| salt:hasText
| - Léčba by měla být zahájena a sledována lékařem, který má zkušenosti s léčbou chronické hepatitidy C.
Způsob podání
Přípravek Vilarib se podává perorálně ve dvou dílčích dávkách s jídlem (ráno a večer). Vzhledem k teratogennímu potenciálu ribavirinu by se tablety neměly rozlamovat ani drtit.
Dávkování
Ribavirin se používá v kombinaci s peginterferonem alfa-2a nebo interferonem-2a. Přesné dávkování a trvání léčby závisí na užívaném produktu interferonu.
Další informace o dávkování a délce podávání peginterferonu alfa-2a nebo interferonu alfa-2a v kombinaci s přípravkem Vilarib naleznete v odpovídajícím souhrnu údajů o přípravku (SPC).
Dávkování v kombinaci s peginterferonem alfa-2a:
Doporučená dávka
Doporučená dávka ribavirinu v kombinaci s injekčním roztokem peginterferon alfa-2a závisí na genotypu viru a na pacientově tělesné hmotnosti (viz tabulka 1).
Délka léčby
Délka kombinované léčby peginterferonem alfa-2a závisí na genotypu viru. Pacienti infikovaní genotypem 1 HCV, kteří mají detekovatelnou HCV RNA ve 4. týdnu bez ohledu na předchozí léčbu virové zátěže, by měli léky užívat po dobu 48 týdnů.
Léčba po dobu 24 týdnů může být zvažována u pacientů infikovaných:
- genotypem 1 s nízkou virovou zátěží (LVL) (
- genotypem 4,
kteří se stali HCV RNA negativní ve 4. týdnů a zůstávají HCV RNA negativní i ve 24. týdnu. Avšak celkové trvání léčby po dobu 24 týdnů může být spojeno s vyšším rizikem relapsu než při délce léčby 48 týdnů (viz bod 5.1). U těchto pacientů je při rozhodování o délce léčby třeba vzít v úvahu toleranci kombinované terapie a další prognostické faktory, např. stupeň fibrózy. Zkrácení délky léčby u pacientů s genotypem 1 a s vysokou virovou zátěží (HVL) (>800 000 IU/mL) na začátku léčby, kteří jsou ve 4. týdnu HCV RNA negativní, by mělo být zváženo s ještě větší opatrností, protože dostupné údaje naznačují, že to může negativně ovlivnit setrvalou virologickou odpověď.
Pacienti infikovaní HCV s genotypem 2 nebo 3, kteří mají detekovatelnou HCV RNA ve 4. týdnu bez ohledu na předchozí léčbu virové zátěže, by měli podstoupit 24-týdenní léčbu. U vybraných pacientů infikovaných genotypem 2 nebo 3 LVL ( 800 000 IU / ml) na začátku léčby, kteří se stali HCV negativní ve 4. týdnu léčby a zůstávají HCV negativní v 16. týdnu, lze zvážit 16-týdenní délku léčby. 16-týdenní léčba může být spojena s nižší šancí na odpověď a je spojena s vyšším rizikem relapsu než délka léčby 24 týdnů (viz bod 5.1). U těchto pacientů je třeba při posuzování odchylky od standardních 24 týdnů léčby brát v úvahu toleranci kombinované terapie a přítomnost dalších klinických nebo prognostických faktorů, jako je stupeň fibrózy. Zkrácení délky trvání léčby u pacientů infikovaných genotypem 2 nebo 3 HVL (> 800 000 IU / ml) na počátku léčby, kteří se stali ve 4. týdnu HCV negativní, by mělo být zváženo s velkou opatrností, protože to může trvale významně ovlivnit virologickou odpověď (viz tabulka 1).
Dostupné údaje pro pacienty infikované genotypem 5 nebo 6 jsou omezené, a proto se doporučuje kombinovaná léčba 1000/1200 mg ribavirinu po dobu 48 týdnů.
