| salt:hasText
| - Poznámka: Prostudujte si příbalové informace současně užívaných léků, zda neobsahují informace o potenciálních interakcích.
Lékové interakce
Interakce mezi perorálními kontraceptivy a jinými léčivými přípravky mohou vést indukcí mikrosomálních enzymů k intermenstruačnímu krvácení a/nebo selhání kontracepce. Tyto účinky byly prokázány u hydantoinu, fenobarbitalu, primidonu, karbamazepinu a rifampicinu. Může se to také vztahovat na rifabutin, efavirenz, nevirapin, oxkarbazepin, topiramát, felbamát, ritonavir, griseofulvin a rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou (hypericum perforatum). Zdá se, že mechanismus této interakce je založen na schopnosti těchto léčivých látek indukovat jaterní enzymy.
Klinická pozorování naznačují, že současné podávání některých antibiotik (jako je ampicilin nebo tetracyklin) mohou vést k selhání kontracepce; příčina tohoto nálezu není známá.
Ženy užívající krátkodobě (maximálně jeden týden) jakýkoli přípravek z výše zmíněných skupin léčivých přípravků nebo jednotlivých léčivých látek by měly přechodně užívat bariérovou metodu navíc k COC, a to během současného užívání léčivého přípravku a 7 dnů po jeho ukončení.
U žen léčených rifampicinem by bariérová metoda měla být používána v průběhu léčby rifampicinem a následujících 28 dnů po jejím ukončení. Pokud léčba zasáhne do období ukončení užívání tablet COC ze stávajícího balení, pak by další balení COC mělo být načato bez obvyklého intervalu bez užívání tablet.
Během dlouhodobé léčby přípravky, které indukují jaterní enzymy, může lékař rozhodnout o možnosti zvýšení dávky kontracepčních steroidů. Jestliže by to vedlo k nežádoucím účinkům (nepravidelné krvácení) nebo k nedostatku účinnosti, je třeba použít jinou metodu kontracepce.
Perorální kontraceptiva mohou ovlivňovat metabolismus některých dalších léčivých látek. Podle toho mohou být plasmatické a tkáňové koncentrace buď zvýšeny (např. cyklosporin) nebo sníženy (např. lamotrigin).
Laboratorní testy
Užívání kontracepčních steroidů může mít vliv na výsledky některých laboratorních testů. Patří mezi ně: biochemické parametry jater, štítné žlázy, adrenální a renální funkce, plasmatické hladiny (transportních) proteinů (jako jsou kortikosteroid vázající globuliny) a frakce lipidů/lipoproteinů, metabolismus sacharidů a parametry koagulace a fibrinolýzy. Tyto změny však zůstávají v rozsahu normálních laboratorních hodnot.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)