salt:hasText
| - 4.5.1 Interakce
Interakce mezi perorálními kontraceptivy a jinými léky mohou být příčinou krvácení z průniku a/nebo selhání perorálního kontraceptiva. V literatuře byly hlášeny následující interakce:
Metabolizmus jater: Mohou se vyskytnout interakce s léky indukujícími mikrosomální enzymy, což může vést ke zvýšené clearance sexuálních hormonů (jedná se např. o hydantoináty, barbituráty, primidon, karbamazepin, rifampicin, rifabutin a snad též oxkarbazepin, topiramát, felbamát, ritonavir, griseofulvin a přípravky obsahující třezalku tečkovanou). Maximální indukce enzymů obecně nebývá pozorována po 2-3 týdny, následně však může přetrvávat po alespoň 4 týdny od ukončení podávání léčiva.
Selhání kontracepce bylo také hlášeno u antibiotik, například ampicilinu a tetracyklinů. Mechanizmus tohoto účinku nebyl objasněn.
Ženy léčené některými z těchto léků by měly dočasně používat bariérovou metodu současně s kombinovaným perorálním kontraceptivem (COC) nebo zvolit jinou metodu kontracepce. V případě léků indukujících mikrosomální enzymy má být bariérová metoda používána během současného podávání léku a po dobu 28 dnů od jeho vysazení. V případě dlouhodobé léčby léky, které indukují mikrosomální enzymy, by se měla zvážit jiná metoda kontracepce. Ženy léčené antibiotiky (s výjimkou rifampicinu a griseofulvinu, které také působí jako léky indukující mikrosomální enzymy) by měly používat bariérovou metodu ještě 7 dní po jejich vysazení. Pokud období, během kterého je používána bariérová metoda přesáhne období bez užívání tablet kombinovaného perorálního kontraceptiva (COC), tablety z dalšího balení COC je třeba začít užívat ihned, bez obvyklého intervalu bez tablet.
Perorální kontraceptiva mohou ovlivňovat metabolismus jiných léků. Může tak dojít k ovlivnění jejich koncentrace v plazmě a tkáních, buď ke zvýšení (např. cyklosporin) nebo ke snížení (např. lamotrigin).
Poznámka: U současně užívaných léků je třeba se seznámit s informací pro předepisování a vyhledat zde možné interakce.
4.5.2 Laboratorní testy
Užívání kontracepčních steroidů může ovlivnit výsledky některých laboratorních testů včetně biochemických parametrů jaterních, thyreoidálních, adrenálních a renálních funkcí, plazmatických hladin (vazebných) proteinů, např. globulinu vázajícího kortikosteroidy a frakcí lipidů/lipoproteinů, 9/12 parametrů metabolismu sacharidů a parametrů koagulace a fibrinolýzy. Změny však obvykle zůstávají v rozmezí normálních laboratorních hodnot.
(cs)
|