Tabulka 1: Dávka přípravku Vilarib v kombinaci s peginterferonem α-2a u pacientů infikovaných HCV
Genotyp HCV
Denní dávka ribavirinu
(mg)
Počet tablet
Síla tablety
(mg)
Délka léčby
(týdny)
ráno
večer
Genotyp 1 LVL s RVR*
< 75kg: 1000
1
1
400
24 nebo 48
0
1
200
≥ 75kg: 1200
1
1
600
Genotyp 1 HVL s RVR*
< 75kg: 1000
1
1
400
48
0
1
200
≥ 75kg: 1200
1
1
600
Genotyp 4 s RVR
< 75kg: 1000
1
1
400
24 nebo 48
0
1
200
≥ 75kg: 1200
1
1
600
Genotyp 1 nebo 4 bez RVR*
< 75kg: 1000
1
1
400
48
0
1
200
≥ 75kg: 1200
1
1
600
Genotyp 2 nebo 3 LVL s RVR**
800
1
1
400
16 nebo 24
Genotyp 2 nebo 3 HVL s RVR**
800
1
1
400
24
Genotyp 2 nebo 3 LVL bez RVR**
800
1
1
400
24
*RVR = rychlá virologická odpověď (nedetekovatelná HCV RNA) ve 4. týdnu a nedetekovatelná HCV RNA ve 24. týdnu;
**RVR = rychlá virologická odpověď (HCV RNA negativní) ve 4. týdnu
LVL= 800 000 IU/mL; HVL= > 800 000 IU/mL
Konečný klinický význam zkrácení počáteční léčby na dobu 16 týdnů místo 24 týdnů není známý s přihlédnutím k potřebě přeléčení nereagujících a recidivujících pacientů.
Souběžná infekce HIV-HCV
Doporučené dávkování ribavirinu v kombinaci se 180 μg peginterferonu alfa-2a je 800 mg denně po dobu 48 týdnů bez ohledu na genotyp. Bezpečnost a účinnost kombinované léčby ribavirinem v dávkách vyšších než 800 mg denně nebo délka léčby kratší než 48 týdnů nebyla studována.
Predikce příznivé a nepříznivé odpovědi na léčbu
Časná virologická odpověď do 12. týdne, jako pokles virové nálože o dva logaritmy nebo nedetekovatelné hladiny HCV RNA, byla prokázána jako prediktivní pro setrvalou odpověď (viz tabulka 2).
Tabulka 2: Prediktivní hodnota virologické odpovědi ve 12. týdnu při režimu doporučeného dávkování při léčbě přípravkem Vilarib a peginterferonem
Genotyp
Negativní
Pozitivní
Žádná odpověď ve 12. týdnu
Žádná setrvalá odpověď
Prediktivní hodnota
Odpověď ve 12. týdnu
Setrvalá odpověď
Prediktivní hodnota
Genotyp 1 (N= 569)
102
97
95% (97/102)
467
271
58% (271/467)
Genotyp 2 a 3 (N=96)
3
3
100%
(3/3)
93
81
87%
(81/93)
Obdobná negativní prediktivní hodnota byla pozorována u pacientů souběžně infikovaných HIV a HCV infekcí, léčených peginterferonem alfa-2a nebo v kombinaci s ribavirinem (100% (130/130) nebo 98% (83/85), respektive). Pozitivní prediktivní hodnoty 45% (50/110) a 70% (59/84) byly pozorovány u pacientů souběžně infikovaných HIV a HCV s genotypem 1 a genotypem 2/3 léčených kombinovanou léčbou.
Dávkování v kombinaci s interferonem alfa-2a:
Doporučená dávka
Doporučená dávka ribavirinu v kombinaci s injekčním roztokem interferonu alfa-2a závisí na tělesné hmotnosti pacienta (viz tabulka 3).
Délka léčby:
Pacienti by měli být léčeni kombinovanou léčbou interferonem alfa-2a nejméně po dobu šesti měsíců. Pacienti infikovaní HCV genotypem 1 by měli být léčeni kombinovanou léčbou po dobu 48 týdnů. U pacientů infikovaných jinými genotypy HCV by mělo být rozhodnutí o prodloužení léčby na 48 týdnů záviset na ostatních prognostických faktorech (jako je vysoká vstupní nálož viru, mužské pohlaví, věk nad 40 let nebo prokázaná přemosťující fibróza).
