| salt:hasText
| - Bezpečnost a účinnost karvedilolu u pacientů mladších než 18 let nebyla stanovena.
U pacientů s chronickým srdečním selháním léčených digoxinem, diuretiky a/nebo ACE inhibitory, je nutno karvedilol používat opatrně, protože digoxin a karvedilol zpomalují atrioventrikulární vedení.
Opatrnosti je třeba při podávání karvedilolu pacientům s diabetes mellitus, neboť první příznaky akutní hypoglykemie mohou být maskovány nebo oslabeny. U pacientů s chronickým srdečním selháním a diabetem může být použití karvedilolu spojeno se zhoršením regulace glukózy v krvi. Proto je nezbytné pravidelně monitorovat hladiny glukózy v krvi u diabetiků na začátku terapie karvedilolem nebo při zvyšování dávky a rovněž je nutná úprava případné hypoglykemie.
K reverzibilnímu zhoršení funkce ledvin může dojít při terapii karvedilolem u pacientů s chronickým srdečním selháním a nízkým krevním tlakem (systolický TK < 100 mm Hg), ischemickou chorobou srdeční a difúzním cévním onemocněním, a/nebo u pacientů trpících nedostatečností ledvin. U pacientů s chronickým srdečním selháním s těmito rizikovými faktory by měly být během zvyšování dávky pečlivě monitorovány renální funkce a podávání léku musí být přerušeno nebo dávkování sníženo, jakmile nastane zhoršení funkce ledvin.
U pacientů s chronickým srdečním selháním může nastat prohloubení srdečního selhání nebo retence tekutin během zvyšování dávek karvedilolu. Pokud k tomu dojde, mělo by být zvýšeno dávkování diuretik a dávkování karvedilolu se nesmí zvyšovat, dokud se klinický stav nestabilizuje. V některých případech může být nezbytné snížit dávku karvedilolu nebo jeho podávání dočasně přerušit. Takovéto komplikace ovšem nevylučují další úspěšné podávání karvedilolu.
Karvedilol může být používán u pacientů s chronickým obstrukčním onemocněním plic s bronchospastickou složkou, kteří nejsou léčeni perorálními nebo inhalačními přípravky, jen tehdy, pokud předpokládaný prospěch převažuje nad potenciálním rizikem. U pacientů se sklonem k bronchospasmu mohou nastat poruchy dýchání jako následek možného zvýšení odporu v dýchacích cestách. Pacienty je nezbytné při zahájení léčby a během zvyšování dávek karvedilolu monitorovat a při náznaku bronchospasmu během léčby musí být dávka karvedilolu snížena.
Stejně jako u jiných beta-blokátorů je třeba upozornit pacienty, kteří používají kontaktní čočky, na možnost snížené tvorby slz.
Léčba karvedilolem nesmí být přerušena náhle, zvláště u pacientů trpících ischemickou chorobou srdeční. U těchto pacientů musí být karvedilol vysazován postupně (během 1-2 týdnů).
Karvedilol je nutno používat opatrně u pacientů s periferním cévním onemocněním, neboť beta-blokátory mohou vyvolat nebo zhoršit symptomy arteriální insuficience.
U pacientů trpících poruchami periferní cirkulace krve (Raynaudův syndrom) může dojít k exacerbaci příznaků.
Karvedilol, stejně jako ostatní beta-blokátory, může zakrýt symptomy tyreotoxikózy.
U pacientů podrobujících se chirurgickému zákroku je nutná opatrnost z důvodu synergického působení negativně inotropního a hypotenzního účinku karvedilolu a anestetik.
Karvedilol může způsobit bradykardii. Sníží-li se tepová frekvence pod 55 tepů za minutu, musí se dávkování karvedilolu snížit.
Zvýšená pozornost je nutná při podávání karvedilolu pacientům se závažnými projevy přecitlivělosti v anamnéze a u pacientů podstupujících desenzibilizační terapii, neboť beta-blokátory mohou zvýšit jak citlivost vůči alergenům, tak i riziko výskytu anafylaktické reakce.
Pacienti, kteří mají v anamnéze onemocnění lupenkou ve spojitosti s terapií beta-blokátory mohou užívat karvedilol pouze po zvážení poměru rizika a očekávaného prospěchu léčby.
U pacientů léčených současně blokátory kalciového kanálu typu verapamilu nebo diltiazemu či jinými antiarytmiky je nutno pečlivě monitorovat EKG a krevní tlak.
Karvedilol se musí používat s opatrností u pacientů s labilní nebo sekundární hypertenzí.
U pacientů s feochromocytomem je nutno podat alfa-blokátor před použitím beta-blokátoru. Přestože karvedilol má jak alfa-, tak beta-blokující účinek, nejsou zkušenosti s jeho používáním za těchto podmínek. Proto je nutno dát pozor při předepisování karvedilolu pacientům, u nichž je podezření na feochromocytom.
Přípravky s neselektivní beta-blokující aktivitou mohou vyvolat bolesti na prsou u pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris. Nejsou klinické zkušenosti s podáváním karvedilolu u těchto pacientů, nicméně alfa-blokující účinek karvedilolu by mohl těmto symptomům zabránit. V každém případě je nutno dát pozor při předepisování karvedilolu pacientům s podezřením na Prinzmetalovu anginu pectoris.
Opatrnosti je třeba u pacientů trpících depresí a myasthenia gravis.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)