| salt:hasText
| - Psychiatrie a centrální nervový systém (CNS): Závažné účinky na CNS, zvláště deprese, sebevražedné myšlenky a pokusy byly pozorovány u některých pacientů v průběhu léčby alfa-interferony i po ukončení léčby, hlavně během 6-ti měsíčního kontrolního období. Ostatní účinky na CNS, které byly rovněž pozorovány s alfa interferony, zahrnují agresivní chování (někdy zaměřené proti jiným osobám), zmatenost a mentální změny. Pacienti musí být bedlivě sledováni, zda se u nich neprojeví známky nebo symptomy psychiatrických poruch. Pokud se tyto příznaky projeví, potenciální závažnost těchto nežádoucích účinků musí být brána v úvahu předepisujícím lékařem a nutnost patřičného léčebného opatření musí být zvažována. Pokud psychiatrické symptomy přetrvávají nebo se zhoršují, nebo jsou identifikovány sebevražedné úmysly, doporučuje se léčbu interferonem alfa přerušit a pacienta, pokud je to vhodné, sledovat včetně patřičné psychiatrické intervence.
Pacienti s existencí nebo anamnézou závažného psychiatrického onemocnění: Pokud je léčba interferonem alfa u pacientů s existencí nebo anamnézou závažného psychiatrického onemocnění považována za nutnou, měla by být zahájena až poté, co je zabezpečeno patřičné individuální diagnostické a léčebné zvládnutí psychiatrického onemocnění. Užívání interferonu alfa u dětí a mladistvých s existencí nebo anamnézou závažného psychiatrického onemocnění je kontraindikováno, viz bod 4.3.
U některých pacientů, obvykle pokročilého věku, kteří byli léčeni vysokými dávkami alfa interferonu, byly pozorovány závažnější stavy, jako jsou stupor a koma. Přestože tyto stavy jsou obvykle přechodné, úplné zotavení trvalo u některých pacientů až tři týdny. Velmi vzácně se u pacientů léčených vysokými dávkami interferonu alfa objevily záchvaty.
Akutní hypersenzitivní reakce (včetně kopřivky, angioedému, zúžení průdušek a anafylaxe) byly vzácně popisovány během léčby interferonem alfa. Pokud dojde k takovéto reakci, je třeba ihned léčbu tímto přípravkem přerušit a okamžitě zahájit patřičná léčebná opatření. Přechodné kožní vyrážky nevyžadují přerušení léčby.
Střední nebo závažné nežádoucí účinky si mohou vyžádat úpravu dávek léčebného režimu pacienta a v některých případech i ukončení léčby přípravkem Multiferon. Pacient, u něhož dojde během léčby Multiferonem k vývoji abnormálních jaterních funkčních testů, musí být pečlivě sledován a pokud dojde k vzestupu příznaků jejich poruchy, léčba musí být přerušena.
Během prvních dvou dnů po aplikaci injekce interferonu alfa může dojít k hypotenzi, která si vyžádá podpůrnou léčbu.
Vzhledem k tomu, že u některých pacientů byla popsána hypotenze související se ztrátou tělesných tekutin, je třeba u nemocných léčených přípravkem Multiferon udržovat patřičnou hydrataci. Stav si může vyžádat i celkovou náhradu tekutin.
I když je během léčby interferonem alfa často popisována horečka s příznaky podobnými chřipce, je třeba vyloučit jiné příčiny zvýšené teploty.
Paracetamol se v potlačování zvýšené teploty a bolestí hlavy u nemocných léčených přípravkem Multiferon velmi osvědčil. Doporučená dávka paracetamolu je 500 mg až 1 g 30 minut před aplikací přípravku Multiferon. Maximální možná denní dávka paracetamolu je 1 g čtyřikrát denně.
Přípravek Multiferon je nutno podávat s opatrností u vyčerpaných nemocných, jako jsou pacienti s plicním onemocněním v anamnéze (např. chronická obstrukční plicní nemoc) nebo nemocní s diabetem, kteří mají tendence ke vzniku ketoacidózy. Opatrnosti je rovněž zapotřebí u nemocných s poruchami krevní srážlivosti, jako je trombóza nebo plicní embolie.
