salt:hasText
| - Ropivakain je čistým S-(-)- enantiomerem s chirálním centrem.
Je vysoce rozpustný v tucích. Všechny jeho metabolity vykazují lokální anestetický efekt, ale se značně menší potencí a kratším trváním účinku než samotný ropivakain.
Plazmatické koncentrace ropivakainu jsou ovlivněny především podanou dávkou, aplikační cestou a vaskularizací místa aplikace. Farmakokinetika ropivakainu je lineární, maximální plazmatická koncentrace ropivakainu závisí na podané dávce.
Ropivakain vykazuje úplnou absorpci bifázického charakteru z epidurálního prostoru s poločasem absorpce (k0) 14 min., resp. 4 h.
Pomalá absorpce je limitujícím faktorem pro eliminaci ropivakainu. Proto je zdánlivý eliminační poločas ropivakainu po epidurální aplikaci delší než po intravenózním podání.
Ropivakain má po intravenózním podání hodnotu celkové plazmatické clearance (Clp) 440 ml/min; renální clearance (Clr) 1 ml/min; distribuční objem v ustáleném stavu (Vd ss) 47 l a eliminační biologický poločas (t1/2) 1,8 h. Ropivakain má průměrnou hepatální frakční extrakci (EH) 0,4. V plazmě se váže z 94 % na plazmatický kyselý-(1-glykoprotein, volná frakce tvoří 6 %.
Celkové plazmatické koncentrace ropivakainu se během kontinuální infuze do epidurálního nebo interskalenického prostoru zvyšují v závislosti na pooperačním zvýšení koncentrace kyselého-(1-glykoproteinu.
Variabilita koncentrací volné frakce je daleko menší než variabilita frakce vázané na plasmatické bílkoviny.
Protože ropivakain má střední až nízkou hepatální extrakci míra jeho eliminace závisí na plazmatické koncentraci nevázaného léčiva (volné frakci). Pooperační zvýšení AAG zvýší vazbu na plasmatické proteiny, a tim sníží podíl frakce volné. Výsledkem je podle studií na dětech i dospělých snížení celkové clearance a zvýšení celkové plasmatické koncentrace. Clearance volné frakce ropivakainu se nemění, což bylo prokázáno stabilní koncentrací volné frakce během infuze v pooperačním období. Právě volná frakce je zodpovědná za systémové účinky a systémovou toxicitu ropivakainu.
Ropivakain prochází snadno placentou a rychle je dosažena rovnováha koncentrace nevázaného léčiva. Stupeň vazby na plazmatické proteiny je u plodu menší než u matky. Ropivakain je intenzivně metabolizován, především hydroxylací aromatického jádra. Osmdesát šest procent podané dávky se po i.v. aplikaci vylučuje ledvinami, z toho pouze 1 % v nezměněné formě. Hlavním metabolitem je 3-hydroxyropivakain, který je z 37 % vylučován ledvinami, především v konjugované formě. 1-3 % metabolitů vylučovaných ledvinami tvoří 4-hydroxyropivakain, N-dealkylovaný a 4-hydroxydealkylovaný metabolit. Konjugovaný a nekonjugovaný 3-hydroxyropivakain je detekovatelný pouze v plazmě.
U dětí starších než 1 rok byly nalezeny stejné metabolity jako u dospělých.
Nejsou důkazy o tom, že by docházelo k racemizaci ropivakainu in vivo .
Ropivacain Torrex 2 mg/ml roztok pro infuzi, injekci.
Farmakokinetika ropivakainu u dětí
Farmakokinetika ropivakainu byla charakterizována analýzou sumárních farmakokinetických dat získaných u 192 dětí ve věku 0-12 let. Clearance volného ropivakainu a PPX a distribuční objem volného ropivakainu závisí na tělesné hmotnosti a věku až do období zralosti jaterních funkcí. Od této doby závisí především na tělesné hmotnosti. Zralosti je v této souvislosti s volným ropivakainem dosaženo asi ve 3 letech, zralosti ve vztahu k PPX okolo 1 roku a zralosti ve vztahu k distribučnímu objemu volného ropivakainu okolo 2 let věku. Distribuční objem volného PPX závisí pouze na tělesné hmotnosti. Protože PPX má delší biologický poločas a nižší clearanci, může se akumulovat v průběhu epidurální infuze.
