salt:hasText
| - Absorbce
Zidovudin je velmi dobře resorbován ze zažívacího traktu, jeho biologická dostupnost činí 60 až 70 %. Ve fázi I klinické studie, průměrné maximální koncentrace (Cssmax) v plazmě při rovnovážném stavu u dospělých po perorálním podávání 5 mg/kg tělesné hmotnosti každé 4 hodiny dosahovala hodnot 7,1 a průměrná minimální koncentrace (Cssmin) dosahovala
0,4 µmol (tj. 1,9 a 0,1 µg/ml).
Ve studiích biologické dostupnosti průměrné maximální koncentrace (Cssmax) a minimální koncentrace (Cssmin) v plazmě při rovnovážném stavu po perorálním podávání zidovudinových tobolek v dávce 200 mg každé 4 hodiny dosahovaly hodnot 4,5 µmol (tj.
1,2 µg/ml) a 0,4 µmol (tj. 0,1 µg/ml).
Bioekvivalence
U HIV pozitivních pacientů léčených zidovudinem byla dávka 300 mg ve formě tablet bioekvivalentní dávce 250 mg ve formě tobolek. Vzhledem k tomu, že není kinetika zidovudinu závislá na dávce po opakovaném perorálním podání, lze tablety zidovudinu 200 mg ve stejné formulaci jako 300 mg tablety považovat za bioekvivalentní 250 mg tobolkám po přizpůsobení dávce.
Podle AUC zidovudinu u sirupu a tobolek zidovudinu jsou obě lékové formy bioekvivalentní. Po perorálním podání sirupu byla absorbce zidovudinu nepatrně rychlejší než po podání tobolek s dosažením vrcholové koncentrace během 0,5 a 0,8 hodiny. Průměrné maximální koncentrace Cssmax v plazmě při rovnovážném stavu po perorálním podávání sirupu a tobolek v dávce 200 mg dosahovaly hodnot 5,8 µmol (tj. 1,55 µg/ml) a 4,5 µmol (1,2 µg/ml).
Distribuce
Studie s intravenózní lékovou formou zidovudinu ukazují, že průměrný plazmatický poločas eliminace je 1,1 hodiny, průměrná celková tělesná clearance 27,1 ml/min/kg a zdánlivý distribuční objem 1,6 l/kg.
U dospělých bylo zjištěno, že poměr koncentrací zidovudinu v mozkomíšním moku a v plazmě 2 až 4 hodiny po perorálním podání je přibližně 0,5. Data ukazují, že zidovudin prochází placentou a lze jej zjistit v amniotické tekutině a v krvi plodu. Zidovudin byl rovněž zjištěn i v semeni a mléce.
Vazba na plazmatické proteiny je relativně nízká (34 až 38 %) a nepředpokládají se lékové interakce ve formě vytěsňování z vazebných míst.
Metabolizmus
Hlavním metabolitem v plazmě i v moči je 5'-glukuronid zidovudinu, který tvoří přibližně 50 až 80 % podané dávky vyloučené ledvinami. 3'-amino-3'-deoxythymidin (AMT) byl jako metabolit zidovudinu identifikován po intravenózní aplikaci.
Vylučování
Renální clearance zidovudinu vysoce převyšuje clearance kreatininu, což ukazuje na významnou tubulární sekreci.
Zvláštní skupiny pacientů
Děti
U dětí starších 5 až 6 měsíců se farmakokinetický profil zidovudinu podobá profilu u dospělých.
Zidovudin se dobře vstřebává ze zažívacího traktu, biologická dostupnost se pohybuje mezi 60 až 74 %, s průměrem 65 %. Po podání 120 mg/m2 povrchu těla roztoku zidovudinu dosahovaly hodnoty maximálních hladin Cssmax 4,45 µmol (1,19 µg/ml) a po dávce 180 mg/m2 povrchu těla 7,7 µmol (2,06 µg/ml).
U dětí je průměrný poměr koncentrací zidovudinu v mozkomíšním moku a v plazmě 0,5 až 4 hodiny po perorálním podání 0,52 až 0,85 a při intravenózní terapii 1 až 5 hodin po jednohodinové infúzi je tento poměr 0,87. Průměrný poměr v rovnovážném stavu během kontinuální intravenózní infúze je 0,24.
Po intravenózním podání byl průměrný plazmatický poločas vylučování 1,5 hodiny a celková tělesná clearance 30,9 ml/min/kg. Hlavním metabolitem je 5'-glukuronid. Po intravenózní aplikaci bylo 29 % podané dávky vyloučeno močí v nezměněné podobě a 45 % bylo vyloučeno ve formě glukuronidu. Renální clearance zidovudinu vysoce převyšuje clearance kreatininu, což ukazuje na významnou tubulární sekreci.
Omezené množství dostupných údajů o farmakokinetice u novorozenců a kojenců ukazuje, že glukuronidace zidovudinu je snížena s následným zvýšením biologické dostupnosti, snížením clearance a prodloužením poločasu u kojenců mladších 14 dní. Potom se farmakokinetika zdá být podobná farmakokinetice u dospělých.
Starší pacienti
Farmakokinetika zidovudinu u pacientů starších 65 let nebyla studována.
Renální dysfunkce
Ve srovnání se zdravými jedinci mají pacienti s pokročilým renálním selháním o 50 % vyšší plazmatickou hladinu zidovudinu. Celková expozice (měřená jako plocha pod křivkou - AUC zidovudinu) je zvýšená o 100 %, eliminační poločas není signifikantně alterován. Při renálním selhání dochází k významné kumulaci hlavního glukuronidového metabolitu bez zjevných známek toxicity. Hemodialýza a peritoneální dialýza nemají signifikantní přínos pro eliminaci zidovudinu, zatímco eliminace glukuronidového metabolitu je zvýšená (viz bod 4.2).
Hepatální dysfunkce
Omezené množství údajů získaných od pacientů s jaterní cirhózou svědčí o tom, že následkem snížené glukuronidace může u pacientů s hepatální dysfunkcí docházet ke kumulaci zidovudinu. Situace může vyžadovat úpravu dávek, avšak v současnosti nejsou přesná doporučení (viz bod 4.2).
Těhotenství
Farmakokinetika zidovudinu byla sledována u osmi žen v posledním trimestru těhotenství. V období pokročilého stupně těhotenství nebyly pozorovány známky kumulace zidovudinu. Farmakokinetika zidovudinu byla podobná jako u ostatní populace. Bylo prokázáno, že plazmatická koncentrace zidovudinu u právě narozených dětí a matek v průběhu porodu je stejná v důsledku pasivního přestupu zidovudinu placentou.
(cs)
|