salt:hasText
| - Stejně jako u ostatních α1-blokátorů může při léčbě tamsulosinem v jednotlivých případech dojít k poklesu krevního tlaku a v důsledku toho, i když jen zřídka, může ve vzácných případech vést k mdlobám. Při prvních příznacích ortostatické hypotenze (závratě, slabost) si má pacient sednout nebo lehnout, dokud tyto příznaky nevymizí.
Před zahájením léčby tamsulosinem má být pacient vyšetřen, aby byla vyloučena ostatní onemocnění, která mají podobné symptomy jako BHP. Prostata má být vyšetřena per rectum a v případě nutnosti má být před léčbou, a pak v pravidelných intervalech, stanovena hladina prostatického specifického antigenu (PSA).
Tamsulosin musí být podáván s opatrností při těžkém poškození renálních funkcí (clearance kreatininu <10 ml/min), neboť s těmito pacienty není dostatek zkušeností.
Peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS – Intraoperative Floppy Iris Syndrome, varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operací katarakty u některých pacientů současně či v minulosti léčených tamsulosinem. IFIS zvyšuje riziko peroperačních komplikací.
Nedoporučuje se zahajovat léčbu tamsulosinem u pacientů, u kterých je plánována operace katarakty.
Přerušení léčby tamsulosinem 1-2 týdny před operací katarakty je považováno za užitečné, nicméně přínos a doba tohoto přerušení nebyly stanoveny.
Během předoperační rozvahy mají oční specialisté vzít v úvahu, zda pacient indikovaný k operaci katarakty je nebo byl léčen tamsulosinem, aby byla zajištěna příslušná opatření k případnému zvládnutí IFIS během operace.
Zbytek tablety se může objevit ve stolici.
(cs)
|