| salt:hasText
| - Pokud není uvedeno jinak, následující diskuse se odkazuje na celkovou bezpečnostní databázi 812 pacientů se solidními tumory, léčenými v klinických studiích s paklitaxelem v monoterapii. Vzhledem k tomu, že populace s KS je velmi specifická, je na konci této části připojena samostatná kapitola vycházející z klinické studie u 107 pacientů.
Pokud není uvedeno jinak, jsou četnost a stupeň závažnosti nežádoucích účinků celkově podobné u pacientů s karcinomem vaječníků, prsu a nemalobuněčným karcinomem plic, užívajících paklitaxel. Žádné z hlášených toxických účinků nebyly zjevně ovlivněny věkem.
Nejčastějším významným nežádoucím účinkem byl útlum kostní dřeně . Těžká neutropenie (< 500 buněk/mm3) bez febrilních epizod se vyskytla u 28% pacientů. Pouze u 1% pacientů se projevila těžká neutropenie po dobu ≥ 7 dnů. Trombocytopenie byla hlášena u 11% pacientů. Tři procenta pacientů měla nejnižší hladinu počtu destiček < 50 000/mm3 nejméně jednou během studie. Anémie byla zjištěna u 64% pacientů, ale byla závažná (Hb < 5 mmol/l) pouze u 6% pacientů. Výskyt a závažnost anémie jsou spojeny s výchozími hodnotami hemoglobinu.
Neurotoxicita , zejména periferní neuropatie , se vyskytovala častěji a byla závažnější, pokud byl paklitaxel 175 mg/m2 podáván v 3hodinové infuzi (neurotoxicita v 85%, v 15% těžká) než při dávce 135 mg/ m2 ve 24hodinové infuzi (periferní neuropatie ve 25%, ve 3% těžká), v kombinaci s cisplatinou. U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic a u pacientů s karcinomem vaječníků léčených paklitaxelem podávaným po dobu 3 hodin s následným podáním cisplatiny byl výskyt závažné neurotoxicky zřetelně vyšší. Periferní neuropatie může vzniknout po prvním léčebném cyklu a může se zhoršit se zvýšenou expozicí paklitaxelu. Periferní neuropatie byla v několika případech důvodem k přerušení léčby paklitaxelem. Poruchy smyslových orgánů se obvykle zlepšily anebo vymizely po několikaměsíčním přerušení aplikace paklitaxelu. Neuropatie vzniklé po jiném předchozím léčení nejsou kontraindikací léčby paklitaxelem.
Artralgie nebo myalgie se vyskytly u 60% pacientů a byly závažné u 13% pacientů.
Významná reakce z přecitlivělosti , případně se smrtelnými následky (definovaná jako hypotenze vyžadující léčbu, angioedém, respirační tíseň vyžadující podání bronchodilatancií, nebo generalizovaná kopřivka) se vyskytla u dvou pacientů (< 1%). Celkem 34% pacientů (17% všech léčebných cyklů) mělo méně významné hypersenzitivní reakce. Tyto mírnější reakce se projevily zejména zarudnutím a vyrážkou, které nevyžadovaly léčebný zásah ani nebránily pokračování léčby paklitaxelem.
Reakce v místě vpichu během nitrožilního podání mohou způsobit lokalizovaný edém, bolestivost, erytém a induraci; příležitostně může extravazát také způsobit celulitidu. Bylo hlášeno popraskání a/nebo olupování kůže, někdy v souvislosti s extravazací. Může se objevit také změna zbarvení kůže. Vzácně byl hlášen opakovaný výskyt kožních reakcí v místě předchozí extravazace po podání paklitaxelu na jiné místo. Specifická terapie reakcí na extravazaci není v současné době známa.
V některých případech se nástup reakce v místě vpichu objevil buď během prodloužené infuze nebo byl opožděn o týden až 10 dnů.
V tabulce níže jsou uvedeny nežádoucí účinky bez ohledu na jejich závažnost, které souvisely s podáváním paklitaxelu v monoterapii ve formě 3hodinové infuze pacientům s metastazujícími nádory (812 pacientů léčených v klinických studiích) a ty, které byly hlášeny v průběhu post-marketingového sledování*.