Clearance volného ropivakainu u dětí ve věku nad 6 měsíců jsou srovnatelné s hodnotami u dospělých.
Hodnoty celkové clearance ropivakainu, které jsou uvedené v tabulce, jsou ty, které nejsou ovlivněné pooperačním zvýšením AAG.
Předpokládané farmakokinetické parametry dětské populace rozdělené podle věku PK
Věk skupiny
BW a
Clu b
Vu c
CL d
t1/2 e
t1/2ppx f
kg
(l/h/kg)
(l/kg)
(l/h/kg)
(h)
(h)
Novorozenci
3,27
2,40
21,86
0,096
6,3
43,3
1 m
4,29
3,60
25,94
0,143
5,0
25,7
6 m
7,85
8,03
41,71
0,320
3,6
14,5
1 r
10,15
11,32
52,60
0,451
3,2
13,6
4 r
16,69
15,91
65,24
0,633
2,8
15,1
10 r
32,19
13,94
65,57
0,555
3,3
17,8
a Průměrná hodnota tělesné hmotnosti pro jednotlivé věkové skupiny dle database WHO
b Clearance nevázaného ropivakainu
c Distribuční objem nevázaného ropivakainu
d Celková clearance ropivakainu
e Terminální biologický poločas ropivakainu
f Terminální biologický poločas PPX
Simulované průměrné hodnoty maximálních plazmatických koncentrací (Cumax) po jednorázovém kaudálním bloku měly tendenci být vyšší u novorozenců a čas dosažení nejvyšší plazmatické koncentrace (tmax) se snížil se zvyšujícím věkem. Simulované průměrné koncentrace nevázaného léčiva na konci 72 hodin kontinuální epidurální infuse v doporučených dávkách take vykázaly vyšší hladiny u novorozenců ve srovnání s koncentracemi u kojenců a starších dětí. Viz oddíl 4.4.
Simulované průměrné a pozorované maximální koncetrace nevázaného léčiva Cumax po jednorázovém kaudálním bloku
Věková skupina
Dávka
Cumax a
tmax b
Cumax c
(mg/kg)
(mg/l)
(h)
(mg/l)
0-1 m
2,00
0,0582
2,00
0,05-0,08 (n=5)
1-6 m
2,00
0,0375
1,50
0,02-0,09 (n=18)
6-12 m
2,00
0,0283
1,00
0,01-0,05 (n=9)
1-10 r
2,00
0,0221
0,50
0,01-0.05 (n=60)
a Maximální plazmatická koncentrace nevázaného léčiva
b Čas dosažení maximální plazmatické koncentrace
c Pozorovaná a dose-normalised maximální plazmatická koncentrace
Ve věku 6 měsíců, kdy se doporučuje jiná rychlost kontinuální epidurální infuze, dosahuje clearance volného ropivakainu, resp. volného PPX 34 %, resp. 71 % konečných hodnot (hodnot v období zralosti jater). Systémová expozice je vyšší u novorozenců a také u kojenců ve věku mezi 1-6 měsíci ve srovnání se staršími dětmi, což je vázáno na nezralost funkce jater. To je však částečně kompenzováno doporučenou rychlostí infuze, která je poloviční pro děti do 6 měsíců věku.
Simulace s celkovými plazmatickými koncentracemi volného ropivakainu a PPX, založená na farmakokinetických parametrech a jejich variabilitě v populační analýze, ukazuje s 90% intervalem spolehlivosti, že při jednorázovém podání doporučené dávky kaudálním přístupem musí být dávka u nejmladší věkové skupiny násobena faktorem 2,7 a pro věkovou skupinu faktorem 7,4, aby se dosáhlo hranice pro vznik systémové toxicity. Obdobné srovnatelné faktory pro kontinuální epidurální infuzi jsou 1,8 a 3,8.
(cs)
|