salt:hasText
| - V experimentálních modelech nebyl mofetil-mykofenolát tumorigenní. Nejvyšší testovaná dávka ve studiích karcinogenity na zvířatech vedla přibližně k 2–3krát vyšší systémové expozici (AUC nebo Cmax) než je pozorována u pacientů po transplataci ledvin při doporučené klinické dávce 2,0 g/den a k 1,3–2krát vyšší systémové expozici (AUC nebo Cmax) než je pozorována u pacientů po transplantaci srdce při doporučené dávce 3,0 g/den.
Dvě hodnocení genotoxicity (test in vitro na myším lymfomu a in vivo mikronukleový test na myší kostní dřeni) prokázaly potenciál mofetil-mykofenolátu navodit chromozomální aberace. Tyto účinky mohou mít vztah k farmakodynamickému mechanismu účinku, tj. k inhibici syntézy nukleotidů v citlivých buňkách. Další in vitro testy k detekci genové mutace genotoxickou aktivitu neprokázaly.
Při perorálním podávání dávek do 20,0 mg/kg/den neměl mofetil-mykofenolát žádný vliv na fertilitu potkaních samců. Systémová expozice při této dávce představuje 2-3 násobek klinické expozice při doporučené dávce 2,0 g/den u pacientů po transplantaci ledvin a 1,3-2 násobek klinické expozice při doporučené dávce 3,0 g/den u pacientů po transplantaci srdce.
Ve studii fertility a reprodukce provedené na samicích potkanů způsobily perorální dávky 4,5 mg/kg/den malformace (včetně anoftalmie, agnatie a hydrocefalu) v první generaci potomků při absenci maternální toxicity. Systémová expozice při této dávce představuje přibližně 0,5 násobek klinické expozice při doporučené dávce 2,0 g/den u pacientů po transplantaci ledvin a přibližně 0,3 násobek klinické expozice při doporučené dávce 3,0 g/den u pacientů po transplantaci srdce. U samic ani v následující generaci nebyly evidentní žádné účinky na plodnost nebo reprodukční parametry.
V teratologických studiích na potkanech a králících se vyskytly resorpce a malformace plodu u potkanů při dávce 6,0 mg/kg/den (včetně anoftalmie, agnatie a hydrocefalu) a u králíků při dávce 90,0 mg/kg/den (včetně anomálií kardiovaskulárního a renálního systému, jako je srdeční ektopie, ektopické ledviny a diafragmatická a umbilikální hernie) bez příznaků maternální toxicity. Systémová expozice při těchto hodnotách je přibližně ekvivalentní nebo menší než 0,5 násobek klinické expozice při doporučené klinické dávce 2,0 g/den u pacientů po transplantaci ledvin a přibližně 0,3 násobek klinické expozice při doporučené klinické dávce 3,0 g/den u pacientů po transplantaci srdce.
Viz bod 4.6.
V toxikologických studiích provedených s mofetil-mykofenolátem na potkanech, myších, psech a opicích byly primárně postiženy hematopoetický a lymfatický systém. Tyto účinky se projevily při hladinách systémové expozice, které jsou ekvivalentní nebo nižší než je klinická expozice u doporučené dávky 2,0 g denně u příjemců ledvinného transplantátu. Účinky na gastrointestinální trakt byly pozorovány u psů při expozici, která je ekvivalentní nebo nižší než klinická expozice u doporučených dávek. Gastrointestinální účinky a účinky na ledviny odpovídající dehydrataci byly rovněž pozorovány při nejvyšší dávce (úrovně systémové expozice ekvivalentní nebo vyšší než je klinická expozice) u opic. Profil neklinické toxicity mofetil-mykofenolátu se jeví konzistentní s nežádoucími účinky sledovanými v klinických studiích u lidí, které nyní poskytují relevantnější údaje o bezpečnosti pro populaci pacientů (viz bod 4.8).
(cs)
|