salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: inhibitory HMG-CoA reduktázy
ATC kód: C10A A01
Po perorálním podání se simvastatin, což je inaktivní lakton, hydrolyzuje v játrech na příslušnou formu beta-hydroxykyseliny, která je silným inhibitorem HMG-CoA reduktázy (3 hydroxy - 3 methylglutaryl CoA reduktázy). Tento enzym katalyzuje přeměnu HMG-CoA na mevalonát, což je časný a rychlost určující krok v biosyntéze cholesterolu.
Ukázalo se, že simvastatin snižuje jak normální, tak zvýšené hladiny LDL-C. LDL je vytvářen z lipoproteinu s velmi nízkou hustotou (very-low-density lipoprotein - VLDL) a je katabolizován především pomocí receptorů s vysokou afinitou k LDL. Mechanismus účinku simvastatinu na snížení LDL může zahrnovat jak snížení hladiny VLDL-cholesterolu (VLDL-C), tak indukci receptoru pro LDL, což vede ke snížení tvorby a zvýšení katabolismu LDL-C. Během léčby simvastatinem rovněž dochází k významnému poklesu hladiny apolipoproteinu B. Simvastatin kromě toho mírně zvyšuje hladinu HDL-C a snižuje plasmatickou hladinu triglyceridů (TG). Výsledkem těchto změn je snížení poměru celkového C vůči HDL-C a LDL-C vůči HDL-C.
Vysoké riziko ischemické choroby srdeční nebo existence ischemické choroby srdeční
Ve studii Heart Protection Study (HPS) se hodnotily účinky léčby simvastatinem u 20 536 pacientů (ve věku 40 až 80 let) s hyperlipidémií nebo bez ní a s ischemickou chorobou srdeční, jiným okluzním arteriálním onemocněním nebo s diabetes mellitus. V této studii bylo 10 269 pacientů léčeno simvastatinem 40 mg denně a 10 267 pacientů bylo léčeno placebem po dobu průměrně 5 let. Před zahájením studie mělo 6 793 pacientů (33 %) hodnoty LDL-C nižší než 116 mg/dl; 5063 pacientů (25 %) mělo hodnoty mezi 116 mg/dl a 135 mg/dl; a 8 680 pacientů (42 %) mělo hodnoty vyšší než 135 mg/dl.
Léčba simvastatinem v dávce 40 mg denně významně snižovala riziko celkové mortality ve srovnání s placebem (1328 [12,9 %] u pacientů léčených simvastatinem oproti 1507 [14,7 %] u pacientů léčených placebem; p = 0,0003), v důsledku 18 % snížení mortality na srdeční onemocnění (587 [5,7 %] oproti 707 [6,9 %]; p = 0,0005; absolutní snížení rizika 1,2 %). Snížení mimovaskulární mortality nebylo statisticky významné. Simvastatin také snížil riziko závažné koronární příhody (souhrnný výsledný ukazatel, skládající se z nefatálního IM a z úmrtí na ischemickou chorobu srdeční - ICHS) o 27 % (p < 0,0001). Simvastatin snížil také nutnost provedení koronárních revaskularizačních postupů (včetně koronárního arteriálního bypassu nebo perkutánní transluminální koronární angioplastiky) o 30 % (p < 0.0001) a periferních nebo jiných nekoronárních revaskularizačních postupů o16 % (p = 0,006). Simvastatin rovněž snížil riziko mozkové mrtvice o 25 % (p < 0,0001), což bylo způsobeno snížením rizika ischemické příhody mozkové o 30 % (p < 0,0001). Navíc v podskupině pacientů s diabetem, simvastatin snížil riziko makrovaskulárních komplikací včetně periferních revaskularizačních postupů (chirurgického zákroku nebo angioplastiky), amputací dolních končetin nebo ulcerací dolních končetin o 21 % (p = 0,0293). Snížení všech těchto příhod bylo podobné ve všech sledovaných podskupinách pacientů včetně skupin pacientů netrpících koronárním onemocněním, avšak trpících onemocněním cerebrovaskulárním nebo onemocněním periferních arterií, stejně jako ve skupině mužů a skupině žen, skupině pacientů při zahájení studie mladších než 70 let a skupině pacientů starších než 70 let, ve skupině pacientů s hypertenzí i bez ní a také ve skupině pacientů, kteří měli na začátku studie hladinu LDL cholesterolu nižší než 3,0 mmol/1.
Ve studii Scandinavian Simvastatin Survival Study (4S) byl hodnocen účinek léčby simvastatinem na celkovou mortalitu u 4 444 pacientů s ICHS a výchozí hodnotou celkového cholesterolu 212 až 309 mg/dl (5,5 až 8,0 mmol/l). V této multicentrické, randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studii byli pacienti s anginou pectoris nebo prodělaným infarktem myokardu (IM) léčeni dietou, standardní péčí a buď simvastatinem v dávce 20 až 40 mg/den (n = 2221) nebo placebem (n = 2223) po průměrnou dobu 5,4 let. Simvastatin snížil riziko úmrtí o 30 % (absolutní snížení rizika o 3,3 %). Riziko úmrtí na ICHS se snížilo o 42 % (absolutní snížení rizika o 3,5 %). Simvastatin snížil i riziko závažné koronární příhody (úmrtí na ICHS plus v nemocnici ověřený a němý nefatální IM) o 34 %. Simvastatin dále významně snížil riziko fatálních a nefatálních cerebrovaskulárních příhod (cévní mozková příhoda plus tranzientní ischemická ataka) o 28 %. Mezi skupinami nebyl žádný statisticky významný rozdíl v nekardiovaskulární mortalitě.
