| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: jiné vazodilatátory používané u srdečních onemocnění
ATC kód: C01DX16
Nikorandil má dvojí mechanismus působení vedoucí k uvolnění hladkého svalstva cév. Působením na otevření draslíkového kanálu dochází k arteriální vazodilataci, čímž se snižuje dotížení, zatímco nitrátová složka podporuje uvolnění žil a snížení předtížení. Nikorandil přímo působí na koronární tepny, ale nevede ke steal fenoménu. Celkové působení nikorandilu zlepšuje tok krve do poststenotických oblastí a rovnováhu kyslíku v myokardu.
Studie IONA prokázala snížení komplikací při koronárním srdečním onemocnění u pacientů s anginou pectoris léčených nikorandilem.
Účelem této randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované, kardiovaskulární studie s koncovým bodem, provedené u 5126 pacientů, bylo zjistit, zda nikorandil může snížit frekvenci koronárních příhod u mužů a žen s chronickou stabilní anginou pectoris a standardní léčbou anginy pectoris, s vysokým rizikem kardiovaskulárních příhod určeným: 1) předcházejícím infarktem myokardu, nebo 2) bypassem koronární tepny, nebo 3) onemocněním koronární tepny potvrzeným angiografií, nebo pozitivním zátěžovým testem v předchozích dvou letech, spolu s jednou z následujících podmínek: hypertrofie levé srdeční komory na EKG, ejekční frakce levé srdeční komory ≤45 %, nebo koncový diastolický rozměr >55 mm, věk ≥65 let, diabetes (typ 1 nebo typ 2), hypertenze, periferní vaskulární onemocnění, nebo cerebrovaskulární onemocnění. Pacienti, kterým byla podávána sulfonylurea, byli ze studie vyloučeni, protože se usoudilo, že tito pacienti nemohou mít ze studie prospěch (deriváty sulfonylurey mají potenciál k uzavření draslíkových kanálů a mohou tak působit proti účinkům nikorandilu). Studie trvala do analýzy v koncovém bodě 12 až 36 měsíců, průměrně 1,6 roku.
Primárním koncovým bodem bylo úmrtí na koronární srdeční onemocnění (CHD), nefatální infarkt myokardu, nebo neplánovaná hospitalizace z důvodu bolesti na hrudi kardiálního původu které se vyskytly u 13,1 % pacientů léčených nikorandilem ve srovnání s 15,5 % pacientů užívajících placebo (poměr rizika 0,83, p=0,014). Míra akutního koronárního syndromu (úmrtí na CHD, nefatální infarkt myokardu nebo nestabilní angina pectoris) byla 6,1 % u pacientů léčených nikorandilem ve srovnání se 7,6 % u pacientů užívajících placebo (poměr rizika 0,79, p=0,028). Ve skupině užívající nikorandil došlo k významně nižšímu počtu všech kardiovaskulárních příhod než ve skupině užívající placebo (14,7 % oproti 17,0 %, poměr rizika 0,86, p=0,027). Platnost těchto zjištění byla potvrzena reanalýzou primárního koncového bodu za použití všech příčin, nejen kardiovaskulární mortality (nikorandil 14,9 % ve srovnání s placebem 17,3 %, poměr rizika 0,85, p=0,021). Studie nebyla výslovně schopna zjistit a ani nezjistila žádné statisticky významné snížení jednotlivých dílčích koncových bodů.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)