salt:hasText
| - Různé studie u zvířat i lidí prokázaly, že primární farmakologické účinky kyseliny ibandronové na kost nejsou v přímém vztahu k jejím aktuálním plazmatickým koncentracím.
Absorpce
Absorpce kyseliny ibandronové v horní části gastrointestinálního traktu je po perorálním podání rychlá a plazmatické koncentrace se zvyšují v závislosti na dávce až do perorální dávky 50 mg, přičemž při dávkách nad 50 mg byl vzestup vyšší, než by odpovídalo zvýšení dávky. Maximální pozorované plazmatické koncentrace byly dosaženy během 0,5 až 2 hodin (medián 1 hodina) ve stavu nalačno a absolutní biologická dostupnost byla okolo 0,6 %. Rozsah absorpce klesá, je-li přípravek podán s jídlem nebo nápojem (jiným než čistá voda). Biologická dostupnost je při podání kyseliny ibandronové se standardní snídaní snížena zhruba o 90 % ve srovnání s biologickou dostupností pozorovanou u lačných osob. Žádný významný pokles biologické dostupnosti není pozorován, je-li kyselina ibandronová podána 60 minut před prvním denním jídlem. V případě požití jídla nebo nápoje dříve než za 60 minut po podání kyseliny ibandronové jsou sníženy jak biologická dostupnost, tak přírůstky BMD.
Distribuce
Po počáteční systémové expozici se kyselina ibandronová rychle váže v kosti nebo je vyloučena do moče. Konečný distribuční objem u člověka je alespoň 90 l a množství dávky, které se dostane do kosti je odhadována na 40 - 50 % cirkulující dávky. Vazba na plazmatické bílkoviny u člověka je přibližně 85 - 87 % (zjištěno in vitro při terapeutických koncentracích), a tudíž potenciál pro interakce s jinými léčivými přípravky, způsobené vytěsněním z vazby, je nízký.
Biotransformace
Metabolizace kyseliny ibandronové nebyla u zvířat ani lidí prokázána.
Eliminace
Absorbovaná kyselina ibandronová je z krevního oběhu odstraněna absorpcí do kostí (u postmenopauzálních žen jde zhruba o 40 - 50 %), zbývající množství je v nezměněné formě vyloučeno ledvinami. Nevstřebaný podíl kyseliny ibandronové je vyloučen v nezměněném stavu stolicí.
Rozmezí pozorovaných zdánlivých poločasů je široké, zdánlivý terminální poločas se obecně pohybuje v rozmezí 10 - 72 hodin. Vypočtené hodnoty jsou z velké části závislé na trvání studie, použité dávce a citlivosti stanovení, proto je skutečný terminální poločas stejně jako u jiných bisfosfonátů pravděpodobně mnohem delší. Časně dosažené plazmatické koncentrace se rychle snižují a dosahují 10 % maximálních hodnot během 3 a 8 hodin po intravenózním a perorálním podání.
Celková clearance kyseliny ibandronové je nízká, s průměrnými hodnotami v rozmezí 84 - 160 ml/min. Renální clearance (zhruba 60 ml/min u zdravých postmenopauzálních žen) odpovídá za 50 - 60 % celkové clearance a je úměrná clearance kreatininu. Rozdíl mezi celkovou a renální clearance odráží vychytávání přípravku kostí.
Farmakokinetika ve zvláštních klinických situacích
Pohlaví
Biologická dostupnost a farmakokinetika kyseliny ibandronové jsou u mužů i žen obdobné.
Rasa
Neexistují žádné důkazy pro klinicky významné rozdíly v chování kyseliny ibandronové u příslušníků jednotlivých etnických skupin bělošského a asijského původu. U pacientů afro-amerického původu jsou k dispozici pouze omezená data.
Pacientky s poškozením ledvin
Renální clearance kyseliny ibandronové u pacientek s různým stupněm poškození ledvin je přímo úměrná clearance kreatininu.
U pacientek s mírnou nebo středně závažnou renální insuficiencí (Clcr vyšší nebo rovna 30 ml/min) není nutná žádná úprava dávky, což bylo prokázáno ve studii BM 16549, která zahrnovala většinu pacientek s mírnou nebo středně závažnou poruchou funkce ledvin.
Pacientky se závažným selháním ledvin (Clcr nižší než 30 ml/min), které denně dostávaly 10 mg kyseliny ibandronové v perorální formě po dobu 21 dnů, měly 2-3krát vyšší plazmatické koncentrace než osoby s normální funkcí ledvin. Celková clearance kyseliny ibandronové byla 44 ml/min. Po intravenózním podání dávky 0,5 mg se u osob s závažnou renální insuficiencí snížila celková, renální a nerenální clearance o 67 %, 77 %, resp. 50 %, nebyl však pozorován pokles snášenlivosti spojený se zvýšenou expozicí. Pro nedostatečné klinické zkušenosti není kyselina ibandronová doporučována u pacientek s závažnou renální insuficiencí (viz bod 4.2 a bod 4.4). Farmakokinetika kyseliny ibandronové nebyla posuzována u pacientek v konečné fázi onemocnění ledvin léčených jinými způsoby než hemodialýzou. Farmakokinetika kyseliny ibandronové u těchto pacientek není známá, proto nemá být kyselina ibandronová za těchto okolností podávána.
Pacientky s poškozením jater
Neexistují žádné údaje o farmakokinetice při podávání kyseliny ibandronové u pacientek s jaterní insuficiencí. Játra nemají významnou úlohu v clearanci kyseliny ibandronové, která není metabolizována, ale je vylučována ledvinami a absorbována v kostech. U pacientek s jaterní insuficiencí není tedy úprava dávky nutná.
Starší populace
V multivariační analýze nebyl prokázán věk jako nezávislý faktor žádného ze sledovaných farmakokinetických parametrů. Jediným faktorem, který je nutné vzít v úvahu, je pokles funkce ledvin s věkem (viz bod Pacientky s poškozením ledvin).
Pediatrická populace
Neexistují žádné údaje o užívání kyseliny ibandronové v těchto věkových skupinách.
(cs)
|