salt:hasText
| - Spojené s kyselinou acetylsalicylovou:
Příznaky mírné intoxikace salicyláty zahrnují závratě, tinitus, ztrátu sluchu, pocení, nevolnost a zvracení, bolest hlavy a zmatenost. Mohou nastat při plazmatických koncentracích 150 až 300 mikrogramů/ml. Tyto příznaky mohou být zmírněny snížením dávky, nebo přerušením léčby.
Závažnější intoxikace nastává při koncentracích nad 300 mikrogramů/ml. Příznaky závažného předávkování zahrnují hyperventilaci, horečku, nervozitu, ketózu, respirační alkalózu a metabolickou acidózu. Deprese CNS může vést ke kómatu. Může také nastat kardiovaskulární kolaps a respirační selhání.
Léčba závažného předávkování
Pacienti musí být dopraveni do nemocnice a musí být neprodleně kontaktováno Toxikologické informační středisko.
Pokud je podezření, že pacient během poslední hodiny užil více než 120 mg/kg salicylátů, podá se perorálně opakovaně dávka aktivního uhlí.
Plazmatické koncentrace by měly být měřeny u pacientů, kteří požili více než 120 mg/kg, třebaže závažnost otravy nemůže být stanovena pouze na jejich podkladě. Rovněž se musí vzít v úvahu klinické a biochemické aspekty.
Při plazmatických koncentracích přesahujících 500 mikrogramů/ml (350 mikrogramů/ml u dětí mladších 5 let) je v odstranění salicylátu z plazmy účinné intravenózní podání hydrogenuhličitanu sodného.
Hemodialýza nebo hemoperfuze jsou metody volby v případech, kdy jsou koncentrace salicylátů v plazmě vyšší než 700 mikrogramů/ml, nebo nižší u dětí a starších osob, nebo pokud nastala závažná metabolická acidóza.
Spojené s paracetamolem:
Předávkování (>10 g celkem u dospělých nebo >150 mg/kg v jedné dávce) může vyvolat jaterní cytolýzu, která může vést k celkové a nevratné nekróze (selhání jater, metabolická acidóza, selhání ledvin) a posléze ke kómatu a případně i smrti. Méně často se může rozvinout renální tubulární nekróza.
Časné příznaky předávkování (velmi často nauzea, zvracení, nechutenství, bledost, letargie a pocení) se obvykle projeví v prvních 24 hodinách.
Bolest břicha může být první známkou poškození jater. Není obvykle patrná prvních 24 až 48 hodin a může se projevit až 4 až 6 dnů po užití.
Zvýšené riziko je u pacientů, kteří užívají léčivé přípravky indukující enzymy, jako jsou karbamazepin, fenytoin, fenobarbital, rifampicin a třezalka, nebo u pacientů, kteří v minulosti užívali nadměrně alkohol, nebo trpí malnutricí.
Léčba předávkování:
Pokud je podezření, že pacient během poslední hodiny užil více než 150 mg/kg paracetamolu, podá se perorálně opakovaná dávka aktivního uhlí. Pokud však má být perorálně podán acetylcystein nebo methionin, mělo by být aktivní uhlí co nejvíce odstraněno ze žaludku, aby se zabránilo snížení vstřebávání antidota.
Antidota
N-acetylcystein by měl být podán intravenózně, nebo perorálně, co nejdříve po užití. Nejúčinnější je to během prvních 8 hodin po předávkování. Účinek antidota poté postupně klesá. Nicméně bylo prokázáno, že prospěšnost léčby přetrvává až 24 hodin a později po užití.
Methionin je nejúčinnější v prvních 10 hodinách po užití nadměrné dávky paracetamolu. Poškození jater je častější a závažnější, pokud léčba methioninem začne více než po 10 hodinách od užití.
Perorální vstřebávání může být sníženo zvracením nebo aktivním uhlím.
Spojené s kofeinem:
Běžné příznaky zahrnují úzkost, nervozitu, neklid, nespavost, excitaci, svalové záškuby, zmatenost a křeče. U vysokých dávek kofeinu se může také vyskytnout hyperglykémie. Srdeční příznaky zahrnují tachykardii a srdeční arytmii. Příznaky jsou zmírněny snížením, nebo přerušením užívání kofeinu.
(cs)
|