| salt:hasText
| - Aminoglykosidy a peniciliny jsou fyzikálně a chemicky inkompatibilní,vzájemně se in vitro inaktivují a může dojít ke ztrátě bakteriální aktivity (viz bod 4.5). Proto se nesmí mísit v jedné stříkačce, infuzní tekutině či v setu a musí být podávány odděleně.
I.M. podání:
Použijte sterilní vodu na injekci. K přípravě injekčního roztoku pro i.m. podání se k 1 g suchého prášku v injekční lahvičce přidá 5,7 ml sterilní vody na injekci. Dobře se protřepe, dokud nevznikne čirý roztok. Po rekonstituci bude injekční lahvička obsahovat 250 mg aktivní látky v 1,5 ml roztoku. Takto připravená injekce se opatrně aplikuje hluboko do velkého svalu, jako je např. m.gluteus; je třeba se vyvarovat poškození nervus ischiadicus.
I.V. podání:
Pro i.v. injekci se roztok připraví přidáním 10 ml sterilní vody na injekce nebo chloridu sodného na injekce. Podává se pomalu po dobu asi 10 minut. Při i.v. podání je třeba opatrnosti, zvláště u starších pacientů pro nebezpečí vzniku tromboflebitidy. POZOR : Rychlejší podání může vyvolat konvulzivní křeče.
I.V. infuze :
Před ředěním s infuzním roztokem se prášek rekonstituuje dle instrukcí uvedených pro i.v. podání.
Stabilitní studie oxacilinu v koncentracích 0,5 mg/ml a 2 mg/ml s intravenózními roztoky uvedenými níže naznačují, že lék ztratí méně než 10% aktivity při pokojové teplotě (maximálně 25(C) během 6 hodin.
Připravený roztok se pro podání v infuzi dále ředí jedním z následujících roztoků:
izotonický roztok chloridu sodného
5% roztok glukózy ve vodě na injekci
5% roztok glukózy v izotonickém roztoku chloridu sodného
10% roztok D-fruktózy ve vodě na injekci
10% roztok D-fruktózy v izotonickém roztoku chloridu sodného
Ringerův infuzní roztok s laktátem
injekční roztok chloridu draselného a chloridu sodného s laktátem
10% roztok invertního cukru ve vodě na injekci
10% roztok invertního cukru v izotonickém roztoku chloridu sodného
10% roztok invertního cukru + 0,3% chloridu draselného ve vodě na injekci
Pouze tyto roztoky by měly být používány pro i.v. infuzi přípravku PROSTAPHLIN 1000 mg.
Koncentrace antibiotika by se měla pohybovat mezi 0,5 až 2 mg/ml. Koncentrace léku, rychlost a objem infuze by se měly upravit tak, aby celková dávka oxacilinu byla podána dříve, než lék ztratí svou stabilitu v roztoku pro použití.
Rekonstituovaný roztok se má před podáním vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje částice a zda není zabarven. Roztok se má použít jen v případě, že je čirý a neobsahuje částice.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)