Tabulka 3: Dávka přípravku Vilarib v kombinaci s interferonem-α2a u pacientů s infekcí HCV
Tělesná hmotnost
(kg)
Denní dávka
(mg)
Počet tablet
Síla tablety
(mg)
Délka léčby
(týdny)
ráno
večer
<75
1000
1
1
400
24 nebo 48
0
1
200
≥75
1200
1
1
600
Změna dávkování při výskytu nežádoucích účinků
Další informace o úpravě dávkování a o ukončení léčby peginterferonem alfa-2a nebo interferonem alfa-2a jsou uvedeny v odpovídajícím souhrnu údajů o přípravku (SPC).
Dojde-li v průběhu léčby kombinací ribavirinu a peginterferonu alfa-2a nebo interferonu alfa-2a k výskytu závažných nežádoucích účinků nebo k laboratorním odchylkám, je třeba upravit dávkování obou látek odpovídajícím způsobem, a to až do odeznění nežádoucích účinků.
Pokyny byly vypracovány v klinických studiích úpravy dávkování (viz Pokyny k úpravě dávkování při výskytu léčbou indukované anémie, tabulka 4).
Jestliže intolerance přetrvává i po úpravě dávkování, je třeba přerušit podávání ribavirinu nebo ribavirinu a peginterferonu alfa-2a nebo interferonu alfa-2a.
Tabulka 4: Pokyny k úpravě dávkování při výskytu léčbou indukované anémie
Laboratorní hodnoty
Snížení pouze dávky přípravku Vilarib na 600mg/den* pokud:
Přerušit podávání přípravku Vilarib pokud:**
Hemoglobin u pacientů bez srdečního onemocnění
<10g/dl
<8,5g/dl
Hemoglobin u pacientů s anamnézou stabilizovaného srdečního onemocnění
>2g/dl pokles hemoglobinu během 4 týdnů léčby (trvalé snížení dávky)
<12g/dl bez ohledu na 4 týdny při snížené dávce
* Pacientům, kterým byla dávka ribavirinu snížena na 600 mg/den, je podávána jedna 200 mg tableta ráno a dvě 200 mg tablety nebo jedna 400 mg tableta večer.
** Dojde-li k ústupu změn, může být ribavirin opět podán, a to v denní dávce 600 mg; na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře může být denní dávka dále zvýšena na 800 mg. Návrat k vyšším dávkám se však nedoporučuje.
Zvláštní skupiny pacientů
Použití při poruše funkce ledvin: Doporučené režimy dávkování (upravené podle tělesné hmotnosti 75 kg) ribavirinu vedou k podstatnému zvýšení plazmatické koncentrace ribavirinu u pacientů s poruchou funkce ledvin. U nemocných se sérovou koncentrací kreatininu >2 mg/dl nebo clearance kreatininu <50 ml/min, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou léčeni dialýzou, nejsou o bezpečnosti a účinnosti ribavirinu k dispozici dostatečné informace, podle kterých by bylo možno upravit dávkování přípravku. Proto by měl být ribavirin u těchto pacientů používán pouze je-li to považováno za nezbytné. Léčba by měla být zahájena (nebo by v ní mělo být pokračováno, jestliže se porucha funkce ledvin rozvine během léčby) s nejvyšší opatrností a za stálého monitorování koncentrace hemoglobinu, neboť v průběhu léčby se může vyskytnout nutnost nápravných opatření (viz bod 4.4 a bod 5.2).
Použití při poruše funkce jater: Farmakokinetika ribavirinu není funkcí jater ovlivněna (viz bod 5.2). Proto není u pacientů s poškozením jater nutná úprava dávkování. Použití peginterferonu alfa-2a a interferonu alfa-2a je kontraindikovánu u pacientů s dekompenzovanou cirhózou a jinými formami těžké poruchy funkce jater.
Použití u starších pacientů nad 65 let: Nezdá se, že by věk významně ovlivňoval farmakokinetiku ribavirinu. Avšak, stejně jako u mladších pacientů, musí být před podáváním ribavirinu posouzena funkce ledvin.
Použití u pacientů do 18 let: Léčba ribavirinem se nedoporučuje u dětí a dospívajících (<18 let) vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti v kombinaci s peginterferonem alfa-2a a interferonem alfa-2a.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)