Vzácně byly popsány případy plicních infiltrátů, pneumonitid a pneumonií – včetně smrtelných – u pacientů léčených interferonem alfa. Etiologie těchto případů nebyla dosud identifikována. Tyto příznaky byly častěji popisovány u pacientů, kteří současně s interferonem alfa užívali Šo-saiko-to, čínskou a japonskou léčivou bylinu. Každý nemocný, u něhož se vyskytne horečka, kašel, dušnost nebo jiné příznaky respiračního onemocnění, by měl podstoupit rentgen plic. Pokud jsou na rentgenovém snímku plic infiltráty nebo jde o evidentní poruchu funkce plic, pacient musí být pečlivě sledován a léčba interferonem musí být přerušena, pokud se dojde k závěru, že je to třeba. Přestože tyto příznaky byly popsány častěji u nemocných s chronickou hepatitidou typu C, kteří byli léčeni interferonem alfa, byly rovněž popsány u pacientů s onkologickými onemocněními léčených interferonem alfa. Okamžité přerušení podávání interferonu alfa a léčba kortikoidy se zdá být úspěšná v řešení nežádoucích plicních účinků.
Pokud se podává interferon alfa po dobu několika měsíců, mohou se objevit nežádoucí účinky na zrak, i když byly popsány i po kratší době užívání. Každý pacient, který si stěžuje na zhoršení zrakové ostrosti nebo zúžení zorného pole, nebo který popisuje jakékoli jiné zrakové potíže během užívání interferonu alfa, musí být vyšetřen očním lékařem. Vzhledem k tomu, že účinek na retinu je třeba odlišit od diabetické nebo hypertonické retinopatie, je doporučeno provést oftalmologické vyšetření před započetím léčby interferonem alfa u nemocných s diabetem a hypertenzí.
Pacienti s chronickým srdečním selháváním, infarktem myokardu a/nebo s předchozími či současnými arytmiemi, kteří vyžadují léčbu interferonem alfa, musí být pečlivě sledováni. Pacienti se srdečním onemocněním a pokročilým karcinomem musí mít před započetím a v průběhu léčby EKG vyšetření. Srdeční arytmie, zvláště supraventrikulární, obvykle odpovídají na konvenční léčbu, ale někdy si mohou vynutit i přerušení léčby interferonem alfa.
Vzhledem k tomu, že u nemocných s existující psoriázou byly popsány exacerbace onemocnění, je třeba indikovat léčbu interferonem alfa u těchto pacientů pouze tehdy, jestliže potenciální přínos léčby vyváží potenciální riziko.
Předběžné údaje naznačují, že léčba interferonem alfa může souviset se zvýšeným počtem odloučených štěpů u nemocných po transplantaci jater nebo ledvin.
V průběhu léčby interferonem alfa byl rovněž popsán výskyt různorodých auto-protilátek. Klinické projevy autoimunitního onemocnění během léčby interferonem alfa se mohou vyskytnout mnohem častěji u pacientů predisponovaných k rozvoji těchto onemocnění.
Léčba interferonem alfa musí být přerušena u pacientů s chronickou hepatitidou, u nichž se vyskytne prodloužení koagulačních parametrů, které mohou upozorňovat na jaterní selhání.
Vzácně byla popsána u pacientů léčených interferonem alfa hyperglykémie. Hladina krevního cukru musí být u všech pacientů s hyperglykémií monitorována. Léčebné dávky antidiabetických přípravků, které jsou předepisovány pacientům s cukrovkou, si mohou vyžádat úpravu.
Mírná nebo střední porucha funkce ledvin nebo jater, jakož i myelosuprese, musí být pečlivě sledována.
Chronická hepatitida C: Výskyt poruch funkce štítné žlázy, ať už hypotyreóza nebo hypertyreóza, byl občas hlášen u nemocných léčených interferonem alfa. Mechanizmus působení interferonu alfa na štítnou žlázu není znám. Před započetím léčby interferonem alfa u nemocných s chronickou hepatitidou C je nutno vyšetřit sérovou hladinu Thyreotropinu (TSH). Jakákoliv porucha funkce štítné žlázy zjištěná v tuto dobu musí být léčena konvenčním způsobem. Léčba interferonem alfa může být zahájena teprve poté, co je medikamentózní léčbou dosaženo normálních hodnot TSH. Hladina TSH musí být u každého pacienta léčeného interferonem alfa s podezřením na dysfunkcí štítné žlázy kontrolována. V léčbě interferonem alfa může být u pacientů s poruchou štítné žlázy pokračováno, pokud je hladina TSH udržována léčbou na normálních hodnotách. Přerušení léčby interferonem alfa u nemocných, u nichž se vyskytla dysfunkce štítné žlázy během léčby interferonem alfa, nevedlo k vyřešení poruchy.
