| salt:hasText
| - Relativní kontraindikací jsou chronické srdeční a ledvinová onemocnění, Parkinsonova nemoc, glaukom, hypertrofie prostaty, maligní neuroleptický syndrom v anamnéze a příznaky tardivní dyskineze, nebo dystaxie, epilepsie. Při léčbě neuroleptiky se může u některých pacientů vyvinout tardivní dyskineze, syndrom pozůstávající z potenciálně ireverzibilních nedobrovolných dyskinetických pohybů. Výskyt tohoto syndromu je sice nejvyšší u osob vyššího věku, obzvlášť �u žen, nedá se ovšem předvídat, u kterého pacienta se projeví. Syndrom se může objevit i po krátkodobé medikaci v nízkých dávkách. Léčba tardivní dyskinézy není známá, při přerušení aplikace neuroleptik obyčejně ustoupí úplně nebo částečně. Podávání neuroleptik včetně fluphenazinu může potlačit do značné míry příznaky syndromu a tak maskovat probíhající chorobný proces.
Chronická léčba neuroleptiky by proto měla být ordinována především pacientům se známou terapeutickou odezvou na tato léčiva, u nichž alternativní účinná, avšak pravděpodobně bezpečnější medikace není vhodná nebo dostupná. Těm by se měly podávat co nejnižší dávky a po co nejkratší dobu. Přitom by se měla pravidelně prověřovat potřeba další chronické léčby. Pokud se objeví známky a příznaky tardivní dyskinezy, mělo by se podávání neuroleptik přerušit.
Při léčbě neuroleptiky byl popsán potenciálně fatální komplex symptomu nazývaný neuroleptický maligní syndrom. Jeho klinickými projevy jsou hyperpyrexie, svalová rigidita, změněný mentální stav a zjevná autonomní nestabilita (nepravidelný tep nebo tlak krve, tachykardie, diaforeza a srdeční dysrytmie). Léčba tohoto syndromu zahrnuje okamžité přerušení aplikace antipsychotických léčiv �a jiných léčiv nepodstatných při terapii, intenzivní léčbu příznaků, lékařské sledování pacienta, a léčba všech současných závažných zdravotních problémů, pokud je vhodná specifická léčba. V současnosti není obecný konsenzus o specifickém farmakologickém režimu léčby nekomplikovaného neuroleptického maligního syndromu.
Pokud pacient nadále vyžaduje antipsychotickou léčbu po odznění neuroleptického maligního syndromu, měla by se vhodnost další medikace pečlivě zvážit a pacient by měl být důkladně monitorován.
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, měly by být před i během léčby s AFLUDITEN 25 mg/ml tyto rizikové faktory rozpoznány a následně by měla být uplatněna preventivní opatření.
Zvýšená úmrtnost u starších pacientů s demencí
Data ze dvou velkých observačních studií ukázala, že starší pacienti s demencí léčení antipsychotiky mají mírně zvýšené riziko úmrtí ve srovnání s těmi, kteří antipsychotika neužívají. Z dostupných dat však nelze spolehlivě odhadnout přesnou míru rizika a i jeho příčina zůstává neznámá.
AFLUDITEN 25 mg/ml není určen k léčbě poruch chování způsobených demencí.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)