salt:hasText
| - Použití následujících léků je přísně kontraindikováno v důsledku možných závažných lékových interakcí:
Cisaprid, pimozid, astemizol a terfenadin
Zvýšené hladiny cisapridu byly hlášené u pacientů, kteří dostávali klarithromycin a cisaprid souběžně. To může způsobit prodloužení QT intervalu a srdeční arytmie včetně komorové tachykardie, komorové fibrilace a torsade de pointes . Podobné účinky byly pozorovány u pacientů, kteří užívali klarithromycin a pimozid souběžně (viz bod 4.3).
U makrolidů byly hlášeny změny metabolismu terfenadinu vedoucí ke zvýšeným hladinám terfenadinu, které bylo někdy spojováno se srdečními arytmiemi, jako je prodloužení QT intervalu, komorová tachykardie, komorová fibrilace a torsades de pointes (viz bod 4.3). V jedné studii u 14 zdravých dobrovolníků vedlo souběžné podávání klarithromycinu a terfenadinu k 2-3 násobnému zvýšení sérové hladiny kyselého metabolitu terfenadinu a k prodloužení QT intervalu, které nezpůsobovalo klinicky detekovatelný účinek. Podobné účinky byly pozorovány při souběžném podávání astemizolu a ostatních makrolidů.
Ergotamin/dihydroergotamin
Zprávy po uvedení na trh ukazují, že souběžné podávání klarithromycinuu s ergotaminem nebo dihydroergotaminem bylo spojeno s akutní ergotaminovou toxicitou charakterizovanou vasospasmem a ischemií končetin a dalších tkání, včetně centrálního nervového systému. Souběžné podávání klarithromycinu a těchto léčivých přípravků je kontraindikováno (viz bod 4.3).
ÚČINKY DALŠÍCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NA KLARITHROMYCIN
Léky, které jsou induktory CYP3A (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, třezalka) mohou indukovat metabolismus klarithromycinumu. To může způsobit subterapeutické hladiny klarithromycinumu vedoucí ke snížené účinnosti. Dále může být nezbytné monitorovat plazmatické hladiny induktoru CYP3A, který by mohl být zvýšený v důsledku inhibice CYP3A působením klarithromycinu (viz také relevantní produktová informace pro podaný inhibitor CYP3A4). Souběžné podávání rifabutinu a klarithromycinu vedlo ke zvýšení hladiny rifabutinu a snížení sérových hladin klarithromycinu spolu se zvýšeným rizikem uveitidy.
U následujících léků je známo nebo existuje podezření, že ovlivňují koncentrace cirkulujícího klarithromycinuu. Může být nezbytné provést úpravu dávky klarithromycinu nebo zvážit alternativní léčbu.
Efavirenz, nevirapine, rifampicin, rifabutin a rifapentin
Silné induktory systému metabolismu cytochromu P450, jako je efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin mohou akcelerovat metabolismus klarithromycinu, a tím snižovat plazmatické hladiny klarithromycinu, zatímco zvyšují hladiny 14-(R)- klarithromycinu (14-OH- klarithromycin
), metabolitu, který je také mikrobiologický aktivní. Vhledem k tomu, že mikrobiologické aktivity klarithromycinu a 14-OH- klarithromycinu jsou odlišné pro různé bakterie, mohl by být potřebný terapeutický účinek narušen během souběžného podávání klarithromycinu a enzymových induktorů.
Flukonazol
Souběžné podávání flukonazolu v dávce 200 mg denně a klarithromycinu 500 mg dvakrát denně u 21 zdravých dobrovolníků vedlo ke zvýšení průměrné minimální koncentrace ustáleného stavu klarithromycinu (Cmin) a plochy pod křivkou (AUC) 33% resp. 18%. Koncentrace ustáleného stavu účinného metabolitu 14‐OH- klarithromycinu nebyly významně ovlivněné souběžným podáváním flukonazolu. Není nutná žádná úprava dávky klarithromycinu..
Ritonavir
Farmakokinetická studie ukázala, že souběžné podávání 200 mg ritonaviru každých osm hodin a 500 mg klarithromycinu každých 12 hodin vedlo k významné inhibici metabolismu klarithromycinu. Cmax klarithromycinu se zvýšila o 31%, Cmin se zvýšila o 182% a AUC se zvýšila o 77% při souběžném podávání ritonaviru. Byla zaznamenána v zásadě kompletní inhibice tvorby 14-OH- klarithromycinu. Z důvodu širokého terapeutického okna klarithromycinu není nutnésnižování dávky u pacientů s normální funkcí ledvin. Avšak u pacientů s postižením ledvin mábýt zvážena následující úprava dávky: U pacientů s CLCR 30 až 60 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 50%. U pacientů s CLCR <30ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 75%. Dávky klarithromycinu větší než 1 g/den nemají být podávány spolu s ritonavirem.
