salt:hasText
| - Symptomy a intoxikace
Mióza, respirační deprese, ospalost, snížený tonus kosterního svalstva a pokles krevního tlaku. V závažných případech může nastat oběhový kolaps, stupor, kóma, bradykardie a nekardiogenní plicní edém; nadměrné užití vysokých dávek silných opioidů, jako je oxykodon, může být smrtelné.
Terapie intoxikací
Primární pozornost je zapotřebí věnovat zajištění průchodnosti dýchacích cest a provádění asistované nebo řízené ventilace.
V případě předávkování může být indikováno nitrožilní podávání antagonisty opiátů naxolonu (např. 0,4 až 2 mg intravenózně). Podávání jednorázových dávek musí být opakováno podle klinického stavu v intervalech 2 až 3 minut. Je možná nitrožilní infuze 2 mg naxolonu v 500 ml izotonického roztoku chloridu solného nebo 5% roztoku dextrózy (odpovídající 0,004 mg naxolonu/ml). Rychlost infuze je třeba upravit podle předchozích bolusových injekcí a odpovědi pacienta.
Měl by být zvážen výplach žaludku. Jestliže bylo do jedné hodiny požito značné množství přípravku, zvažte užití aktivního uhlí (50 g pro dospělé, 10–15 g pro děti), pokud lze ochránit dýchací cesty. Jako rozumný se jeví předpoklad, že pozdější podání aktivního uhlí může mít u přípravků s prodlouženým uvolňováním příznivý účinek; na podporu tohoto tvrzení však neexistují žádné důkazy.
Pro urychlení průchodu zažívacím traktem může být užitečné vhodné laxativum (například roztok na bázi polyetylén glykolu).
Při ošetření doprovodného oběhového šoku je v případě nutnosti nutno aplikovat podpůrná opatření (umělé dýchání, podání kyslíku, podání vasopresorů a infuzní léčba). Při zástavě oběhu nebo srdečních arytmiích může být indikována masáž srdce nebo defibrilace. V případě potřeby též asistovaná ventilace a udržování rovnováhy tekutin a elektrolytů.
(cs)
|