salt:hasText
| - Absorpce a distribuce
Po perorálním podání je kandesartan-cilexetil přeměňován na léčivou látku kandesartan. Po perorálním podání roztoku kandesartan-cilexetilu je absolutní biologická dostupnost asi 40%. Relativní biologická dostupnost po podání tablet je v porovnání se stejným perorálním roztokem 34% s velmi malou variabilitou. Odhadovaná absolutní biologická dostupnost tabletové lékové formy je tudíž 14%. Střední hodnoty maximální plazmatické koncentrace (Cmax) je dosaženo 3 až 4 hodiny po podání tablety. Plazmatické koncentrace kandesartanu se v rozmezí terapeutických dávek lineárně zvyšují s dávkou. Nebyly pozorovány rozdíly ve farmakokinetice kandesartanu v závislosti na pohlaví. Plocha pod křivkou koncentrací kandesartanu v plazmě v závislosti na čase (AUC) není významně ovlivněna příjmem potravy.
Kandesartan se silně váže na plazmatické bílkoviny (z více než 99%). Zdánlivý distribuční objem kandesartanu (Vd) je 0,1 l/kg.
Biologická dostupnost kandesartanu není ovlivněna příjmem potravy.
Biotransformace a eliminace
Kandesartan se eliminuje převážně v nezměněné formě močí a žlučí a pouze v menší míře se metabolizuje v játrech (CYP2C9). Dostupné studie vzájemného působení neuvádějí žádný účinek na CYP2C9 a CYP3A4. Na základě údajů in vitro se nepředpokládá žádná interakce in vivo u léků, jejichž metabolismus závisí na isoenzymech CYP1A2, CYP2A6, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6, CYP2E1 či CYP3A4 cytochromu P450. Konečný poločas eliminace kandesartanu činí přibližně 9 hodin. Po opakovaném podání nedochází ke kumulaci léčiva.
Celková plazmatická clearance kandesartanu je asi 0,37 ml/min/kg, přičemž ledvinová clearance je asi 0,19 ml/min/kg. K ledvinové eliminaci kandesartanu dochází jak glomerulární filtrací, tak aktivní tubulární sekrecí. Po perorálním podání kandesartan-cilexetilu značeného 14C je 26% dávky vyloučeno močí jako kandesartan a 7% jako neaktivní metabolity, zatímco 56% dávky je vyloučeno stolicí jako kandesartan a 10% jako neaktivní metabolity.
Farmakokinetika u zvláštních populací
U starších osob (nad 65 let) se ve srovnání s mladými zvyšuje hodnota Cmax o 50% a hodnota AUC o 80%. Vliv podané dávky kandesartanu na krevní tlak i frekvence výskytu nežádoucích účinků jsou však v obou věkových skupinách podobné (viz bod 4.2).
Ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin bylo u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin po opakovaném podání přípravku pozorováno zvýšení hodnot Cmax o 50% a AUC o 70%, nicméně hodnoty t1/2 zůstaly nezměněny. Odpovídající změny u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin byly přibližně 50% resp. 110%. Terminální t1/2 kandesartanu byl u pacientů s poruchou funkce ledvin přibližně dvakrát delší. AUC kandesartanu u pacientů na hemodialýze je podobná jako u pacientů s těžkou ledvinovou insuficiencí.
Ve dvou studiích zahrnujících pacienty s mírným až středně závažným poškozením jater došlo k nárůstu průměrného AUC kandesartanu o přibližně 20% v jedné studii a 80% ve druhé studii (viz bod 4.2). U pacientů se závažným poškozením jater nejsou k dispozici žádné zkušenosti.
(cs)
|