salt:hasText
| - Kardiotoxicita doxorubicinu se zvyšuje při předchozím nebo současném podání jiných antracyklinů nebo jiných potenciálně kardiotoxických látek (např. 5-fluorouracil, cyklofosfamid nebo paklitaxel) nebo přípravky ovlivňující srdeční funkci (jako blokátory vápníkového kanálu). Jestliže je doxorubicin současně podáván se zmíněnými látkami, následně je nutné pečlivě sledovat srdeční funkce.
Použití trastuzumabu v kombinaci s antracykliny (jako doxorubicin) je spojeno s vysokým rizikem kardiotoxicity. Pokud je to možné, terapie antracykliny se nemá začínat dříve než 24 týdnů po ukončení terapie trastuzumabem. Pokud se antracykliny podávají, vyžaduje se velice přísné sledování kardiálních funkcí pacienta. Trastuzumab a antracykliny nesmí být použity současně s výjimkou kontrolovaných klinických studií doprovázených kardiomonitoringem. U pacientů, kteří dříve užívali antracykliny, je také riziko kardiotoxicity způsobené léčbou trastuzumabem, avšak toto riziko je nižší než při současném užívání trastuzumabu a antracyklinů.
Předchozí i stávající léčba látkami ovlivňujícími funkci kostní dřeně (např. cytostatika, sulfonamidy, chloramfenikol, fenytoin, deriváty amidopyrinu, antiretrovirové látky) by mohla vést k závažným poruchám krvetvorby. Dávkování doxorubicinu se musí v případě potřeby změnit. Toxické účinky léčby doxorubicinem se mohou zvyšovat v kombinaci s jinými cytostatiky (např. cytarabinem, cisplatinou, cyklofosfamidem).
Hepatotoxicita doxorubicinu se může zvyšovat jinými hepatotoxickými látkami (např. �6-merkaptopurinem).
Doxorubicin hydrochlorid používaný v kombinaci s cyklosporinem může vyžadovat úpravu dávkování. Při současném podávání cyklosporinu se clearance doxorubicinu snižuje asi o 50 %. Velikost AUC doxorubicinu se zvětší o 55 % a AUC doxorubicinolu bude větší o 350 %. Při této kombinaci se tedy doporučuje 40% snížení dávky doxorubicinu. Cyklosporin, podobně jako verapamil, inhibuje CYP3A4 i P-glykoprotein, čímž lze vysvětlit interakce a výsledné zvýšení nežádoucích účinků.
Také inhibitory cytochromu P-450 (např. cimetidin) snižují plazmatickou clearance a zvyšují AUC doxorubicinu, možná podobným mechanizmem, který se uplatňuje u cyklosporinu, a tak mohou vést ke zvýšení nežádoucích účinků. Naproti tomu induktory cytochromu P-450 (např. fenobarbital a rifampicin) plazmatické hladiny doxorubicinu snižují a mohou tak vést ke snížení jeho účinnosti.
Doxorubicin je silný radiosenzibilizující látka (“radiosensitizer”) a znovu vzplanutí příznaků vyvolaných doxorubicinem může být život ohrožující. Kardiotoxicitu nebo hepatotoxicitu doxorubicinu může zvyšovat jakákoli předchozí, souběžná nebo následná radioterapie. To také platí při souběžné terapii kardiotoxickými nebo hepatotoxickými léky. Doxorubicin podaný po léčbě cyklofosfamidem, nemusí zvýšovat pouze kardiotoxicitu, ale také zhoršit hemoragickou cystitidu.
Paklitaxel, pokud je podán dříve než doxorubicin, může způsobit zvýšení plazmatických koncentrací doxorubicinu a/nebo jeho metabolitů. Existují údaje o tom, že se tento účinek sníží, je-li antracyklin podán dříve než paklitaxel.
Léčba doxorubicinem může snížit plazmatickou koncentraci kyseliny močové, a proto bude možná nezbytné přizpůsobit dávku přípravků snižujících hladinu kyseliny močové.
Doxorubicin může snižovat biologickou dostupnost digoxinu.
Současné užití doxorubicinu snižuje absorpci antiepileptik (např, karbamazin, fenytoin, valproát).
Během léčby doxorubicinem nesmí být pacienti očkováni a také se mají vyhnout kontaktu s osobami, které byly v nedávné době očkovány proti dětské obrně.
Doxorubicin se váže na heparin a 5-fluorouracil. Proto je možná precipitace a ztráta účinku obou látek. Více podrobností viz bod 6.6.
(cs)
|