Podobné úpravy dávky se mají zvážit u pacientů se sníženou funkcí ledvin, pokud je ritonavir používán k posílení farmakokinetického účinku s jinými inhibitory HIV proteázy, zahrnujícími atazanavir a sachinavir (viz bod níže, Obousměrné lékové interakce).
ÚČINKY KLARITHROMYCINU NA DALŠÍ LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY
Interakce založené na CY3A4
Souběžné podávání klarithromycinu, který je známým inhibitorem CYP3A a léku, který je primárně metabolizován pomocí CYP3A, může být spojeno se zvýšením lékových koncentrací, které by mohly zvýšit nebo prodloužit terapeutické a závažné účinky souběžně podávaného léku.Klarithromycin se má užívat s opatrností u pacientů, kteří jiné léčivé přípravky, o nichž je známo, že jsou substrátem CYP3A, zejména, pokud má substrát CYP3A úzké bezpečnostní rozmezí (např. karbamazepin) anebo je substrát rozsáhle metabolizován tímto enzymem. Je možné zvážit úpravu dávky a pokud je to možné, je třeba u pacientů léčených souběžně Klabaxem důkladně monitorovat sérové koncentrace léků primárně metabolizovaných CYP3A.
U následujících léků nebo třídy léků je známo nebo existuje podezření, že jsou metabolizované stejným isoenzymem CYP3A: alprazolam, astemizol, karbamazepin, cilostazol, cisaprid, cyklosporin, disopyramid, námelové alkaloidy, lovastatin, methylprednisolon, midazolam, omeprazol, perorální antikoagulancia (například warfarin), pimozid, chinidin, rifabutin, sildenafil, simvastatin, sirolimus, takrolimus, terfenadin, triazolam a vinblastin. Lékové interakce podobnými mechanismy prostřednictvím jiných isoenzymů v rámci systému cytochromu P450 zahrnují fenytoin, theofylin a valproát.
Antiarytmika
Vyskytly se zprávy po uvedení na trh o výskytu torsades de pointes, které se objevují při souběžném použití klarithromycinu a chinidinu nebo disopyramidu. Během souběžného podávání klarithromycinu u těchto léků je třeba sledovat elektrokardiogram s ohledem na prodloužení QT intervalu. Sérové hladiny těchto léků se mají monitorovat během léčby Klabaxem.
Omeprazol
Klarithromycin (500 mg každých 8 hodin) byl podáván v kombinaci s omeprazolem (40 mg denně) zdravým dospělým subjektům. Plazmatická koncentrace v ustáleném stavu omeprazolu byla zvýšená (Cmax, AUC0‑24 a t1/2 zvýšené o 30%, 89%, resp. 34%) při současném podávání klarithromycinu. Průměrné 24 hodinové žaludeční pH bylo 5,2, pokud byl omeprazol podáván samostatně a 5,7, pokud byl omeprazol podáván souběžně s klarithromycinem.
Cyklosporin, takrolimus a sirolimus
Souběžné použití perorálního klarithromycinu způsobilo více než 2-násobné zvýšení Cmin hladin cyklosporinu a takrolimu. Podobné účinky jsou očekávány také pro sirolimus. Při zahájení léčby klarithromycinem u pacientů, kteří již dostávají jakýkoliv z těchto imunosupresivních léků, musí být důkladně monitorovány plazmatické hladiny cyklosporinu, takrolimu nebo sirolimu a případně musí být jejich dávka snížena. Pokud je podávání klarithromycinu zastaveno, má se opětovné podávání dávek cyklosporinu, takrolimu nebo sirolimu řídit plazmatickými hladinami.
Inhibitory HMG‐CoA reduktázy
Podobně jako u jiných makrolidů inhibuje i klarithromycin metabolismus některých inhibitorů HMG-CoA reduktázy (např. lovastatin a simvastatin), což způsobuje zvýšené plazmatické hladiny těchto léčivých přípravků. Vyskytly se vzácné zprávy rhabdomyolýzy u pacientů, kteří souběžně užívají tyto léky. Klarithromycin může způsobovat podobné interakce s atorvastatinem a menší interakce s cerivastatinem. Při současném podávání klarithromycinu a simvastatinu, atorvastatinu nebo cerivastatinu je indikováno, aby byli pacienti důkladně monitorováni s ohledem na příznaky myopatie.
