| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Antagonista hormonů a příbuzných látek, antiandrogen.
ATC kód L02 B B03
Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen, který nemá žádnou další endokrinní aktivitu. Váže se na divoký typ nebo normální androgenní receptory, aniž by aktivoval expresi genů, a tím inhibuje androgenní stimulaci. Výsledkem této inhibice je regrese tumorů prostaty. Z klinického hlediska může přerušení léčby bikalutamidem u některých pacientů způsobit manifestaci syndromu z vysazení antiandrogenu.
Bikalutamid 150 mg byl studován jako možná léčba pro pacienty s lokalizovaným (T1-T2, N0 nebo NX, M0) nebo lokálně pokročilým (T3-T4, jakékoliv N, M0; T1-T2, N+, M0) nemetastatickým karcinomem prostaty v kombinované analýze 3 placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studiích na 8113 pacientech, kde byl bikalutamid podáván jako okamžitá hormonální terapie nebo jako adjuvantní terapie k radikální prostatektomii nebo radioterapii (primárně externí ozáření paprskem). Při průměrné kontrole po 7,4 letech došlo u 27,4% a 30,7% pacientů léčených bikalutamidem resp. placebem k objektivní progresi choroby.
Snížení rizika objektivní progrese choroby bylo pozorováno napříč různými skupinami pacientů, ale bylo nejvýraznější u pacientů s nejvyšším rizikem progrese choroby. Proto se mohou lékaři rozhodnout, že optimální léčebná strategie pro pacienta s nízkým rizikem progrese choroby, zejména při adjuvantní léčbě po radikální prostatektomii, může být odložení hormonální terapie do vzniku příznaků progrese choroby.
Nebyl pozorován žádný rozdíl v celkovém přežití při kontrole po průměrně 7,4 letech s 22,9% mortalitou (poměr rizika = 0,99; 95% CI 0,91 až 1,09). Nicméně, při analýzách výzkumných podskupin byly zřejmé určité trendy.
Údaje o přežití bez progrese a celkového přežití u pacientů s lokálně pokročilou chorobou jsou shrnuty v následujících tabulkách:
�
Tabulka 1 Přežití bez progrese u lokálně pokročilého onemocnění dle léčebné podskupiny
Populace k analýze
Události (%) u pacientů užívajících bikalutamid
Události (%) u pacientů užívajících placebo
Poměr rizika (95% interval spolehlivosti)
Pozorné vyčkávání
193/335 (57,6)
222/322 (68,9)
0,60 (0,49 až 0,73)
Radioterapie
66/161 (41,0)
86/144 (59,7)
0,56 (0,40 až 0,78)
Radikální prostatektomie
179/870 (20,6)
213/849 (25,1)
0,75 (0,61 až 0,91)
�
Tabulka 2 Celkové přežití u lokálně pokročilého onemocnění dle léčebné podskupiny
Populace k analýze
Smrt (%) u pacientů užívajících bikalutamid
Smrt (%) u pacientů užívajících placebo
Poměr rizika (95% interval spolehlivosti)
Pozorné vyčkávání
164/335 (49,0)
183/322 (56,8)
0,81 (0,66 až 1,01)
Radioterapie
49/161 (30,4)
61/144 (42,4)
0,65 (0,44 až 0,95)
Radikální prostatektomie
137/870 (15,7)
122/849 (14,4)
1,09 (0,85 až 1,39)
U pacientů s lokalizovaným onemocněním, jimž byl podáván pouze bikalutamid 150 mg, nebyl signifikantní rozdíl v přežití bez progrese onemocnění. U těchto pacientů byl patrný trend k nižší míře přežití ve srovnání s pacienty, kterým bylo podáváno placebo (HR = 1,16; 95% CI 0,99 až 1,37). Vzhledem k tomu není poměr pro používání bicalutamidu150 mg pro tuto skupinu pacientů považován za příznivý.
Odděleně byla hodnocena účinnost bikalutamidu 150 mg v léčbě pacientů s lokálně pokročilým nemetastatickým karcinomem prostaty, u nichž byla indikována primární hormonální terapie, a to metaanalýzou dvou studií na 480 dosud neléčených pacientech s nemetastatickým (M0) karcinomem prostaty. Při 56% mortalitě nebyl statisticky významný rozdíl v přežití (HR=1,05 (CI=0,81-1,36), p=0,669) ani v délce doby do progrese (HR=1,20 (CI 0,96-1,51), p=0,107) mezi skupinou léčenou bikalutamidem 150 mg a skupinou léčenou kastrací. Byl pozorován povšechný trend ve prospěch bikalutamidu 150 mg oproti kastraci, s ohledem na kvalitu života, se statisticky významně vyšší sexuální apetencí (p=0,029) a tělesnou zdatností (p=0,046) u těch podskupin, kde byla tato data k dispozici.
Kombinovaná analýza 2 klinických studií s 805 dosud neléčenými pacienty s metastatickým (M1) karcinomem prostaty s očekávanou 43% mortalitou prokázala, že léčba bikalutamidem 150 mg je méně účinná než kastrace, pokud jde o dobu přežívání (HR = 1,30 (CI 1,04-1,65)), přičemž tento odhadovaný rozdíl činí 42 dnů při střední době přežití 2 roky.
Bikalutamid je racemát s antiandrogenním účinkem téměř výlučně souvisejícím s jeho (R)-enatiomerem.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)