| salt:hasText
| - Přípravek PALEXIA retard se nedoporučuje u pacientů, kteří užívají nebo v posledních 14 dnech užívali inhibitory MAO, a to kvůli možnému aditivnímu účinku na hladiny synaptického noradrenalinu, což může vést k nežádoucím kardiovaskulárním příhodám, např. hypertenzní krizi (viz bod 4.4).
Léčivé přípravky, jako jsou benzodiazepiny, barbituráty a opioidy (analgetika, antitusika nebo substituční přípravky), mohou při současném užívání s přípravkem PALEXIA retard zvyšovat riziko respiračního útlumu. Přípravky působící útlum CNS (např. benzodiazepiny, antipsychotika, antihistaminy H1, opiody, alkohol) mohou prohlubovat sedativní účinek tapentadolu a snižovat bdělost. Při plánované kombinované léčbě přípravkem PALEXIA retard a přípravkem působícím respirační útlum nebo útlum CNS je proto nutné zvážit snížení dávky jednoho nebo obou přípravků.
V ojedinělých případech byl při léčbě tapentadolem zaznamenán vznik serotoninového syndromu časově související s užitím v kombinaci se serotoninergními léčivými přípravky, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Příznaky serotoninového syndromu mohou být např. zmatenost, neklid, horečka, pocení, nekoordinované pohyby končetin nebo očí, nekontrolovatelné záškuby svalů, mimovolní svalové záškuby a průjem. Vysazení serotoninergních přípravků obvykle vede k rychlému zlepšení. Léčba závisí na povaze a závažnosti příznaků.
K souběžnému užívání přípravku PALEXIA retard a smíšených μ-opioidních agonistů/antagonistů (např. pentazocin, nalbufin) nebo částečných μ-opioidních agonistů (např. buprenorfin) neexistují žádné klinické údaje. Za těchto okolností může podobně jako u čistých μ-opioidních agonistů teoreticky docházet ke snížení analgetického účinku zajišťovaného μ-opioidní složkou přípravku PALEXIA retard. Při kombinování přípravku PALEXIA retard s těmito léčivými přípravky je proto nutná zvýšená opatrnost.
Tapentadol se z organismu vylučuje především konjugací s kyselinou glukuronovou pomocí uridinfosfát glukuronosyltransferázy (UGT), zejména jejích izoforem UGT1A6, UGT1A9 a UGT2B7. Souběžná léčba silnými inhibitory těchto izoenzymů může proto vést ke zvýšené systémové expozici tapentadolu. Při studiích interakce s aktivními látkami s možným účinkem na glukuronidaci (paracetamol, kyselina acetylsalicylová, naproxen a probenecid) nebyly zjištěny žádné klinicky relevantní účinky na sérovou koncentraci tapentadolu (viz bod 5.2). Při studiích interakce s látkami s možným účinkem na absorpci tapentadolu (omeprazol a metoklopramid) nebyly zjištěny žádné klinicky relevantní účinky na sérovou koncentraci tapentadolu (viz bod 5.2).
U pacientů užívajících tapentadol je nutná zvýšená opatrnost při zahájení nebo vysazení souběžně podávaných silných přípravků s enzymatickými účinky (např. rifampicin, fenobarbital, třezalka tečkovaná), které může vést ke snížení účinnosti, resp. zvýšenému riziku nežádoucích účinků.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)