Léčba infekcí H. pylori :
I když plazmatické koncentrace klarithromycinumu a omeprazolu mohou být zvýšené, pokud se podávají současně, není nutná žádná úprava dávkování. Klarithromycinum (500 mg každých 8 hodin) byl podáván v kombinaci s omeprazolem (40 mg denně) zdravým dospělým subjektům. Plazmatické koncentrace v ustáleném stavu omeprazolu byly zvýšené (Cmax, AUC0‑24 a t1/2 zvýšené o 30%, 89%, resp. 34%) při současném podávání klarithromycinu. Průměrné 24 hodinové žaludeční pH bylo 5.2, pokud byl omeprazol podáván samostatně a 5.7, pokud byl omeprazol podáván souběžně s klarithromycinumem.
Při doporučeném dávkování neexistuje žádná klinicky významná interakce mezi klarithromycinumem a lansoprazolem .
Současné podávání klarithromycinumu s ranitidin bismutcitrátem způsobilo zvýšenou plazmatickou koncentraci ranitidinu (57%), zvýšené minimální plazmatické koncentrace bismutu (48%) a zvýšení plazmatických koncentrací 14‐hydroxy‐klarithromycinumu v plazmě (31%). Tyto účinky jsou klinicky nevýznamné.
Sildenafil, tadalafil a vardenafil
Každý z těchto inhibitorů fosfodiesterázy je metabolizován, alespoň částečně, prostřednictvím CYP3A, a CYP3A může být inhibován současným podáváním klarithromycinu. Současné podávání klarithromycinu se sildenafilem, tadalafilem nebo vardenafilem by pravděpodobně způsobilo zvýšení expozice inhibitoru fosfodiesterázy. Redukce dávek sildenafilu, tadalafilu a vardenafilu má být zváženo, pokud jsou tyto léky podávány společně s klarithromycinem.
Theofylin, karbamazepin
Výsledky klinických studií ukazují, že došlo k středně závažnému, ale statisticky významnému (p≤ 0,05) zvýšení hladin cirkulujícího theofylinu nebo karbamazepinu, pokud byl kterýkoliv z těchto léků podáván současně s klarithromycinem. Může být nezbytné snížení dávky.
Tolterodin
Primární cesta metabolismu pro tolterodin je prostřednictvím 2D6 isoformy cytochromu P450 (CYP2D6). Nicméně u podskupiny populace postrádající CYP2D6 je identifikovaná metabolická cesta prostřednictvím CYP3A. V této populační podskupině způsobuje inhibice CYP3A významně vyšší sérové koncentrace tolterodinu. Snížení dávkování tolterodinu může být v populaci slabých metabolizátorů CYP2D6 nezbytné v přítomnosti inhibitorů CYP3A, jako je klarithromycin.
Triazolobenzodiazepiny ( například alprazolam, midazolam, triazolam)
Pokud je midazolam podáván souběžně s klarithromycinem (500 mg dvakrát denně), byla AUC midazolamu zvýšena 2.7-krát po intravenózním podání midazolamu a 7-krát po perorálním podání. Souběžnému podání perorálního midazolamu a klarithromycinu je třeba se vyhýbat. Pokud je intravenózní midazolam podáván souběžně s klarithromycinem, musí být pacient důkladně sledován, aby bylo možné provést úpravu dávky. Stejná opatření se vztahují také na jiné benzodiazepiny, které jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A, zahrnujících triazolam a alprazolam. Pro benzodiazepiny, které nejsou při své eliminaci závislé na CYP3A (temazepam, nitrazepam, lorazepam) je klinicky významná interakce s klarithromycinem nepravděpodobná.
Vyskytly se zprávy po uvedení na trh, které udávaly lékové interakce a účinky na centrální nervový systém (CNS) (např. somnolence a zmatenost) při souběžné podání klarithromycinu a triazolamu. Doporučuje se monitorování pacienta s ohledem na zvýšený farmakologický vliv na CNS.
Perorální antikoagulační přípravky
Klarithroimycin může potencovat účinky warfarinu. Prothrombinový čas by se měl sledovat často a dávky warfarinu by se měly dle potřeby upravit.
Spontánní zprávy v období po uvedení na trh naznačují, že souběžné podávání Klarithromycin s perorálními antikoagulanciemi mohou potencovat účinky perorálních antikoagulancií. INR a prothrombinový čas je třeba po dobu, kdy pacienti dostávají klarithromycin a perorální antikoagulancia, často monitorovat.
DALŠÍ LÉKOVÉ INTERAKCE
Kolchicin
Kolchicin je substrát pro CYP3A a efluxní transportér P- glykoproteid (Pgp).
Je známo, že klarithromycin a další makrolidy inhibují CYP3A a Pgp. Pokud se klarithromycin a kolchicin podávají společně, inhibice Pgp anebo CYP3A působením klarithromycinu mohou způsobit zvýšení expozice kolchicinu. Pacienti mají být monitorováni s ohledem na klinické příznaky toxicity kolchicinu. (Viz bod 4.4).