Četnost výskytu nežádoucích účinků, uvedených níže, je definována následujícím způsobem:
Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100, <1/10); méně časté (≥ 1/1000, <1/100); vzácné (≥ 1/10000, < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze frekvenci určit).
V rámci jedné skupiny frekvence výskytu jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Infekce a infestace:
Velmi časté: infekce (zejména močových cest a horních cest dýchacích) s hlášenými případy úmrtí
Méně časté: septický šok
Vzácné*: pneumonie, peritonitida, sepse
Poruchy krve a lymfatického systému:
Velmi časté: myelosuprese, neutropenie, anémie, trombocytopenie, leukopenie, krvácení
Vzácné*: febrilní neutropenie
Velmi vzácné*:akutní myeloidní leukémie, myelodysplastický syndrom
Poruchy imunitního systému:
Velmi časté: mírné hypersenzitivní reakce (hlavně zarudnutí a vyrážka)
Méně časté: významné hypersenzitivní reakce vyžadující léčbu (např. hypotenze, angioneurotický edém, respirační tíseň, generalizovaná kopřivka, zimnice, bolest zad, bolest na hrudi, tachykardie, bolest břicha, bolest končetin, pocení a hypertenze)
Vzácné*: anafylaktické reakce
Velmi vzácné*: anafylaktický šok
Poruchy metabolismu a výživy:
Velmi vzácné*: anorexie
Není známo*: syndrom nádorového rozpadu
Psychiatrické poruchy:
Velmi vzácné*: stav zmatenosti
Poruchy nervového systému:
Velmi časté: neurotoxicita (zejména periferní neuropatie)
Vzácné*: motorická neuropatie (s výslednou méně závažnou distální slabostí)
Velmi vzácné*: autonomní neuropatie (s následným paralytickým ileem a ortostatickou hypotenzí), záchvaty grand mal, křeče, encefalopatie, závratě, bolesti hlavy, ataxie
Poruchy oka:
Velmi vzácné*: poruchy zrakového nervu a/nebo poruchy zraku (scintilující skotom), zejména u pacientů, léčených vyššími dávkami, než jsou doporučené
Není známo*: makulární edém, fotopsie, zákal sklivce
Poruchy ucha a labyrintu:
Velmi vzácné*: ototoxicita, ztráta sluchu, tinitus, závratě
Srdeční poruchy:
Časté: bradykardie
Méně časté: kardiomyopatie, asymptomatická ventrikulární tachykardie, tachykardie s bigeminií, AV blok a synkopa, infarkt myokardu
Vzácné: srdeční selhání
Velmi vzácné*: fibrilace síní, supraventrikulární tachykardie
Cévní poruchy:
Velmi časté: hypotenze
Méně časté: hypertenze, trombóza, tromboflebitida
Velmi vzácné*: šok
Není známo*: flebitida
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Vzácné*: dušnost, pleurální výpotek, intersticiální pneumonie, plicní fibróza, plicní embolie, respirační selhání
Velmi vzácné*: kašel
Gastrointestinální poruchy:
Velmi časté: nevolnost, zvracení, průjem, zánět sliznic
Vzácné*: střevní neprůchodnost, perforace střev, ischemická kolitida, pankreatitida
Velmi vzácné*: mezenterická trombóza, pseudomembranózní kolitida, ezofagitida, zácpa, ascites, neutropenická kolitida
Poruchy jater a žlučových cest:
Velmi vzácné*: jaterní nekróza, jaterní encefalopatie (obojí s hlášenými i případy úmrtí)
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Velmi časté: alopecie
Časté: přechodné a mírné změny nehtů a kůže
Vzácné*: svědění, vyrážka, erytém
Velmi vzácné*: Stevensův-Johnsonův syndrom, epidermální nekrolýza, multiformní erytém, exfoliativní dermatitida, kopřivka, onycholýza (pacient by měl během léčby používat ochranu proti slunečnímu záření na rukou a nohou)
Není známo*: sklerodermie
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Velmi časté: artralgie, myalgie
Není známo*: systémový lupus erythematosus
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: reakce v místě vpichu (zahrnující lokální edém, bolestivost, erytém, induraci, extravazaci, která může případně vyústit až do celulitidy, kožní fibrózy nebo nekrózy)
Vzácné*: astenie, horečka, dehydratace, edém, malátnost
Vyšetření:
Časté: závažné zvýšení hodnot AST (SGOT) a alkalické fosfatázy
Méně časté: závažné zvýšení bilirubinu
Vzácné*: zvýšení kreatininu v krvi
U pacientů s karcinomem prsu, kteří dostávali paklitaxel v adjuvantní léčbě po AC, byla častěji pozorována neurosenzorická toxicita, hypersenzitivní reakce, artralgie/myalgie, anémie, infekce, horečka, nauzea/zvracení a průjem, než u pacientů léčených pouze AC. Nicméně, jak je popsáno výše, četnost výskytu těchto účinků byla konzistentní s použitím paklitaxelu v monoterapii.
