| salt:hasText
| - Příznaky předávkování .
Příznaky předávkování verapamilem závisí na podané dávce, době zahájení detoxikace a kontraktilní schopnosti myokardu (věková závislost).
Následující symptomy byly pozorovány při těžké otravě verapamilem:
Poruchy vědomí až koma, pokles krevního tlaku, bradykardie nebo tachykardie, hyperglykémie, hypokalémie, metabolická acidóza, hypoxie, kardiogenní šok s edémem plic.
Opatření při předávkování
Nejdůležitější je eliminace látky a obnovení stabilních srdečních a cirkulačních funkcí.
Terapeutické postupy se řídí podle doby a způsobu podání přípravku, jakož i podle druhu a závažnosti příznaků intoxikace.
Při použití velkého množství přípravku s řízeným uvolňováním je nutné si uvědomit, že verapamil se může uvolňovat a být absorbován ze střev déle než 48 hodin po podání poslední dávky.
V případě zástavy střevní motility se výplach žaludku doporučuje i později než za 12 h po požití. V případě podezření na intoxikaci přípravkem s řízeným uvolňováním se doporučuje intenzivní postup včetně vyvolání emeze, aspirace žaludečního a střevního obsahu za endoskopické kontroly, výplach střeva, evakuace střevního obsahu.
Hemodialýza nemá vzhledem k špatné dialyzovatelnosti verapamilu význam, hemofiltrace nebo plazmaferéza se naproti tomu doporučuje (protože blokátory vápníkových kanálů se vysoce váží na plazmatické bílkoviny).
Provádějí se dle potřeby obvyklé postupy intensivní terapie, jako zevní srdeční masáž, umělé dýchání, defibrilace, ev. kardiostimulace.
Specifická opatření
Specifická opatření spočívají v odstranění kardiodepresivních účinků, hypotenze a bradykardie.
Léčba bradykardie je symptomatická, aplikuje se atropin nebo beta-sympatomimetika (orciprenalin, isoprenalin); v případě závažné bradyarytmie je přechodně nutná kardiostimulace.
Specifickým antidotem je kalcium, např. 10-20 ml 10% roztoku glukonátu kalcia (2,25 - 4,5 mmol) i.v., event. opakovaně nebo v infúzi (např. 5 mmol za hodinu). Hladina kalcia v séru by se měla udržet normálně vysoká až mírně zvýšená.
Při hypotenzi způsobené kardiogenním šokem a arteriální vazodilatací se podává dopamin (až 25 µg/kg/min.), dobutamin (až 15 µg/kg/min.), adrenalin, event. noradrenalin. Dávkování těchto látek se řídí pouze dosaženým účinkem. V časné fázi se vzhledem k arteriální vazodilataci dodávají tekutiny (izotonický roztok NaCl nebo Ringerův roztok).
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)