Digoxin
Digoxin je považován za substrát pro efluxní transportér P-glykoprotein (Pgp). O klarithromycinu je známo, že Pgp inhibuje. Pokud se klarithromycin a digoxin podávají společně, inhibice Pgp působením klarithromycinu může způsobit zvýšení expozice digoxinu. Při sledování po uvedení na trh byly hlášené zvýšené sérové koncentrace digoxinu u pacientů, kteří dostávají klarithromycin a digoxin souběžně. Někteří pacienti vykazovali klinické příznaky shodné s toxicitou digoxinu, zahrnující potenciálně fatální arytmie. Koncentrace digoxinu v séru mají být důkladně monitorovány v době, kdy pacienti dostávají současně digoxin a klarithromycin.
Zidovudin
Souběžné perorální podávání klarithromycinuu a zidovudinu u dospělých pacientů s HIV může vést k poklesu ustáleného stavu koncentrací zidovudinu. Vzhledem k tomu, že se zdá, že klarithromycin interferuje s absorpcí souběžně podávaného perorálního zidovudinu, může být této interakci předcházeno rozložením dávek klarithromycinu a zidovudinu tak, aby byl možný 4-hodinový interval mezi jednotlivými dávkami. Nezdá se, že by se tato interakce vyskytovala u pediatrických pacientů infikovaných HIV, kteří užívají suspenzi klarithromycinu spolu se zidovudinem nebo dideoxyinosinem. Tato interakce je nepravděpodobná, pokud je klarithromycin podáván nitrožilní infuzí.
Fenytoin a valproát
Vyskytly se spontánní nebo publikované zprávy o interakcích inhibitorů CYP3A zahrnujících klarithromycin s léky, které jsou metabolizovány pravděpodobně CYP3A (například fenytoin a valproát). U těchto léků je doporučeno stanovení sérové koncentrace, pokud se podávají souběžně s klarithromycinem. Byly hlášeny zvýšené sérové hladiny.
OBOUSMĚRNÉ LÉKOVÉ INTERAKCE
Atazanavir
Klarithromycin a atazanavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a existují známky dvojstranné lékové interakce. Současné podávání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) s atazanavirem (400 mg jednou denně) způsobilo 2-násobné zvýšení expozice klarithromycinu a 70% pokles expozice 14-OH-klarithromycinuu s 28% zvýšením AUC atazanaviru. Z důvodu širokého terapeutického okna klarithromycinu, nemá být nutné snižování dávky u pacientů s normální funkcí ledvin. Pro pacienty se střední renální funkcí (clearance kreatininu 30 až 60 ml/min) má být dávka Klabaxu snížena o 50%. U pacientů s clearance kreatininu <30ml/min má být dávka Klabaxu snížena o 75% pomocí vhodné lékové formy klarithromycinu. Dávky Klabaxu větší než 1 000 mg/den nemají být podávány spolu s inhibitory proteáz.
Itrakonazol
Klarithromycin a intrakonazol jsou substráty a inhibitory CYP3A vedoucí k dvojstranné lékové interakci. Klarithromycin může zvyšovat plazmatické hladiny itrakonazolu, zatímco itrakonazol může zvyšovat plazmatické hladiny klarithromycinuumu. Pacienti užívající itrakonazol a klarithromycin současně by měli být důkladně monitorováni s ohledem na příznaky zvýšeného nebo prodlouženého farmakologického účinku.
Sachinavir
Klarithromycin a sachinavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a existují známky dvojstranné lékové interakce. Souběžné podávání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) a sachinaviru (měkké tobolky, 1200 mg třikrát denně) u 12 zdravých dobrovolníků vedlo k ustálenému stavu AUC a hodnotám Cmax sachinaviru, které byly o 177% a 187% vyšší než hodnoty, které byly zaznamenány u samotného sachinaviru. Hodnoty AUC a Cmax byly asi o 40% vyšší než hodnoty samotného klarithromycinu. Při současném podávání dvou léků po omezenou dobu v hodnocených dávkách nebo lékových formách není nutná žádná úprava dávky. Pozorování z lékových interakčních studií využívajících lékovou formu měkké tobolky nemusí být reprezentativní pro účinky pozorované při užití tvrdých tobolek sachinaviru. Pozorování v lékových interakčních studiích provedených pomocí samotného sachinaviru nemusí být reprezentativní pro účinky pozorované v kombinované terapii sachinaviru a ritonaviru, proto v případě souběžného podávání této kombinované terapie s klarithromycinem je třeba zvážit potenciální účinky ritonaviru na klarithromycin (viz bod 4.5 Ritonavir).
Verapamil
Hypotenze, bradyarytmie a laktátová acidóza byly zaznamenány u pacientů, kteří užívají klarithromycin a verapamil souběžně.
(cs)
|