salt:hasText
| - Varování:
Dlouhodobé užívání nebo užívání vysokých dávek přípravku zvyšuje riziko agranulocytózy. Tento přípravek by neměl být používán déle než sedm dní.
Agranulocytóza vyvolaná metamizolem je porucha imunoalergického původu trvající minimálně jeden týden. Tyto reakce jsou velmi vzácné, ale život ohrožující a mohou být dokonce fatální. Pacienti by měli být poučeni, aby ihned přerušili léčbu a navštívili svého lékaře, objeví-li se jakýkoli z následujících příznaků, který může souviset s neutropenií: horečka, zimnice, bolest v krku, vřed v ústní dutině. V případě neutropenie
(< 1500 neutrofilů /mm3) by léčba měla být okamžitě přerušena a mělo by neprodleně být provedeno úplné stanovení počtu krvinek. Ten by měl být sledován až do návratu k původním hodnotám.
Anafylaktoidní reakce : Tyto reakce se vyskytují hlavně u citlivých pacientů. Metamizol by proto měl být předepisován s opatrností u astmatických nebo atopických pacientů (viz bod 4.3).
Upozornění:
Anafylaktické / anafylaktoidní reakce � Při volbě způsobu podání je nutné vzít v úvahu, že parenterální podání je spojeno s vyšším rizikem anafylaktických / anafylaktoidních reakcí.
Riziko vzniku těžkých anafylaktických reakcí na metamizol je zejména u následujících pacientů (viz bod 4.3):
Pacienti s astmatem, zejména se současnou polypozní rinitidou.
Pacienti s chronickou urtikarií.
Pacienti s přecitlivělostí na alkohol, tj. pacienti reagující již na malé množství alkoholických nápojů kýcháním, slzením a výrazným zarudnutím obličeje. Alkoholová intolerance může být příznakem dříve nerozpoznaného syndromu analgetického astmatu.
Pacienti s přecitlivělostí na barviva (např. tartazine) nebo na konzervační přípravky (např. benzoáty).
Před podáním metamizolu je třeba provést podrobnou anamnézu. U pacientů, u nichž je shledáno zvláštní riziko anafylaktických reakcí, smí být metamizol podán pouze po pečlivém zvážení možného rizika proti očekávanému přínosu léčby. Jestliže se i za těchto okolností metamizol podává, je nutný přísný lékařský dohled a musí být k okamžité dispozici prostředky ke zvládnutí šoku.
Izolované hypotenzní reakce �Podání metamizolu může vyvolat izolované hypotenzní reakce (viz také Nežádoucí účinky). Tyto reakce zřejmě závisí na dávce a jejich výskyt je pravděpodobnější po parenterálním podání. Navíc je riziko těžkých hypotenzních reakcí tohoto typu zvýšeno,
jestliže se intravenózní injekce podává rychle;
u pacientů s hypotenzí, objemovou deplecí nebo dehydratací, nebo s nestabilním objemem nebo s počínajícím oběhovým selháním;
u pacientů s vysokou horečkou.
U těchto pacientů musí být indikace stanovena zvláště pečlivě, a je-li i za těchto okolností metamizol podáván, je nutný přísný lékařský dohled. Jsou nezbytná preventivní opatření (stabilizace oběhu) ke snížení rizika těžké hypotenzní reakce.
U pacientů, u nichž je absolutně nezbytné se vyhnout snížení tlaku krve, tj pacienti s těžkou koronární srdeční chorobou nebo pacienti s významnou stenózou cév zásobujících krví mozek, se smí metamizol podávat pouze za přísného sledování oběhových funkcí.
U pacientů s poškozením ledvin nebo jater je doporučeno vyhnout se vysokým dávkám metamizolu, protože je u těchto pacientů sníženo jeho vylučování.
Intravenózní injekce musí být aplikována velmi pomalu (nejvýše 1 ml za minutu), tak aby při prvních známkách anafylaktické reakce mohla být injekce přerušena a riziko izolované hypotenzní reakce minimalizováno.
(cs)
|