| salt:hasText
| - Klarithromycin se vylučuje převážně játry, proto je při podávání tohoto antibiotika pacientům s poruchou funkce jater nutná opatrnost. Opatrnost si vyžaduje i podávání klarithromycinu pacientům se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin (viz body 4.2 a 5.2).
U pacientů užívajících klarithromycin byly hlášeny případy jaterní dysfunkce, včetně zvýšení jaterních enzymů, hepatocelulární a/nebo cholestatické žloutenky. Toto postižení jater může být závažné a je obvykle reverzibilní. Byly hlášeny případy fatálního selhání jater (viz bod 4.8). Je možné, že někteří z těchto pacientů měli preexistující onemocnění jater nebo užívali jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienty je třeba poučit, aby ukončili léčbu a ohlásili svému lékaři, pokud se u nich vyskytnou jakékoliv známky či příznaky rozvoje onemocnění jater, jako je anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, pruritus nebo bolesti břicha.
Kolchicin
Byly zaznamenány postmarketingové zprávy, týkající se toxicity kolchicinu při současném užívání klarithromycinu a kolchicinu, zvláště u starších pacientů. Některé z těchto případů se vyskytly u pacientů s renální insuficiencí. U několika z těchto pacientů byly hlášeny i případy úmrtí (viz bod 4.5; kolchicin). Pokud je současné podávání kolchicinu a klarithromycinu nezbytné, je třeba u pacientů sledovat možné známky kolchicinové toxicity. Užití kolchicinu je kontraindikováno u pacientů se závažnou renální nebo hepatální insuficiencí, kteří současně užívají inhibitory P-glykoproteinů nebo silné inhibitory CYP3A4.
Je nutné dávat pozor na možnost zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a ostatními makrolidy, také linkomycinem a klindamycinem.
Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a triazolobenzodiazepinů, jako je triazolam a midazolam (viz bod 4.5).
Užití jakékoliv antimikrobiální léčby, jako např. klarithromycin, k léčbě infekce způsobené H. pylori, může vést k selektování mikroorganismů rezistentních na léčbu.
Lékař nesmí předepsat klarithromycin těhotným ženám bez důkladného zvážení přínosů a rizik, zejména v prvním trimestru těhotenství (viz bod 4.6).
Pseudomembranózní kolitida byla popsána téměř u všech antibakteriálních přípravků, včetně makrolidových antibiotik; její závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující. Průjem, jehož původcem je Clostridium difficile (C. difficile associated diarrhea, CDAD), byl hlášen při užívání prakticky všech antibakteriálních léčiv včetně klarithromycinu; jeho závažnost se může pohybovat v rozmezí od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antimikrobiálními léčivy pozměňuje normální střevní flóru, což může vést k přemnožení C. difficile . Na možnost CDAD je třeba myslet u všech pacientů, u nichž se vyskytl průjem následně po užívání antibiotik. Anamnézu je potřeba odebírat velmi pečlivě, protože případy výskytu CDAD byly hlášeny i po dvou měsících po užívání antibiotik. Z tohoto důvodu je třeba zvážit přerušení léčby klarithromycinem bez ohledu na jeho indikaci. Je třeba provést mikrobiální vyšetření a zahájit vhodnou léčbu. Je zapotřebí vyhnout se léčivům zpomalujícím peristaltiku.
Dlouhodobé užívání může, stejně jako u ostatních antibiotik, vést ke kolonizaci se zvýšeným množstvím rezistentních bakterií a mykóz. Pokud se objeví superinfekce, je nutné zajistit vhodnou léčbu.
U pacientů léčených klarithromycinem byly hlášeny případy exacerbace symptomů myasthenia gravis.
Z důvodu rizika prodloužení QT intervalu má být klarithromycin podáván s opatrností u pacientů s postižením koronárních artérií, závažnou kardiální insuficiencí, nekorigovanou hypokalemií a/nebo hypomagnesemií, bradykardií (< 50 tepů/min), nebo je-li podáván současně s jinými léčivy, která mohou prodloužení QT intervalu vyvolávat (viz bod 4.5). Klarithromycin nemá být podáván pacientům s vrozenou či prokázanou získanou prolongací QT intervalu nebo komorovými arytmiemi v anamnéze (viz bod 4.3).
