salt:hasText
| - Byla hlášena arteriální trombóza po podání jopamidolu po papaverinu.
Aplikace rentgenokontrastních látek může indukovat přechodné poruchy renální funkce, což může vést k laktátové acidóze u pacientů s diabetem mellitus léčených metforminem (viz bod 4.4).
U pacientů léčených beta-blokátory, zejména s bronchiálním astmatem se ve zvýšené míře mohou vyskytovat hypersensitivní reakce jako je pokles krevního tlaku, bradykardie, bronchospasmus. Navíc je nutné mít na paměti, že pacienti užívající beta-blokátory mohou potřebovat vyšší dávky beta-agonistů, jelikož pravděpodobně nebudou dostatečně odpovídat na standardní dávky podávané v léčbě hypersensitivních reakcí.
Beta-blokátory, vasoaktivní látky, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu, antagonisté angiotensin receptoru: tyto léčivé přípravky snižují učinnost kardiovaskulárních mechanismů kompenzujích změny krevního tlaku: lékař musí být informován před aplikací jodované kontrastní látky a musí mít k dispozici zařízení pro resuscitaci.
Léčivé přípravky snižující práh citlivosti k záchvatům (např. deriváty fenotiazinu, analeptika, tricyklická antidepresiva, inhibitory monoaminooxidázy, neuroleptika) mohou podpořit výskyt konvulsivních záchvatů zejména u pacientů trpících epilepsií a pacientů s fokálním poškozením mozku. Pokud je přesto lékařem indikováno vyšetření u těchto pacientů, musí být léčba přerušena 48 hodin před výkonem a opět zahájena až 24 hodin po mozkové angiografii.
U pacientů léčených interferonem a interleukinem se častěji a zejména opožděně vyskytují reakce spojené s aplikací kontrastní látky jako jsou: erytém, horečka, příznaky podobné chřipce.
Důvod stále není znám.
Metformin: u diabetických pacientů (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití - Poruchy renálních funkcí).
Ovlivnění diagnostických testů:
Kontrastní látka může interferovat s laboratorními testy bilirubinu, bílkoviny nebo anorganických látek (např. železo, měď, vápník, fosfor). Tyto látky by neměly být vyšetřovány ve stejný den, kdy byla podána kontrastní látka.
Při diagnóze a léčbě thyroidálních onemocnění, jodem substituované rentgenkontrastní látky mohou snížit citlivost štítné žlázy k radioizotopům po 2-6 týdnů. Pokud je plánována renální scintigrafie za pomoci injekční aplikace radiofarmaka sekretovaného renálním tubulem, měla by být pokud možno provedena před injekčním podáním kontrastní látky.
(cs)
|