salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy
ATC kód: J01F A10
Mechanizmus účinku
Azithromycin je prvním z přípravků podskupiny makrolidových antibiotik známých jako azalidy a je chemicky odlišný od erythromycinu. Chemicky je odvozen vložením atomu dusíku do laktonového kruhu erythromycinu A. Jeho chemický název je o 9-deoxy-9a-aza-9ametyl-9a-homoerythromycin A. Molekulární hmotnost je 749,0.
Azithromycin účinkuje tak, že inhibuje bakteriální proteosyntézu vazbou na ribozomální podjednotky 50s a brání translokaci peptidů, aniž by postihoval syntézu polynukleotidů.
Mechanizmus vzniku rezistence
U klinických izolátů bakterií Streptococcus pneumoniae a Streptococcus pyogenes existují dva hlavní geny rezistence: mef a erm . Mef kóduje efluxní pumpu, která zprostředkovává rezistenci pouze k makrolidům se 14- a 15-členným laktonovým kruhem. Mef byl popsán také u řady dalších druhů. Gen erm kóduje 23S-rRNA methyltransferázu, která připojuje methylové skupiny k adeninu 2058 v 23S rRNA ( E. coli rRNA číslovací systém). Methylovaný nukleotid je v doméně V a bylo zjištěno, že interaguje nejen s makrolidy, ale také s linkosamidy a streptograminem B. Jeho výsledný fenotyp se označuje jako MLSB rezistence. Erm (B) a erm (A) byly nalezeny u klinických izolátů S. pneumoniae a S. pyogenes .
Pumpa AcrAB-TolC u Haemophilus influenzae odpovídá za přirozeně vyšší hodnoty hladin MIC u makrolidů.
U klinických izolátů jsou mutace v 23S rRNA, konkrétně v nukleotidech 2057-2059 nebo 2611 v doméně V, nebo mutace v ribozomálních bílkovinách L4 či L22 vzácné.
Hraniční hodnoty
Minimální hraniční koncentrace (MIC) by měly být získány použitím standardizovaných laboratorních metod popsaných CLSI (Clinical and Laboratory Standards Institute), DIN (Deutches Institut für Normung) nebo BSAC (British Society for Antimicrobial Chemotherapy). Hraniční hodnoty MIC stanovené EUCAS (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing) jsou:
Haemophilus spp: citlivé ≤ 0.12 mg/l a rezistentní >4 mg/l:
M. catarrhalis : citlivé ≤0.5 mg/l a rezistentní >0.5 mg/l:
streptokoky (včetně S. pneumoniae a S. pyogenes ): citlivé ≤ 0.25 mg/l a rezistentní >0.5 mg/l.
Antibakteriální spektrum
Citlivost bakteriálních druhů k azithromycinu znázorňuje níže uvedená tabulka.
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je žádoucí získat místní informace týkající se rezistence zejména při léčbě těžkých infekcí. Je nezbytné vyhledat radu odborníka tam, kde je místní prevalence rezistence taková, že prospěšnost léčby přípravkem je (alespoň u některých druhů infekcí) sporná.
Běžně citlivé druhy
Hladiny rezistence¹
Aerobní gram-pozitivní bakterie
Streptococcus agalactiae , streptokoky
(skupiny C, F, G) a viridující streptokoky.
Aerobní gram-negativní bakterie
Bordetella pertussis , Haemophilus ducreyi , Haemophilus influenzae** , Haemophilus parainfluenzae* , Legionella pneumophila , Moraxella catarrhalis* a Neisseria gonorrhoeae
Jiné
Chlamydia pneumoniae* , Chlamydia trachomatis , Mycoplasma pneumoniae* a Ureaplasma urealyticum
Druhy, u kterých může získaná rezistence představovat problém
Aerobní gram-pozitivní bakterie
Streptococcus pneumoniae*
13%
Streptococcus pyogenes*
10% - 14%
Staphylococcus aureus
28%
Přirozeně rezistentní organizmy
Enterobacteriaceae
Pseudomonas spp.
1 Hladiny rezistence odrážejí hodnoty z posledních publikovaných přehledů
Poznámka: Azithromycin vykazuje zkříženou rezistenci s gram-pozitivními kmeny rezistentními vůči erythromycinu.
* Druhy, u kterých byla účinnost prokázána v klinických hodnoceních
** Druhy s přirozenou střední citlivostí
(cs)
|