| salt:hasText
| - Léčba je určena pro užití u dospělých a mladistvých ve věku od 15 let, souhlasících s léčbou své závislosti.
Při zahájení léčby buprenorfinem si musí být lékař vědom částečného agonistického profilu molekuly na ( opioidní receptory, který může uspíšit abstinenční symptomy u nemocných závislých na opioidech. Před zahájením léčby je třeba vzít v úvahu typ závislosti na opioidech (např. krátkodobá nebo dlouhodobá), interval od posledního užití opioidů a stupeň závislosti na opioidech. Léčba buprenorfinem musí být zahájena při jasných objektivních abstinenčních příznacích, aby nedošlo k jejich uspíšení.
Lék se aplikuje pod jazyk. Lékař musí pacienta důkladně poučit, že podání pod jazyk je jediným účinným a bezpečným způsobem podání léku. Tableta musí být držena pod jazykem dokud se nerozpustí, což obvykle trvá 5 až 10 minut.
Před zahájením léčby je doporučeno provedení základních jaterních funkčních testů a test na virovou hepatitidu. U pacientů s pozitivním výsledkem testu na virovou hepatitidu, současně užívajících další léky (viz bod 4.5.) a/nebo s již existující jaterní dysfunkcí existuje zvýšené riziko urychleného poškození jater (viz bod 4.4.).
Zahájení léčby:
Zahajovací dávka se pohybuje v rozmezí 0,8 - 4 mg a podává se jako jediná denní dávka.
u pacientů závislých na drogách opioidního typu, kteří neprodělali abstinenční syndrom: při zahájení léčby by měla být podána dávka buprenorfinu alespoň 6 hodin po požití poslední dávky opioidu nebo při prvních známkách abstinenčního syndromu.
u pacientů užívajících methadon: před zahájením léčby buprenorfinem by měla být dávka methadonu snížena na maximálně 30 mg/den; nicméně buprenorfin může u pacientů užívajících methadon uspíšit abstinenční syndrom.
Úprava dávkování a udržovací dávka:
Dávka buprenorfinu se musí progresivně zvyšovat v závislosti na klinickém účinku u každého pacienta a neměla by překročit 24 mg podaných v jediné denní dávce. Dávka se titruje podle opakovaného hodnocení klinického a psychologického stavu pacienta.
V první fázi léčby je doporučeno denní přidělování buprenorfinu pacientovi. Později, jakmile je pacient stabilizován, je možné mu předat tablety přípravku na několik dnů léčby (maximálně na 7 dnů, podle lokálních požadavků).
Redukce dávky a ukončení léčby:
Poté, co se podaří dosáhnout uspokojivě dlouhého období stabilizace, může být dávka buprenorfinu postupně snížena na nižší udržovací dávku a v některých případech, pokud je to vhodné, může být léčba přerušena.
Skutečnost, že tablety přípravku jsou k dispozici v silách 0,4 mg, 2 mg a 8 mg, umožňuje titraci směrem k nižším dávkám. Po ukončení léčby buprenorfinem je třeba pacienty sledovat vzhledem k potenciálnímu riziku relapsu.
Pacienti s poškozenou jaterní funkcí:
Vliv jaterního poškození na farmakokinetiku buprenorfinu není znám. Jelikož je buprenorfin rozsáhle metabolizován, očekávají se u pacientů se středně závažným až závažným jaterním poškozením vyšší plazmatické hladiny.
Pacienti s poškozenou ledvinnou funkcí:
U pacientů s ledvinnou nedostatečností není přizpůsobení dávkování nutné. Opatrnost je doporučena u pacientů se závažným ledvinným poškozením (CLcr ( 30 ml/min) (viz bod 5.2.).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)