salt:hasText
| - Toxický potenciál kombinace olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid byl hodnocen u potkanů a psů v rámci studií toxicity s opakovaným perorálním podáváním léku po dobu až šesti měsíců.
Stejně jako u obou jednotlivých látek a u jiných léků této skupiny byly hlavním cílovým orgánem toxikologického působení této kombinace ledviny. Kombinace olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid vyvolala funkční změny ledvin (vzestup dusíku urey a kreatininu v séru). Vysoké dávky způsobily u potkanů a psů degeneraci a regeneraci tubulů v ledvinách, pravděpodobně změnou v hemodynamice ledvin (snížená perfuze ledvin jako důsledek hypotenze s tubulární hypoxií a degenerací tubulárních buněk). Kromě toho kombinace olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid způsobila u potkanů pokles parametrů červených krvinek (počet erytrocytů, hemoglobin a hematokrit) a snížení hmotnosti srdce.
Tyto účinky byly pozorovány také u jiných antagonistů AT1 receptorů a rovněž u ACE inhibitorů; nejspíše jsou vyvolány farmakologickým působením vysokých dávek olmesartan-medoxomilu a zdá se, že u člověka nejsou při podávání doporučených terapeutických dávek relevantní.
Ve studiích genotoxicity se neprokázaly žádné známky klinicky významné genotoxické aktivity jak u kombinace olmesartan-medoxomilu s hydrochlorothiazidem, tak u jednotlivých složek.
Karcinogenní potenciál kombinace olmesartan-medoxomilu s hydrochlorothiazidem nebyl studován, protože neexistují důkazy, že by za podmínek klinického použití měla kterákoli z obou složek významné karcinogenní účinky.
Pokud jde o teratogenitu kombinace olmesartan-medoxomilu/hydrochlorothiazidu, ve studiích provedených na myších a potkanech se neprojevovala. Jak se u této skupiny léčivých přípravků dalo předpokládat, byla u potkanů pozorována fetální toxicita, což bylo prokázáno významným poklesem tělesné váhy plodů, které byly během gestace vystaveny působení kombinace olmesartan-medoxomilu s hydrochlorothiazidem (viz bod 4.3, 4.6).
(cs)
|