Současná chemoterapie: Podávání interferonu alfa v kombinaci s ostatními chemoterapeutiky může zvýšit riziko jejich toxicity (závažnosti a délky), která může být život ohrožující nebo smrtelná následkem současně podávaného léčebného přípravku. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky, které mohou být potenciálně život ohrožující nebo smrtelné, zahrnují záněty sliznice, průjmy, neutropénii, poruchy funkce ledvin a elektrolytové rovnováhy. V důsledku zvýšeného rizika toxicity musí být současně podávané dávky interferonu alfa a jiného chemoterapeutika pečlivě upraveny.
Kaposiho sarkom související s onemocněním AIDS: Interferon alfa by neměl být podáván s inhibitory proteázy. Nejsou známy žádné bezpečnostní údaje o kombinaci přípravku Multiferon s inhibitory nukleotid reverzní transkriptázy.
Laboratorní vyšetření:
Leukocyty a diferenciální počet leukocytů, jakož i krevní destičky, elektrolyty, jaterní testy, sérový protein, sérový bilirubin a sérový kreatinin, by měly být vyšetřeny u všech pacientů před zahájením a v pravidelných intervalech během léčby přípravkem Multiferon.
U pacientů léčených na hepatitidu B nebo C jsou doporučené intervaly vyšetření 1, 2, 4, 8, 12 a 16 týdnů, poté jednou za měsíc během léčby. Pokud nejsou pozorovány příznaky jaterního selhání, může být v léčbě přípravkem Multiferon pokračováno, i když se hodnota alanin aminotrasferázy (ALT) zvýší na dvojnásobek základní hodnoty nebo vyšší hodnotu. Pokud hodnoty ALT stoupají, je třeba monitorovat hladiny protrombinového času, alkalických fosfatáz, albuminu a bilirubinu v dvoutýdenních intervalech.
U pacientů léčených pro maligní melanom musí být jaterní testy, leukocyty a diferenciální počet leukocytů sledovány v úvodní fázi a během udržovací léčby v měsíčních intervalech.
Užití v pediatrii: Klinické zkušenosti s léčbou dětí jsou omezené. Přínos léčby musí být pečlivě zvažován ve srovnání s potenciálními riziky.
Vliv na fertilitu: Interferon může poškodit fertilitu. Ve studiích na zvířecích primátech byly pozorovány poruchy menstruačního cyklu. U žen léčených lidským leukocytárním interferonem jsou popisovány snížené sérové koncentrace estradiolu a progesteronu. Následkem toho nesmějí být ženy léčeny přípravkem Multiferon, pokud neužívají během léčby účinnou antikoncepci. U mužů ve fertilním věku je třeba užívat přípravek Multiferon s opatrností.
Virologická bezpečnost: Přípravek Multiferon je lidský leukocytární interferon, kde je lidská krev (buffy coat) užitá jako základní materiál ve výrobním procesu. Standardní opatření prevence infekcí při použití léčivých přípravků vyrobených z plazmy nebo lidské krve zahrnují výběr dárců a jejich testování na specifické ukazatele infekce, stejně jako přizpůsobení výrobních kroků tak, aby byly viry účinně inaktivovány nebo odstraněny. Nicméně přenos infekčních agens při použití léčivých přípravků vyrobených z plazmy nebo lidské krve nelze zcela vyloučit. To se vztahuje také na nové, dříve neznámé viry a jiné patogeny.
Opatření jsou považována za účinná u obalených virů, jako jsou HIV, HBV a HCV, a neobalených virů jako je HAV a Parovirus 19. Jako účinný byl rovněž vyhodnocený výrobní proces u viru Sendai (pro člověka nepatogenní), který je používán k indukci produkce interferonu u leukocytů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)