Opatrnosti je zapotřebí u pacientů se závažnou renální insuficiencí (viz bod 4.2).
Pneumonie:
S ohledem na výskyt rezistentních kmenů Streptococcus pneumoniae k makrolidovým antibiotikům je důležité, aby byly při předepisování klarithromycinu pro léčbu komunitní pneumonie prováděny testy citlivosti. U nozokomiálních pneumonií má být klarithromycin používán pouze v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky.
Infekce kůže a měkkých tkání mírné až střední závažnosti:
Tyto infekce jsou nejčastěji způsobeny Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes , z nichž oba původci mohou být rezistentní k makrolidům. Z tohoto důvodu je důležité provést vždy test citlivosti. V případech, kdy nemohou být užita beta-laktamová antibiotika (např. alergie), mají být léky první volby jiná antibiotika, jako např. klindamycin. V současné době se předpokládá, že makrolidy hrají roli pouze u některých infekcí měkkých tkání, jako jsou infekce způsobené Corynebacterium minutissimum (erythrasma), acne vulgaris a u erysipelu v situacích, kdy není možná léčba penicilinem.
V případě závažných akutních hypersenzitivních reakcí, jako je anafylaxe, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, polékový exantém s eosinofilií a systémovými příznaky, DRESS (Drug Rash with Eosinophilia and Systemic Symptoms) a Henoch-Schönleinova purpura má být léčba klarithromycinem okamžitě přerušena a co nejrychleji zahájena vhodná léčba.
Opatrnosti je zapotřebí, pokud je klarithromycin užíván s léčivy, které indukují enzymy cytochromu CYP3A (viz bod 4.5).
Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a ostatních ototoxických látek, především aminoglykosidů. V průběhu a po ukončení léčby má být prováděno monitorování vestibulárních funkcí a sluchu.
Inhibitory HMG-CoA reduktázy
Současné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem či simvastatinem je kontraindikováno (viz bod 4.3). Stejně jako u jiných makrolidů, bylo při užívání klarithromycinu hlášeno zvýšení koncentrací HMG-CoA inhibitorů reduktázy (např. lovastatin a simvastatin, viz bod 4.5). U pacientů současně užívajících tyto léčivé přípravky byly hlášeny vzácné případy rhabdomyolýzy. U pacientů mají být sledovány známky a příznaky myopatie.
U pacientů užívajících atorvastatin či rosuvastatin současně s klarithromycinem byly také hlášeny vzácné případy rhabdomyolýzy. Pokud jsou tato léčiva užívána spolu s klarithromycinem, je třeba užít nejnižší možné dávky atorvastatinu či rosuvastatinu. Je třeba zvážit úpravu dávky statinů nebo užití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin nebo pravastatin).
Perorální hypoglykemika/inzulin
Současné podávání klarithromycinu a perorálních hypoglykemizujících přípravků a/nebo inzulinu může vést k významné hypoglykemii. U určitých hypoglykemik, jako je nateglinid, pioglitazon, repaglinid a rosiglitazon, může dojít k inhibici enzymu CYP3A klarithromycinem a to může vést k hypoglykemii, pokud jsou tato léčiva užívána současně. Doporučuje se pečlivé sledování glykemie.
Perorální antikoagulancia
Spontánní hlášení z postmarketingového období naznačují, že současné užívání klarithromycinu a perorálních antikoagulancií může účinky perorálních antikoagulancií zvyšovat. Existuje riziko závažné hemoragie a významného prodloužení INR a protrombinového času, pokud je klarithromycin podáván současně s warfarinem. Pokud pacienti užívají současně klarithromycin a perorální antikoagulancia, je zapotřebí u nich pravidelně monitorovat INR a protrombinový čas.
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, hereditárním deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)