnů po zastavení podávání remifentanilu.
Chronická toxicita
Bolusové dávky remifentanilu podané neventilovaným potkanům a psům měly za následek dechový útlum u všech skupin a reverzibilní intrakraniální krvácení u psů. Následné výzkumy ukázaly, že vznikly mikrohemoragie z hypoxie, které ale nebyly specifické pro remifentanil.
Ve studiích na potkanech a psech nebyly pozorovány mozkové mikrohemoragie, protože v těchto studiích byly podávány dávky, které nezpůsobovaly těžký dechový útlum. Z preklinických studií tedy vyplývá, že dechový útlum a z něho vyplývající případné následky představují potenciální závažné nežádoucí účinky u člověka.
Intrathekální podání glycinové lékové formy bez remifentanilu psům vedlo k neklidu, bolestem a ztrátě koordinace pohybu zadních končetin. Soudí se, že tyto účinky jsou důsledkem použití glycinu jako vehikula. Díky nízké koncentraci glycinu ve složení přípravku Remifentanil Actavis, rychlejšímu ředění a lepším pufrovacím vlastnostem krve nemají tyto nálezy při intravenózní aplikaci přípravku Remifentanil B. Braun žádný klinický význam.
Studie reprodukční toxicity
Studie na potkanech a králících sledující přenos placentou prokázaly, že mláďata jsou vystavena účinkům remifentanilu a jeho metabolitům v průběhu růstu a vývoje. Remifentanil a jeho metabolity přestupují do mateřského mléka potkanů.
Bylo prokázáno, že remifentanil snižuje fertilitu u samců potkanů po každodenní nitrožilní injekci po dobu alespoň 70 dní v dávce 0,5 mg/kg nebo po dávkách přibližně 250x vyšších než jsou maximální doporučené bolusové dávky u lidí (2 µg/kg). Fertilita nebyla ovlivněna u samic potkanů u dávek do 1 mg/kg po dobu nejméně 15 dní před pářením. Teratogenní účinky nebyly pozorovány u potkanů do dávky 5 mg/kg nebo králíků do dávky 0,8 mg/kg. Podání remifentanilu v dávkách až 5 mg/k i.v. potkanům v průběhu pozdní gestace a laktace nepůsobilo významně na přežívání, rozvoj nebo reprodukční vlastnosti F1 generace.
Genotoxicita
Remifentanil v sérii studií in vivo a in vitro nepřinesl žádné pozitivní nálezy, kromě výsledků in vitro v tk testu myšího lymfomu, která dává positivní výsledky s metabolickou aktivací. Protože výsledky myšího lymfomu nemohly potvrdit další testy in vitro a in vivo, léčba s remifentanilem se nepovažuje za riziko genotoxicity pro pacienta.
Kancerogenita
Dlouhodobé studie kancerogenity nebyly s remifentanilem provedeny.
(cs)
|