| salt:hasText
| - Dávkování závisí na intenzitě bolesti a na pacientově individuální vnímavosti vůči léčbě. Platí následující obecná doporučení pro dávkování:
Dospělí a mladiství od 12 let
Titrace a úprava dávky
Počáteční dávka pro pacienty, kteří dosud neužívali žádné opioidy, obecně činí 10 mg oxykodon hydrochloridu, podává se v intervalu 12 hodin. Některým pacientům může prospět počáteční dávka 5 mg, aby byl výskyt vedlejších účinků omezen na minimum.
U pacientů, kteří již užívají opioidy, může být léčba zahájena vyššími dávkami s ohledem na jejich zkušenosti s dřívější léčbou opioidy.
Jsou-li pro pacienta vhodné velikosti dávek, které nelze podat (realizovat) za použití tohoto přípravku, lze použít jiné síly a jiné léčivé přípravky.
Podle dobře kontrolovaných klinických studií 10 až 13 mg oxykodon hydrochloridu odpovídá přibližně 20 mg morfin sulfátu, v obou případech v lékové formě s prodlouženým uvolňováním.
Vzhledem k individuálním rozdílům senzitivity na různé opioidy se doporučuje, aby u pacientů, kteří přecházejí z jiných opioidů na oxykodon hydrochlorid v tabletách s prodlouženým uvolňováním byla léčba zahájena konzervativně s 50-75 % vypočtené dávky oxykodonu.
Někteří pacienti, kteří užívají oxykodon hydrochlorid v tabletách s prodlouženým uvolňováním podle pevného schématu, potřebují jako záchrannou medikaci ke zvládání průlomové bolesti analgetika s rychlým uvolňováním.
Přípravek Apo-Oxycodon není určen k léčbě akutní bolesti a/nebo průlomové bolesti. Jednorázová dávka záchranné medikace by měla činit 1/6 ekvianalgetické denní dávky oxykodon hydrochloridu, tablet s prodlouženým uvolňováním. Užívání záchranného léku více než dvakrát denně značí, že je zapotřebí zvýšit dávku oxykodon hydrochloridu, v tabletách s prodlouženým uvolňováním. Úprava dávkování by neměla být častější než jednou za 1 až 2 dny, dokud nebude dosaženo ustáleného podávání dvakrát denně.
Po zvýšení dávky z 10 mg na 20 mg při užívání každých 12 hodin by dávkování mělo být postupně zvyšováno o přibližně jednu třetinu denní dávky. Cílem je individuálně přizpůsobené dávkování, které při podávání dvakrát denně umožňuje adekvátní analgézii s únosnými nežádoucími účinky a pokud možno co nejmenším užíváním záchranného léku po celou dobu léčby.
Většině pacientů vyhovuje rovnoměrné rozdělení (stejná dávka ráno i večer) podle pevného schématu (každých 12 hodin). Některým pacientům může prospět nerovnoměrné rozdělení dávek. Obecně platí, že by měla být zvolena nejnižší účinná analgetická dávka.
Pro léčbu nemaligní bolesti je obvykle dostačující denní dávka 40 mg, ale může být nutné vyšší dávkování. Pacienti s bolestí spojenou s rakovinou mohou vyžadovat dávky od 80 do 120 mg, jež mohou být v individuálních případech zvýšeny až na 400 mg. Jestliže jsou nutné ještě vyšší dávky, měla by být dávka stanovena individuálně, s ohledem nejen na účinnost, ale i na snášenlivost léku a riziko nežádoucích účinků.
Způsob podání
Perorální podání.
Přípravek Apo-Oxycodon se užívá dvakrát denně podle pevného schématu a ve stanoveném dávkování.
Tablety s prodlouženým uvolňováním lze užívat s jídlem nebo bez jídla a zapíjet dostatečným množstvím tekutin. Tablety s prodlouženým uvolňováním přípravku Apo-Oxycodon se polykají celé, nesmí se kousat nebo drtit.
Délka podávání
Apo-Oxycodon, tablety s prodlouženým uvolňováním, by neměly být užívány déle, než je nutné. Jestliže je vzhledem k typu a závažnosti onemocnění nezbytná dlouhodobá léčba, musí být prováděno pečlivé a pravidelné monitorování, aby bylo možno stanovit, zda a v jakém rozsahu má léčba pokračovat. Jestliže léčba opioidy již není indikována, doporučuje se postupně snižovat denní dávku, aby se zabránilo vzniku abstinenčních příznaků.
Děti do 12 let
U pacientů mladších 12 let nebyly provedeny žádné studie, a proto by oxykodon hydrochlorid neměl být podáván pacientům mladším 12 let.
Starší pacienti
U starších pacientů bez klinických projevů poruchy funkce jater a/nebo ledvin obvykle není nutná úprava dávkování.
Rizikoví pacienti
Rizikoví pacienti, například pacienti s insuficiencí jater nebo ledvin, nízkou tělesnou hmotností nebo pomalým metabolismem léčiv by měli zpočátku dostávat polovinu doporučené dávky pro dospělé, pokud dosud opioidy neužívali. Nejnižší doporučená dávka v souhrnu údajů o připravku, tj. 10 mg, proto nemusí být vždy vhodná jako počáteční dávka. Titrace dávky by měla být provedena s ohledem na individuální klinický stav nemocného.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)