salt:hasText
| - �Karvedilol se ze zažívacího traktu dobře vstřebává a podléhá intenzivnímu first-pass metabolismu v játrech. Absolutní biologická dostupnost léčivé látky u lidí je přibližně 25 %. Maximální plazmatické koncentrace v séru je dosaženo přibližně za 1–2 hodiny po perorálním podání. Mezi dávkou a plazmatickou koncentrací existuje lineární korelace. Jídlo neovlivňuje biologickou dostupnost ani maximální sérovou koncentraci, ačkoli čas nutný pro dosažení maximální koncetrace v séru je prodloužen. Karvedilol je vysoce lipofilní sloučenina. Přibližně 98–99 % je vázáno na plazmatické bílkoviny. Distribuční objem (Vd) je přibližně 2,0 l/kg a vzrůstá u pacientů s cirhózou jater. U zvířat byla prokázána enterohepatální cirkulace původní substance.
Průměrný eliminační poločas karvedilolu se pohybuje mezi 6 a 10 hodinami. Plazmatická clearence je přibližně 590 ml/min. Vylučuje se převážně žlučí. Hlavní cesta vylučování karvedilolu je stolice. Menší část je vylučována ledvinami ve formě různých metabolitů. Studie na zvířatech prokázaly, že karvedilol je vylučován do mateřského mléka.
Bylo zjištěno, že karvedilol je v játrech rozsáhle metabolizován na různé metabolity, které jsou vylučovány hlavně žlučí. K metabolizaci karvedilolu v játrech dochází převážně oxidací aromatického kruhu a glukuronidací. Demetylací a hydroxylací na fenolovém kruhu vznikají tři aktivní metabolity s aktivitou beta-blokátoru. Ve srovnání s karvedilolem mají tyto tři aktivní metabolity slabý vazodilatační účinek. Na základě preklinických studií má metabolit 4-hydroxyfenol přibližně 13x silnější beta-blokační účinek než karvedilol. Koncentrace metabolitů je však u lidí asi 10krát nižší než je koncentrace karvedilolu. Navíc jsou dva hydroxykarbazolové metabolity karvedilolu extrémně účinné antioxidanty s 30-80násobnou účinností v porovnání s karvedilolem.
Oxidativní metabolismus karvedilolu je stereoselektivní. R-enantiomer je převážně metabolizován pomocí CYP2D6 a CYP1A2, zatímco S-enantiomer je metabolizován hlavně pomocí CYP2C9 a v menší míře pomocí CYP2D6. Mezi ostatní izoenzymy CYP450, které jsou zahrnuty do metabolismu karvedilolu, patří CYP3A4, CYP2E1 a CYP2C19. Maximální plazmatická koncentrace R-karvedilolu je přibližně 2 krát vyšší než S-karvedilolu. R-enantiomer je převážně metabolizován hydroxylací.
Zvláštní skupiny pacientů
Farmakokinetika karvedilolu je ovlivněna věkem; plazmatické koncentrace karvedilolu jsou přibližně o 50 % vyšší u starších jedinců než u mladých. Tato skutečnost je zohledněna v doporučeném dávkování u starších pacientů (viz bod 4.2). Klinické studie prováděné u starších pacientů s hypertenzí neprokázaly žádný rozdíl v profilu nežádoucích příhod v porovnání s mladšími pacienty.
Ve studii s pacienty s cirhotickým onemocněním jater byla biologická dostupnost karvedilolu čtyřikrát větší a maximální plazmatická koncentrace pětkrát vyšší než u zdravých jedinců. U pacientů s poruchou funkce jater je biologická dostupnost zvýšena až na 80 % v důsledku sníženého first-pass efektu.
U některých hypertenzních pacientů se středním až těžkým poškozením funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) bylo pozorováno zvýšení plazmatické koncentrace karvedilolu o 40–50 % ve srovnání s hypertenzními pacienty s normální funkcí ledvin. Rovněž hodnoty maximální plazmatické koncentrace byly u pacientů s renální insuficiencí vyšší v průměru o 10–20 %. Nicméně rozdíly ve výsledcích byly velké. Vzhledem k tomu, že je karvedilol primárně vylučován stolicí, významná kumulace u pacientů s poškozením funkce ledvin není pravděpodobná.
U pacientů se středním až těžkým poškozením funkce ledvin není třeba upravovat dávkování karvedilolu (viz bod 4.2).
Ve studii s pacienty se srdečním selháním byla významně snížená clearance R- a S-karvedilolu. Tyto výsledky naznačují, že farmakokinetika R- a S-karvedilolu je významně změněna u pacientů se srdečním selháním.
(cs)
|