Studie Study of the Effectiveness of Additional Reductions in Cholesterol and Homocysteine (SEARCH) hodnotila účinnost simvastatinu 80 mg versus 20 mg (střední doba sledování 6,7 roku) na významné kardiovaskulární příhody (zahrnující fatální ischemickou chorobu srdeční nefatální infarkt myokardu, koronarní revaskularizaci, nefatální nebo fatální cévní mozkovou příhodu nebo periferní revaskularizaci) u 12064 pacienů s anamnézou infarktu myokardu. Mezi oběma skupinami nebyl pozorován významný rozdíl v incidenci významných kardiovaskulárních příhod. Simvastatin 20 mg (n = 1553; 25,7 %) vs. Simvastatin 80 mg (n = 1477; 24,5 %); RR 0,94, 95 % CI: 0,88 až 1,01. Absolutní rozdíl v LDL-C mezi oběma skupinami v průběhu studie činil 0,35 ± 0,01 mmol/l. Bezpečnostní profil byl u obou skupin podobný s vyjímkou myopatie jejíž incidence byla přibližně 1,0% u simvastatinu 80 mg versus 0,02% u simvastatinu 20 mg. Přibližně k polovině případů myopatie došlo během prvního roku léčby. Incidence myopatie během každého následujícího roku léčby činila přibližně 0,1%.
Primární hypercholesterolémie a kombinovaná hyperlipidémie
Ve studiích porovnávajících účinnost a bezpečnost simvastatinu v dávce 10, 20, 40 a 80 mg denně u pacientů s hypercholesterolémií došlo k průměrnému snížení LDL-C o 30, 38, 41 a 47 %. Ve studiích porovnávajících účinnost a bezpečnost simvastatinu v dávce 40 a 80 mg u pacientů s kombinovanou (smíšenou) hyperlipidémií došlo k průměrnému snížení tryglyceridů o 28 a 33 % (u placeba: 2%) a k průměrnému zvýšení hladiny HDL-C o 13 a 16 % (u placeba: 3 %).
Klinické studie u dětí a dospívajících (10-17 let věku) ��Ve dvojitě-zaslepené, placebem-kontrolované studii bylo 175 pacientů (99 chlapců Tanner vývojový stupeň II a výše a 76 dívek, které byly nejméně jeden rok po menarche) ve věku 10-17 let (průměrný věk 14,1 roků) s heterozygotní familiární hypercholesterolémií (heFH), byli randomizováni do skupiny léčené simvastatinem nebo placebem po dobu 24 týdnů (základní studie). Zařazení do studie bylo podmíněno výchozí LDL-C na úrovni mezi 160 a 400 mg / dl a alespoň jednoho rodiče s LDL-C na úrovni> 189 mg / dl. Dávka simvastatinu (jednou denně večer) byla 10 mg za prvních 8 týdnů, 20 mg za druhých 8 týdnů, a poté 40 mg. V rámci 24-týdenního prodloužení studie, se 144 pacientů rozhodlo pokračovat v léčbě simvastatinem 40 mg nebo placebem. ��Simvastatin významně snižoval plazmatické hladiny LDL-C, TG, a Apo B. Výsledky z větve studie rozšířené na 48 týdnů byly srovnatelné s těmi, pozorovanými v základním fázi studie. �Po 24 týdnech léčby byly průměrné dosažené LDL-C 124,9 mg / dl (v rozmezí: 64,0 – 289,0 mg / dl) ve skupině se simvastatinem 40 mg ve srovnání s 207,8 mg / dl (rozsah: 128,0-334,0 mg / dl) ve skupině s placebem. ��Po 24 týdnech léčby simvastatinem (s dávkami postupně se zvyšujícími z 10, 20 na 40 mg denně vždy v 8 - týdenních intervalech), snížil simvastatin průměrnou LDL-C o 36,8% (placebo: 1,1% nárůst oproti výchozímu stavu), Apo B o 32,4% (placebo: 0,5%) a střední hodnoty TG o 7,9% (placebo: 3,2%) a zvýšil střední hladinu HDL-C o 8,3% (placebo: 3,6%). Dlouhodobý přínos simvastatinu na výskyt kardiovaskulárních příhod u dětí s heFH není znám. �Bezpečnost a účinnost dávek nad 40 mg denně nebyla u dětí s heterozygotní familiární hypercholesterolémií studována. Dlouhodobá účinnost léčby simvastatinem v dětství na snížení nemocnosti a úmrtnosti v dospělém věku nebyla stanovena.
(cs)
|