salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: hypolipidemikum
ATC kód: C10AB05
Mechanizmus účinku:
Hypolipidemikum (látka snižující hladinu cholesterolu a triglyceridů), fibrát.
Hypolipidemické vlastnosti fenofibrátu pozorované v klinické praxi se vysvětlily v pokusech in vivo uskutečněných na transgenních myších a na kulturách lidských hepatocytů aktivací receptoru PPARalfa (Peroxisome Proliferator Activated Receptor typu alfa). Tímto mechanizmem zvyšuje fenofibrát lipolýzu a eliminaci částic bohatých na triglyceridy z plazmy aktivací lipoproteinové lipázy a redukcí produkce apoproteinu C-III. Aktivací PPARalfa též indukuje a zvyšuje syntézu apoproteinu A-I, A-II a HDL cholesterolu.
Epidemiologické studie prokázaly pozitivní vztah mezi abnormálně zvýšenými hladinami lipidů v séru a zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční. Zvládnutí takové dyslipidémie je důvodem k léčbě přípravkem Febira 200. Bylo prokázáno, že léčba fibráty může snižovat výskyt kardiovaskulárních příhod, nebyl ale zaznamenán pokles celkové mortality v primární ani v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Studie s fenofibrátem na lipoproteinové frakci dokazují snížení hladin LDL a VLDL cholesterolu a zvýšení hladiny HDL cholesterolu. Finálním účinkem je tedy snížení poměru LDL a VLDL k HDL, čili lipoproteinům, které epidemiologické studie dávají do souvislosti se snížením aterogenního rizika. Hladiny apolipoproteinu A a apolipoproteinu B jsou shodné ve změnách s hladinami HDL a LDL, respektive VLDL.
Během terapie fenofibrátem byla pozorována regrese pigmentace.
Přibližně u 20 % hyperlipidemických pacientů, hlavně ve skupině pacientů s dyslipidémií typu IV, dochází ke zvýšení plazmatické hladiny kyseliny močové. Febira 200 má urikosurický účinek, a proto přináší těmto pacientům další prospěch. Měření vykonávaná během klinických studií s fenofibrátem ukázala signifikantně snížené hladiny fibrinogenu a Lp(a) u pacientů, kteří měli jejich hladinu zvýšenou.
Existují důkazy, že léčba fibráty může snížit výskyt ischemické choroby srdce, ale nebylo prokázáno snížení mortality z jakékoli příčiny v primární ani sekundární prevenci kardiovaskulárního onemocnění.
Lipidová studie ACCORD (Action to Control Cardiovascular Risk in Diabetes) představovala randomizovanou placebem kontrolovanou studii s 5518 pacienty s diabetem mellitus typu 2 léčených kromě simvastatinu také fenofibrátem. Léčba fenofibrátem společně se simvastatinem nevykázala žádné výrazné rozdíly ve srovnání s monoterapií simvastatinem v primárním kombinovaném výsledku u nefatálního infarktu myokardu, nefatální mozkové mrtvice a kardiovaskulárního úmrtí (relativní riziko – hazard ratio [HR] 0,92, 95 % CI 0,79-1,08, p = 0,32; absolutní snížení rizika: 0,74 %). V předem specifikované podskupině dyslipidemických pacientů, kteří byli definováni jako pacienti v nejnižším tercilu HDL-C (≤34 mg/dl nebo 0,88 mmol/l) a v nejvyšším tercilu TG (≥204 mg/dl nebo 2,3 mmol/l) u počátečních hodnot, vykázala léčba fenofibrátem společně se simvastatinem relativní snížení o 31 % ve srovnání s monoterapií simvastatinem v primárním kombinovaném výsledku (relativní riziko – hazard ratio [HR] 0,69, 95 % CI 0,49-0,97, p = 0,03; absolutní snížení rizika: 4,95 %). Další analýza předem specifikované podskupiny identifikovala statisticky významnou interakci u léčby dle pohlaví (p = 0,01), která naznačovala možný léčebný přínos kombinované léčby u mužů (p=0,037), ale také potenciálně vyšší riziko u primárního výsledku u žen léčených kombinovanou léčbou ve srovnání s monoterapií simvastatinem (p=0,069). Tato skutečnost nebyla u dříve zmíněné podskupiny pacientů s dyslipidémií pozorována, ale nebyl zaznamenán ani žádný jasný důkaz přínosu u žen s dyslipidémií léčených fenofibrátem společně se simvastatinem, a tak nelze možný škodlivý účinek u této podskupiny vyloučit.
(cs)
|