salt:hasText
| - Byly provedeny interakční studie ribavirinu v kombinaci s peginterferonem alfa-2a, interferonem alfa-2b a antacidy. Koncentrace ribavirinu jsou obdobné, pokud je podáván samotný nebo současně s interferonem alfa-2b nebo peginterferonem alfa-2a.
�Kvůli dlouhému poločasu ribavirinu může potenciál pro interakce přetrvávat až 2 měsíce po jeho vysazení (5 poločasů ribavirinu).
�Výsledky studií in vitro na mikrozomech lidských a potkaních jater neprokázaly, že metabolizmus ribavirinu probíhá prostřednictvím enzymů cytochromu P 450. Ribavirin neinhibuje enzymy cytochromu P450. Studie toxicity neprokázaly, že by ribavirin indukoval jaterní enzymy. Potenciál k interakcím prostřednictvím enzymů cytochromu P450 je tedy minimální.
Antacida: Biologická dostupnost ribavirinu 600 mg byla snížena současným podáváním antacid obsahujících hořčík, hliník a metikon; AUCtf byla snížena o 14%. Je možné, že snížení biologické dostupnosti v této studii bylo podmíněno zpomaleným přestupem ribavirinu nebo změněným pH. Tato interakce není považována za klinicky relevantní.
Analogy nukleosidů: Bylo prokázáno, že ribavirin in vitro inhibuje fosforylaci zidovudinu a stavudinu. Klinický význam těchto pozorování není známý. Přesto tato pozorování in vitro zvyšují možnost, že současné podávání ribavirinu se zidovudinem nebo stavudinem může vést ke zvýšené plazmatické HIV virémii. Proto se doporučuje, aby byly plazmatické hladiny HIV RNA pečlivě sledovány u pacientů současně léčených jednou z těchto dvou látek. Pokud se hladina HIV RNA zvýší, musí být podávání ribavirinu s inhibitory reverzní transkriptázy přezkoumáno.
Didanosin (ddI): Současné podávání ribavirinu a didanosinu se nedoporučuje. Expozice didanosinu nebo jeho aktivního metabolitu (dideoxyadenosine 5'-trifosfát) je in vitro při současném podávání ribavirinu zvýšena. Při současném podávání ribavirinu byly hlášeny případy fatálního jaterního selhání, stejně jako případy periferní neuropatie, pankreatitidy a symptomatické hyperlaktátémie/ laktátové acidózy.
Pacienti současně infikovaní HIV-HCV
Žádné zjevné známky lékových interakcí nebyly pozorovány u 47 pacientů současně infikovaných HIV-HCV, kteří dokončili 12. týden farmakokinetické studie zjišťující vliv ribavirinu na intracelulární fosforylaci některých nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy (lamivudin a zidovudin nebo stavudin). Konfidenční intervaly však byly z důvodu vysoké variability poměrně široké. Plazmatická expozice ribavirinu se nezdála být ovlivněna současným podáváním inhibitorů reverzní transkriptázy (NRTI).
(cs)
|