Kombinovaná léčba
Následující diskuse se zabývá dvěma hlavními studiemi primární chemoterapie karcinomu vaječníků (paklitaxel + cisplatina: více než 1050 pacientů); dvěma studiemi fáze III primární léčby metastazujícího karcinomu prsu: jedna zkoumající kombinovanou léčbu s doxorubicinem (paklitaxel + doxorubicin: 267 pacientů), druhá zkoumající kombinaci s trastuzumabem (plánovaná analýza podskupiny paklitaxel + trastuzumab: 188 pacientů) a dvěma studiemi fáze III léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (paklitaxel + cisplatina: více než 360 pacientů) (viz bod 5.1).
Při podání formou tříhodinové infuze během primární chemoterapie karcinomu vaječníků byly neurotoxicita, artralgie/myalgie a hypersenzitivita hlášeny častěji a v závažnější formě u pacientek, které byly léčeny paklitaxelem s následným podáním cisplatiny, než u pacientek, které byly léčeny cyklofosfamidem s následným podáním cisplatiny. Myelosuprese se vyskytla méně často a byla méně závažná u pacientek léčených paklitaxelem ve formě 3hodinové infuze s následným podáním cisplatiny v porovnání s léčbou cyklofosfamidem s následným podáním cisplatiny.
Při podání paklitaxelu (220 mg/m2) ve formě 3hodinové infuze 24 hodin po infuzi doxorubicinu (50 mg/m2) byl v primární léčbě metastatického karcinomu prsu hlášen výskyt neutropenie, anémie, periferní neuropatie, artralgie/myalgie, astenie, horečky a průjmu častější a průběh závažnější v porovnání se standardní FAC terapií (5-FU 500 mg/m2, doxorubicin 50 mg/m2, cyklofosfamid 500 mg/m2). Při léčbě paklitaxelem (220 mg/m2) a doxorubicinem (50 mg/m2) se méně často a s menší závažností vyskytla nauzea a zvracení, než u standardního FAC režimu. Použití kortikosteroidů mohlo přispívat k nižší četnosti výskytu a závažnosti nauzey a zvracení ve skupině léčené paklitaxelem/doxorubicinem.
Při podávání paklitaxelu formou 3hodinové infuze v kombinaci s trastuzumabem v primární léčbě pacientů s metastazujícím karcinomem prsu byly následující účinky (bez ohledu na souvislost s paklitaxelem či trastuzumabem) hlášeny častěji než při podání paklitaxelu v monoterapii: srdeční selhání (8% oproti 1%), infekce (46% oproti 27%), zimnice (42% oproti 4%), horečka (47% oproti 23%), kašel (42% oproti 22%), vyrážka (39% oproti 18%), artralgie (37% oproti 21%), tachykardie (12% oproti 4%), průjem (45% oproti 30%), hypertonie (11% oproti 3%), epistaxe (18% oproti 4%), akné (11% oproti 3%), herpes simplex (12% oproti 3%), náhodné poranění (13% oproti 3%), nespavost (25% oproti 13%), rinitida (22% oproti 5%), sinusitida (21% oproti 7%) a reakce v místě vpichu (7% oproti 1%). Některé z těchto rozdílů v četnosti mohou být způsobeny vyšším počtem a delší léčbou při použití kombinace paklitaxel/trastuzumab ve srovnání s paklitaxelem v monoterapii. Pro kombinaci paklitaxelu a trastuzumabu ve srovnání s paklitaxelem v monoterapii byly závažné příhody hlášeny v podobných poměrech.
