salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: inhibitory HMG CoA reduktasy, kód ATC: C10AA07.
Mechanismus působení
Rosuvastatin je selektivním a kompetitivním inhibitorem HMG-CoA reduktasy, enzymu který určuje rychlost přeměny 3-hydroxy-3-methylglutaryl koenzymu A na mevalonát, prekurzor cholesterolu. Primárním místem působení rosuvastatinu jsou játra, cílový organ pro snižování cholesterolu.
Rosuvastatin zvyšuje počet hepatických LDL receptorů na buněčném povrchu se zvýšením vychytávání a katabolismu LDL a inhibuje syntézu VLDL v játrech, čímž snižuje celkový počet částic VLDL a LDL.
Farmakodynamické účinky
Rosuvastatin snižuje zvýšenou hladinu LDL-cholesterolu, celkového cholesterolu a triglyceridů a zvyšuje HDL-cholesterol. Rovněž snižuje ApoB, nonHDL-C, VLDL-C, VLDL-TG a zvyšuje ApoA-I (viz tabulku 1). Sorvasta rovněž snižuje poměry LDL-C/HDL-C, celkový C/HDL-C a nonHDL-C/HDL-C a ApoB/ApoA-I.
Tabulka 1 Dávková odpověď u pacientů s primární hypercholesterolemií (typu IIa a IIb) (upravená střední procentická změna oproti výchozí hodnotě)
Dávka
N
LDL-C
celkový-C
HDL-C
TG
nonHDL-C
ApoB
ApoA-I
Placebo
13
-7
-5
3
-3
-7
-3
0
5
17
-45
-33
13
-3
-44
-38
4
10
17
-52
-36
14
-10
-48
-42
4
20
17
-55
-40
8
-23
-51
-46
5
40
18
-63
-46
10
-28
-60
-54
0
Terapeutický efekt se obdrží během prvního týdne po zahájení léčby a 90 % maximální odpovědi je dosaženo během 2 týdnů. Maximální odpovědi se obvykle dosahuje v době 4 týdnů a poté se udržuje.
Klinická účinnost
Rosuvastatin je účinný u dospělých s hypercholesterolemií, s hypertriglyceridemií nebo bez ní, bez ohledu na etnickou skupinu, pohlaví nebo věk a ve zvláštních populacích pacientů, jako jsou diabetici nebo pacienti s familiární hypercholesterolemií.
Na základě kombinace všech údajů fáze III se ukázalo, že rosuvastatin je účinný při léčbě většiny pacientů s hypercholesterolemií typu IIa a typu IIb (střední výchozí hodnota LDL-C okolo 4,8 mmol/l) pro dosažení cílových hodnot uznávaných společností European Atherosclerosis Society (EAS; 1998); zhruba 80 % pacientů léčených 10 mg dosáhlo cílových hodnot EAS pro hladiny LDL-C l (<3 mmol/l).
V jedné otevřené studii s titrací síly bylo hodnoceno 42 pacientů s homozygotní familiární hypercholesterolemií ohledně jejich odpovědi na rosuvastatin 20 až 40 mg. V celkové populaci bylo snížení středního LDL-C 22 %.
V klinických studiích s omezeným počtem pacientů vykazoval rosuvastatin aditivní účinnost snižování triglyceridů při použití v kombinaci s fenofibrátem a zvyšování hladin HDL-C při použití v kombinaci s niacinem (viz bod 4.4).
Nebylo dokázáno, že by rosuvastatin zabraňoval souvisejícím komplikacím abnormalit lipidů, jako je koronární srdeční onemocnění, jelikož studie mortality a morbidity s rosuvastatinem nebyly dosud dokončeny.
V jedné multicentrické, dvojitě slepé, placebem kontrolované klinické studii (METEOR) bylo 984 pacientů mezi 45 a 70 roky stáří s nízkým rizikem koronárního srdečního onemocnění (definovaným jako Framinghamovo riziko <10 % během 10 let), se střední hodnotou LDL-C 4,0 mmol/l (154,5 mg/dl), avšak se subklinickou aterosklerózou (detekovanou na základě tloušťky intimy karotid - Carotid Intima Media Thickness (CIMT)) randomizováno do skupin 40 mg rosuvastatinu jednou denně nebo placebo po dobu 2 let. Rosuvastatin významně zpomalil rychlost progrese maximální tloušťky CIMT (Carotid Intima Media Thickness) pro 12 míst karotidy ve srovnání s placebem o
-0,0145 mm/rok [95 % interval spolehlivosti -0,0196, -0,0093; p<0,0001]. Změna oproti výchozí hodnotě byla -0,0014 mm/rok (-0,12 %/rok (nesignifikantní)) pro rosuvastatin ve srovnání s progresí +0,0131 mm/rok (1,12 %/rok (p<0,0001)) pro placebo. Dosud nebyla prokázána žádná přímá korelace mezi poklesem CIMT a snížením rizika kardiovaskulárních událostí. Populace pozorovaná ve studii METEOR má nízké riziko koronárního srdečního onemocnění a nepředstavuje cílovou populaci rosuvastatinu 40 mg. Dávka 40 mg by měla být předepisována pouze u pacientů se závažnou hypercholesterolemií s vysokým kardiovaskulárním rizikem (viz bod 4.2).
Léčba rosuvastatinem vedla k významnému ústupu koronárních aterosklerotických lézí u pacientů, u kterých bylo třeba provést koronární angiografii. V jedné otevřené nekomparativní studii (ASTEROID) bylo 507 pacientů s alespoň 1 obstrukcí s více než 20 % zúžením průměru lumenu při angiografii ve kterékoliv koronární cévě léčeno rosuvastatinem po dobu 2 let. Koronární léze byly vyhodnoceny intravaskulárním ultrazvukem (IVUS). Dva primární konečné ukazatele účinnosti byly rozdíly mezi výchozími hodnotami a hodnotami na konci léčby procentického objemu ateromu (PAV) a celkového objemu ateromu (TAV) měřeného v nejpostiženějším segmentu zkoumané koronární cévy. Sekvence zobrazování byla zaslepená pro osoby, které analyzovaly zobrazení IVUS. Pro primární parametr účinnosti PAV byl střední pokles -0,98 % (3,15 %) a medián byl -0,79 % (97,5% interval spolehlivosti −1,21 % až −0,53 %) (P<0,001 ve srovnání s výchozí hodnotou). Střední změna TAV v subsegmentu s největší závažností onemocnění byla -6,1 (10,1) mm3 a medián změny byl -5,6 mm3 (97,5 % interval spolehlivosti -6,8 až -4,0 mm3) (P <0,001 ve srovnání s výchozí hodnotou). Tato změna představovala medián snížení 9,1 % pro objem ateromu v segmentu s nejvyšší závažností choroby. Pro primární parametr účinnosti PAV vykazovalo 63,6 % pacientů regresi a 36,4 % progresi. Pro druhý primární parametr účinnosti, změnu TAV v subsegmentu s nejvyšší závažností onemocnění, vykazovalo 78,1 % pacientů regresi a 21,9 % progresi.
(cs)
|