salt:hasText
| - Dospělí
Schizofrenie: Doporučená počáteční dávka olanzapinu je 10 mg/den.
Manická epizoda: Počáteční dávka je 15 mg v jedné denní dávce v monoterapii nebo 10 mg denně u kombinované terapie (viz bod 5.1).
Prevence recidivy bipolární poruchy: Doporučená počáteční dávka je 10 mg/den. U pacientů, kteří byli v manické epizodě léčeni olanzapinem, pokračujte v terapii pro prevenci recidivy stejnou dávkou. Pokud se objeví nová manická, smíšená nebo depresivní epizoda, léčba olanzapinem by měla pokračovat (s optimalizací dávky podle potřeby), s přídatnou terapií příznaků poruch nálady, podle klinické indikace.
Během léčby schizofrenie, manických epizod a prevence recidivy bipolární poruchy může být denní dávkování následně přizpůsobeno na základě individuálního klinického stavu v rozmezí 5-20 mg/den. Zvýšení na vyšší než doporučenou počáteční dávku je vhodné jen po patřičném klinickém přezkoumání a nemělo by se zpravidla objevit v intervalech kratších než 24 hodin.
Olanzapin může být podáván bez ohledu na jídlo, protože absorpce není ovlivňována potravou. Při vysazování olanzapinu by se mělo zvážit postupné snižování dávky.
Pediatrická populace: Olanzapin není doporučen pro použití u dětí a dospívajících do 18 let věku kvůli nedostatku údajů ohledně bezpečnosti a účinnosti. Závažnější zvýšení tělesné hmotnosti, lipidové a prolaktinové změny byly hlášeny v krátkodobých studiích dospívajících pacientů spíše než ve studiích dospělých pacientů (viz bod 4.4, 4.8, 5.1 a 5.2).
Starší pacienti: Není běžně indikována nižší počáteční dávka (5mg/den), ale u pacientů starších 65 let by měla být v odůvodněných případech zvážena. (viz bod 4.4).
Pacienti s poškozením ledvin/nebo jater: U těchto pacientů je vhodné zvážit nižší počáteční dávku (5mg). V případech středně závažného poškození (cirhóza, Child-Pughova třída A nebo B), má být počáteční dávka 5 mg a zvyšována by měla být pouze opatrně.
Pohlaví: Počáteční dávku a dávkové rozmezí není třeba běžně upravovat pro ženy ve srovnání s muži.
Kuřáci: Počáteční dávku a dávkové rozmezí není třeba běžně upravovat pro nekuřáky ve srovnání s kuřáky.
Pokud existuje více než jeden faktor, který může zpomalit metabolismus (ženské pohlaví, vyšší věk, nekuřák), mělo by být zváženo snížení počáteční dávky. Pokud je indikováno zvyšování dávek, mělo by probíhat obezřetně.
(Viz také bod 4.5 a bod 5.2.)
(cs)
|