salt:hasText
| - Léčba doxorubicinem způsobuje často nežádoucí účinky a některé z nich jsou natolik závažné, že je nutné pečlivé sledování pacienta. Frekvence a druh nežádoucích účinků jsou ovlivněny rychlostí podávání a dávkováním. Útlum kostní dřeně je akutní, dávku limitující nežádoucí účinek, avšak většinou je přechodný. Klinickým důsledkem toxicity na kostní dřeň či hematologické toxicity může být horečka, infekce, sepse či septikemie, septický šok, krvácení, tkáňová hypoxie nebo úmrtí. Téměř u všech pacientů se pozoruje nauzea a zvracení a rovněž alopecie.
Intravezikální podání může způsobit následující nežádoucí účinky: hematurii, podráždění močového měchýře a močové trubice, strangurii a polakisurii. Tyto reakce jsou obvykle střední závažnosti a nepřetrvávají dlouho.
Podání doxorubicinu do močového měchýře může někdy vyvolat hemoragickou cystitidu, čímž se může zmenšit jeho kapacita.
Extravazace může vést k těžké celulitidě, vezikaci, tromboflebitidě, lymfangitidě a k lokální tkáňové nekróze, což může vyžadovat chirurgický zákrok (včetně kožních štěpů).
Odhad frekvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Velmi časté
Časté
Méně časté
Vzácné
Velmi vzácné
Není známo
Infekce a
infestace
sepse, septikemie
Novotvary benigní a maligní
akutní lymfocytární leukemie, akutní myelogenní leukemie
sekundární leukemie při použití s jinými proti-nádorovými látkami, které poškozují DNA (viz bod 4.4), syndrom lýzy tumoru
Poruchy krve a lymfatického systému
útlum kostní dřeně včetně leukopenie,
neutropenie, trombocytopenie, anemie*)
Poruchy imunitního systému
anafylaktické reakce
Endokrinní poruchy
návaly horka
Poruchy oka
konjunkti-vitida
zvýšené slzení
Srdeční poruchy
kardiotoxicita**)
život ohrožující kongestivní (dilatační) kardiomyo-patie (po kumulativní dávce 550mg/ m²); sinusová tachykardie, ventrikulární tachykardie, tachyarytmie, supra-ventrikulární a ventrikulární extrasystoly, bradykardie, arytmie;
asympto-matická redukce ejekční frakce levé komory
nespecifické změny EKG (změny ST, nízká voltáž, dlouhé QT intervaly); ojedinělé případy život ohrožujících arytmií; akutní selhání levé komory, perikarditida, fatální syndrom perikarditis-myokarditis; síňo-komorová blokáda, blokáda ramének
Cévní poruchy
krvácení
flebitida
trombo-embolismus
Gastro-intestinální poruchy
gastro-intestinální projevy***) průjem, nauzea a zvracení; mukozitida, stomatitida, ezofagitida
anorexie
gastro-intestinální krvácení, mohou se objevit slizniční ulcerace v ústech, hltanu, jícnu a v gastro-intestinálním traktu; v kombinaci s cytarabinem byly hlášeny ulcerace a nekróza v tlustém střevě, zejména ve slepém střevě (viz bod 4.5)
hyper-pigmentace sliznice ústní
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
broncho-spazmus,
radiační pneumonitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně
alopecie (závislá na dávce a ve většině případů reverzibilní); zčervenání; fotosenzitivita
reakce lokální hyper-senzitivity v oblasti radiace
(„ recall fenomén”); svědění
urtikárie, exantém, hyperpigmentace kůže a nehtů, onycholýza;
extravazace (může vést k závažné celulitidě, tvorbě puchýřů, trombo-flebitidě, lymfangitidě a lokální nekróze tkáně)
akrální erytémy; pálení s tvorbou puchýřů; palmární a plantární erytrodysestezie
aktinická keratóza
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
artralgie
Poruchy ledvin a močových cest
červené zbarvení moči
