salt:hasText
| - Příznaky
Symptomy předávkování fentanylem jsou zvýrazněním jeho farmakologického působení, například letargie, koma, respirační deprese s Cheyne-Stokesovým dýcháním a/nebo cyanóza. Dalšími příznaky mohou být hypotermie, snížený svalový tonus, bradykardie, hypotenze. Známkami toxicity jsou hluboká sedace, ataxie, mióza, křeče a respirační deprese, která je hlavním symptomem.
Léčba
Pro zvládnutí respirační deprese je třeba zahájit bezodkladná opatření včetně odstranění náplasti a fyzické či verbální stimulace pacienta. Po těchto činnostech může následovat podání specifického antagonisty opioidů, jako je naloxon. Respirační deprese následkem předávkování může přetrvávat déle než účinek opioidového antagonisty. Je třeba pečlivě zvolit interval mezi dávkami antagonisty podanými intravenózně vzhledem k možnosti opakované narkotizace po sejmutí náplasti; může být nutné opakované podávání nebo kontinuální infuze naloxonu. Reverze narkotického účinku může vést k akutnímu nástupu bolesti a uvolnění katecholaminů.
Pro dospělé se doporučuje zahajovací dávka 0,4 – 2 mg naloxon-hydrochloridu intravenózně. Je-li třeba, lze podobnou dávku podávat každé 2 nebo 3 minuty nebo podávat nepřetržitou infuzi obsahující 2 mg naloxon-hydrochloridu v 500 ml roztoku 0,9% chloridu sodného nebo 5% roztoku glukosy. Rychlost infuze by se měla upravit podle předchozí injekce bolusu a individuální odpovědi pacienta. Pokud není intravenózní podání možné, lze naloxon-hydrochlorid rovněž podat do svalu nebo podkožně. Po intramuskulárním nebo subkutánním podání bude ve srovnání s intravenózním podáním nástup působení pomalejší. Intramuskulární podání poskytne dlouhodobější účinek než intravenózní podání. Respirační deprese následkem předávkování může přetrvávat déle než účinek opioidového antagonisty. Převrácení narkotického účinku může vést k akutní bolesti a uvolnění katecholaminů. Pokud to vyžaduje klinický stav pacienta, je důležitá léčba na jednotce intenzivní péče. Pokud se vyskytne závažná či přetrvávající hypotenze, je třeba vzít v potaz hypovolemii a zvládnout tento stav vhodnou infuzní terapií.
Pokud to vyžaduje klinický stav pacienta, je nutno zajistit a udržet průchodnost dýchacích cest pacienta, např. orofaryngeální sondou nebo endotracheální intubací, a je zapotřebí podávání kyslíku a asistované či kontrolované dýchání. Je nutno zajistit adekvátní tělesnou teplotu a příjem tekutin.
Při výskytu závažné či neustupující hypotenze je třeba uvažovat o hypovolémii a stav by měl být poté léčen adekvátním parenterálním podáváním tekutin.
(cs)
|