Při podávání doxorubicinu v kombinaci s paklitaxelem u metastazujícího karcinomu prsu byly pozorovány abnormality srdeční kontrakce (snížení ejekční frakce levé komory o ≥ 20%) u 15% pacientů ve srovnání s 10% pacientů léčených ve standardním FAC režimu. Městnavé srdeční selhání bylo pozorováno u < 1% pacientů jak ve skupině léčené kombinací paklitaxel/doxorubicin, tak ve skupině léčené standardně FAC.
Podávání trastuzumabu v kombinaci s paklitaxelem pacientům, kteří podstoupili předchozí léčbu antracykliny, vedlo ke zvýšené četnosti a závažnosti srdeční dysfunkce ve srovnání s pacienty léčenými pouze paklitaxelem (NYHA třída I/II 10% proti 0%; NYHA třída III/IV 2% oproti 1%) a vzácně bylo spojeno s úmrtím (viz Souhrn údajů o přípravku pro trastuzumab). S výjimkou těchto vzácných případů pacienti reagovali na příslušnou léčbu.
Radiační pneumonitida byla hlášena u pacientů léčených současně radioterapií.
Kaposiho sarkom související s AIDS
Podle klinické studie zahrnující 107 pacientů byla kromě hematologických a hepatálních nežádoucích účinků (viz níže) četnost a závažnost nežádoucích účinků obecně podobná u pacientů s KS a pacientů léčených paklitaxelem v monoterapii pro jiné solidní tumory.
Poruchy krve a lymfatického systému : Útlum kostní dřeně byla hlavní toxicitou limitující dávku. Neutropenie je nejdůležitější hematologickou toxicitou. Během prvního léčebného cyklu se těžká neutropenie (< 500 buněk/mm3) vyskytla u 20% pacientů. Během celého období léčby byla těžká neutropenie pozorována u 39% pacientů. Neutropenie byla přítomna > 7 dnů u 41% a po 30-35 dnů u 8% pacientů. U všech sledovaných pacientů neutropenie odezněla do 35 dnů. Výskyt neutropenie stupně 4 trvající ≥ 7 dnů byl 22%.
Febrilní neutropenie spojená s paklitaxelem byla hlášena u 14% pacientů a v 1,3% léčebných cyklech. V průběhu podávání paklitaxelu se vyskytly 3 septické příhody (2,8%), které vedly k úmrtí.
Trombocytopenie byla pozorována u 50% pacientů, přičemž u 9% pacientů byla těžká (< 50 000 buněk/mm3). Pouze u 14% pacientů došlo k poklesu počtu destiček pod 75 000 buněk/mm3, a to nejméně jednou během léčby. Krvácivé stavy ve vztahu k paklitaxu byly hlášeny u < 3% pacientů, ale tyto hemoragické epizody byly lokalizované.
Anémie (Hb < 11 g/dl) byla pozorována u 61% pacientů a u 10% byla závažná (Hb < 8 g/dl). Transfuze červených krvinek byla potřeba u 21% pacientů.
Poruchy jater a žlučových cest : Mezi pacienty (> 50% užívalo inhibitory proteáz) s normální výchozí funkcí jater mělo 28% zvýšenou hladinu bilirubinu, 43% zvýšenou hladinu alkalické fosfatázy a 44% zvýšenou hladinu AST. U každého z těchto parametrů bylo v 1 % případů zvýšení závažné.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)