salt:hasText
| - Ve studii toxicity amlodipinium-maleinátu po jednorázové dávce u myší nebyly stanoveny hodnoty LD50 ani pro perorální ani pro intravenózní podání. Po perorálně podané dávce 10 mg/kg nebyl zaznamenán úhyn, zatímco při dávce 40 mg/kg byla zaznamenána 100 % mortalita. Podobně po intravenózním podání dávky 2,5 mg/kg neuhynula ani jedna z myší, zatímco při dávce 10 mg/kg byla mortalita 100 %. Intravenózní podání amlodipinium-maleinátu v dávce 1 mg/kg u potkanů nezpůsobil úhyn, zatímco po dávce 10 mg/kg uhynula všechna zvířata. Hodnoty LD50 po perorálním podání amlodipinium-maleinátu u potkanů byly přibližně 150 mg/kg. Po jednorázovém podání amlodipinium -maleinátu nebyly zaznamenány klinické známky toxicity.
Výsledky studie toxicity po opakovaném podání ukázaly, že po perorálním podání amlodipinium-maleinátu potkanům v dávce 20 až 30 mg/kg/den došlo ke změně přibývání na váze. Při podání vyšších dávek bylo přibývání na váze potlačeno v kratší době než při nižších dávkách. Podobně při dávkách vyšších než 20 mg/kg/den, kdy léčivá látka byla podávána po dobu 1 měsíce nebo déle, byl zaznamenán úhyn. Diuretický účinek amlodipinu byl zaznamenán již při dávce 10 mg/kg/den. Změny v některých biochemických parametrech svědčily o změně renálních funkcí (8 a 16 mg/kg/den po dobu 1 měsíce) a jaterních funkcí (30 mg/kg/den po dobu 2 týdnů) bez významnějších histopatologických nálezů. Nejvýznamnější nález související s podáváním léčiva bylo zvětšení zona granulosa v nadledvinkách. Tento toxický účinek byl zaznamenán u zvířat, kterým byla podávána léčivá látka v dávkách 5 až 25 mg/kg/den po dobu 2 měsíců až jednoho roku. Koncentrace, při které nejsou zjištěny žádné účinky („No-Observed-Effect-Level“, NOEL) pro amlodipinium-maleinát u potkanů, stanovená ve studiích toxicity po opakovaném podání, zřetelně závisela na době trvání léčby. Při době trvání 2 týdny byla tato koncentrace 10 mg/kg/den a ve studii trvající 1 měsíc byla 4 mg/kg/den.
Psi byli k toxickému působení amlodipinu citlivější než potkani. Opakované podání léčivé látky vyvolalo léze pravé síně. Dávka 1 mg/kg/den vyvolala zmíněné léze ve studii trvající 6 měsíců, ale nikoli při studii trvající 1 měsíc. Jestliže léčba byla prodloužena na 1 rok, dávka potřebná k vyvolání léze síní se snížila na 0,5 mg/kg/den.
V celém souboru in vitro a in vivo zkoušek genotoxicity bylo prokázáno, že léčivá látka není mutagenní. Dlouhodobé podávání amlodipinium-maleinátu myším a potkanům v potravě nevyvolalo kancerogenitu ani při dávkách, které byly 10 – 12,5krát vyšší, než maximální doporučená dávka pro humánní užití - 10 mg pro nemocného s tělesnou hmotností 50 kg.
Studie fertility u samců a samic potkanů nenasvědčovaly nežádoucím účinkům na reprodukční funkce. Amlodipinium-maleinát nebyl embryotoxický, fetotoxický a teratogenní u potkanů a králíků a neovlivňoval postnatální vývoj mláďat. Bylo zjištěno, že léčivá látka prodlužuje délku těhotenství a vyvolává obtíže při vrhu při dávkách 50krát vyšších než je maximální doporučená dávka pro humánní užití.
(cs)
|