Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, antracykliny a příbuzné látky
ATC skupina: L01D B01
Doxorubicin je antracyklinové antibiotikum. Mechanizmus účinku není zcela objasněn. Předpokládá se, že Doxorubicin Actavis uplatňuje svůj protinádorový účinek pomocí cytotoxického mechanizmu účinku, zejména interkalací do DNA, inhibicí enzymu topoizomerázy II a tvorbou reaktivních kyslíkových částic (reactive oxygen species, ROS). Všechny tyto mechanizmy mají škodlivý účinek na syntézu DNA: interkalace molekuly doxorubicinu vede k inhibici RNA a DNA polymeráz porušením rozpoznávání bází a specifičnosti sekvencí. Inhibice topoizomerázy II vede ke štěpení jednoduchého a dvojitého řetězce šroubovice DNA. K rozštěpení DNA rovněž dochází při chemické reakci s vysoce reaktivními kyslíkovými částicemi, jako je hydroxylový radikál OH•. Důsledkem toho je mutageneza a chromozomální aberace.
Toxicita doxorubicinu je specificky namířena proti proliferační aktivitě normální tkáně. Proto k hlavním poškozeným normálním tkáním patří kostní dřeň, gastrointestinální trakt a gonády.
Důležitou příčinou selhání léčby doxorubicinem a dalšími antracykliny je rozvoj rezistence. Ve snaze překonat buněčnou rezistenci na doxorubicin se zvažovalo použití blokátorů kalciových kanálů, jako je verapamil, protože hlavním cílem je buněčná membrána. Verapamil inhibuje transport vápníku pomalými kanály a může zvýšit vychytávání doxorubicinu buňkou. Kombinace doxorubicinu a verapamilu vede k těžkým kardiotoxickým účinkům.
(cs)