dysurie a chemická cystitida po intravezikálním podání (s dysurickými obtížemi jako vezikální iritace, uretrální iritace, dysurie, strangurie, polakisurie, hematurie, vezikulární spazmy, hemoragická cystitida)
akutní renální selhání (jednotlivé případy); hyper-urikemie a následná nefropatie jako důsledek masivní lýzy tumoru
Poruchy reproduk-čního systému a prsu
amenorea; oligo-spermie; azoo-spermie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
horečka
dehydratace
třesavka,
závratě;
reakce v místě injekce (lokální zčervenání v průběhu žíly, bolest, flebitida, flebo-skleróza)
malátnost/sla-bost
Poruchy jater a žlučových cest
hepatotoxicita (někdy progredující v cirhózu), přechodné zvýšení jaterních enzymů
Chirurgické a léčebné postupy
radiační poškození (kůže, plic, jícnu, gastro-intestinální sliznice, srdce) které se již hojí, se může znovu objevit po podávání doxorubicinu
*) Jedním z nejčastějších nežádoucích účinků vyžadujících si omezení dávky je myelosuprese, která může být závažná. Projevuje se hlavně snížením počtu leukocytů. Leukopenie se vyskytovala téměř u 75 % pacientů s adekvátní rezervou kostní dřeně, kteří se léčili 60 mg/m² BSA v odstupech 21 dní. Hlášeny byly také trombocytopenie, neutropenie a anemie, i když to bylo méně často. V souvislosti s výskytem suprese kostní dřeně se objevovaly i superinfekce (velmi časté) a krvácení. Myelosuprese obvykle kulminuje 10 až 14 dní po podání doxorubicinu a ustupuje ve většině případů v období mezi 21. až 28. dnem. Pokud se objeví trombocytopenie nebo anemie, pak to je ve stejném období, avšak obvykle nejsou tak závažné. (viz bod 4.4).
**) Doxorubicin je kardiotoxický. Riziko, že se kardiotoxické nežádoucí účinky projeví, se zvyšuje během léčby ozařováním mediastinální oblasti i po ní, po předchozí léčbě potenciálně kardiotoxickými látkami (např. antracykliny, cyklofosfamidem) a u starších pacientů (přes 60 let) nebo u pacientů s projevy arteriální hypertenze. (viz bod 4.4).
Kardiotoxický účinek doxorubicinu se může projevovat dvojím způsobem:
Akutní typ
Akutní nežádoucí účinky se objevují většinou během prvních 24 až 48 hodin po zahájení léčby, nezávisejí na velikosti dávky a jsou pro ně charakteristické následující symptomy: přechodná arytmie (častá), zvláště pak sinusová tachykardie (častá) a supraventrikulární a ventrikulární extrasystoly. Ty jsou (velmi vzácně) charakterizovány nespecifickými změnami EKG (ST změny, nízká voltáž a dlouhé intervaly QT). Tyto změny jsou obecně vratné a jejich výskyt není pro opakované podání doxorubicinu kontraindikací. Do několika hodin po podání doxorubicinu se však mohou objevit život ohrožující arytmie; v ojedinělých případech se vyskytovalo akutní selhání levé komory, perikarditida nebo syndrom fatální perikarditidy s myokarditidou.
Pozdní typ
Pozdní nežádoucí účinky se manifestují projevy kumulativní orgánové toxicity závislé na dávce, které jsou obecně nevratné a život ohrožující. Často se projevují jako kongestivní (dilatační) kardiomyopatie s příznaky selhání levé komory do několika měsíců po ukončení léčby. Poprvé se však kardiotoxicita může projevit dokonce až několik let po ukončení léčby; její výskyt se zvyšuje s celkovou kumulativní dávkou. (Viz bod 4.4).
***) Emetogenní potenciál doxorubicinu je vysoký; poměrně silná nevolnost a zvracení se objevují asi u 80 % pacientů již první den léčby, ale i později (viz bod 4.4).
(cs)
|