| salt:hasText
| - Obecně
Pokud je to možné, měla by být příčina insomnie identifikována a faktory podílející se na jejím vzniku by měly být léčeny dříve než je předepsáno hypnotikum. Pokud nedojde ke zmírnění insomnie po 7-14 dnech léčby, může to indikovat přítomnost primárního psychického nebo fyzického onemocnění, které by mělo být diagnostikováno.
Obecné informace týkající se účinků pozorovaných po podání benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných léčiv, které je třeba vzít v úvahu při předepisování přípravku, jsou popsány níže.
Tolerance
Po opakovaném podání po dobu několika týdnů může dojít k poklesu hypnotického účinku krátkodobě působících benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných léčiv.
Závislost
Užívání benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných léčiv může vést k rozvoji fyzické a psychické závislosti na tyto látky. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a trváním léčby a je větší u pacientů s abusem alkoholu nebo drog v anamnéze.
Pokud se vyvine fyzická závislost, může náhlé ukončení léčby způsobit abstinenční příznaky. Ty se mohou projevit bolestmi hlavy nebo svalů, extrémní úzkostí a tenzí, neklidem, zmateností, předrážděností a insomnií.
Ve vážných případech se mohou objevit příznaky jako derealizace, depersonalizace, hyperakuze, necitlivost a brnění končetin, hypersenzitivita na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.
Návrat nespavosti
Po vysazení hypnotik se mohou přechodně a s větší intenzitou objevit příznaky, které původně vedly k léčbě benzodiazepiny a benzodiazepinům podobnými látkami. Mohou též být spojeny s dalšími reakcemi včetně změn nálady, anxiety nebo únavnosti.
Důležité je pacienta informovat o této možnosti a minimalizovat tak jeho obavy, pokud po vysazení léčiva k těmto příznakům dojde. Existují důkazy, že u benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných látek s krátkodobým účinkem se mohou abstinenční příznaky manifestovat i v průběhu intervalu mezi dávkami, zejména jde-li o vysoké dávky.
Jelikož se příznaky z vysazení přípravku mohou nejčastěji vyskytnout po prudkém přerušení léčby, doporučuje se snižovat dávky postupně.
Trvání léčby
Trvání léčby mělo být podle možnosti co nejkratší (viz. bod 4.2) a nemělo by přesáhnout 4 týdny včetně postupného snižování dávky. Prodloužení léčby za tuto hranici vyžaduje předchozí přehodnocení stavu pacienta. Je vhodné informovat pacienta při zahájení léčby, že tato léčba bude mít limitované trvání.
Amnézie
Benzodiazepiny a léčiva podobná benzodiazepinům mohou navodit anterográdní amnézii. Tento příznak se obvykle projeví několik hodin po požití přípravku. V zájmu snížení tohoto rizika by mělo být zajištěno, že pacient bude moci spát nepřetržitě 7-8 hodin (viz bod 4.8).
Psychiatrické a „paradoxní“ reakce
Při užívání benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných léčiv se mohou objevit různé reakce jako únavnost, agitace, iritabilita, agresivita, bludy, vztek, noční děsy, halucinace, psychózy, somnambulizmus, nevhodné chování, zvýšení nespavosti a jiné poruchy chování.
Pokud se tyto reakce objeví, měla by být léčba přípravkem přerušena. Uvedené reakce se mohou mnohem častěji objevit ve stáří.
Specifické skupiny pacientů
Starší a oslabení pacienti by měli užívat nižší dávky: viz doporučené dávkování (viz bod 4.2).
Vzhledem k myorelaxačnímu účinku může dojít k pádům a ke zlomeninám kyčlí, zejména u starších pacientů, pokud vstávají v průběhu noci.
Ačkoli u pacientů s renální insuficiencí není nutná úprava dávky, přesto je třeba opatrnosti.
Zolpidem by měl být podáván opatrně i pacientům s chronickou respirační nedostatečností, jelikož benzodiazepiny mohou narušit respirační funkce. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že anxieta nebo agitovanost jsou popisovány jako příznaky dekompenzované respirační insuficience.
Benzodiazepiny a léčiva podobná benzodiazepinům nejsou indikovány u pacientů s vážnou jaterní insuficiencí, jelikož mohou navodit encefalopatii.
Užívání u pacientů s psychotickým onemocněním: Benzodiazepiny a látky podobné benzodiazepinům se nedoporučují k primární léčbě.
Užívání u depresí: Přestože nebyly prokázány významné klinické, farmakokinetické a farmakodynamické interakce se SSRI, měl by být zolpidem podáván s velkou opatrností pacientům s příznaky deprese. V těchto případech se mohou objevit suicidiální tendence. Vzhledem k možnosti záměrného předávkování se doporučuje, aby tito pacienti měli k dispozici co nejmenší potřebné zásoby přípravku.
Benzodiazepiny a léčiva podobná benzodiazepinům by neměly být užívány samostatně k léčbě deprese nebo anxiety spojené s depresí (u těchto pacientů mohou vyprovokovat suicidium).
Užívání u pacientů s abusem alkoholu v anamnéze: Benzodiazepiny a léčiva podobná benzodiazepinům by těmto pacientů měly být podávány s mimořádnou opatrností. Pokud tito pacienti užívají zolpidem, měli by být pod pečlivým dohledem kvůli riziku návyku a psychické závislosti.
Přípravek obsahuje laktózu, proto by neměl být užíván pacienty s následujícími hereditárními problémy: galaktózová intolerance, vrozený deficit laktázy nebo glukózo-galaktózová malabsorpce.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)