salt:hasText
| - Příznaky
Benzodiazepiny obvykle způsobí ospalost, ataxii, dysartrii a nystagmus. Je-li podán přípravek Dormicum v monoterapii, ohrožuje předávkování život jen zřídka, ale může vést k areflexii, apnoi, hypotonii, hypotenzi, kardiorespiračnímu útlumu a zřídka ke komatu. Pokud se vyskytne koma, obvykle trvá několik hodin, ale zvláště u starších pacientů může být protrahované nebo cyklické. Respirační útlum způsobený benzodiazepiny je závažnější u pacientů s chorobami dýchacích cest.
Benzodiazepiny zvyšují účinek jiných látek tlumících centrální nervový systém, včetně alkoholu.
Léčba
Monitorace vitálních funkcí a zahájení podpůrných opatření dle klinického stavu. Ve specifických případech může stav pacienta vyžadovat symptomatickou léčbu kardiorespiračního útlumu nebo útlumu centrálního nervového systému.
Při orálním užití zamezení další absorpce vhodnou metodou např. léčba aktivním uhlím během 1-2 hodin. Při aplikaci aktivního uhlí u ospalých pacientů je nutné zajistit dýchací cesty. V případě smíšené otravy lze zvážit výplach žaludku, nicméně se nejedná o standardní opatření.
V případě těžkého útlumu CNS lze zvážit aplikaci flumazenilu (Anexate), antagonistu benzodiazepinů. Podán by měl být pouze v podmínkách intenzívní monitorace. Protože má krátký poločas (cca 1 hodina), bude třeba po odeznění účinku pacienta monitorovat. S extrémní opatrností by měl být flumazenil podáván v přítomnosti léků snižujících záchvatovitý práh. (např. bicyklická antidepresiva) Pro další informace o správném užití viz preskripční informace flumazenilu (Anexate).
(cs)
|