| salt:hasText
| - Farmakoterapeutická skupina: Antipsychotika
ATC kód: N05A H04
Mechanismus působení:
Quetiapin je atypicky působící antipsychotikum. Quetiapin a aktivní metabolit lidské plazmy, N-desalkyl quetiapin interagují s celou řadou neurotransmiterových receptorů. Quetiapin a N-desalkyl quetiapin vykazují afinitu k serotoninovým (5HT2) a dopaminovým D1 a D2 receptorům v mozku. Tato kombinace receptorového antagonismu s vysokou selektivitou pro 5HT2 oproti D2- receptorům pravděpodobně přispívá ke klinickým antipsychotickým vlastnostem a nízkým rizikům extrapyramidových nežádoucích účinků (EPS) quetiapinu. Dále má N-desalkyl quetiapin vysokou afinitu pro norepinefrinový transporter (NET). Quetiapin a N-desalkyl quetiapin projevují vysokou afinitu k histaminovým a (1-adrenergním receptorům, s nižší afinitou k (2-adrenergním a serotoninovým 5HT1A receptorům. Quetiapin nemá významnou afinitu k cholinergním muskarinovým nebo benzodiazepinovým receptorům.
Farmakodynamické účinky:
Quetiapin prokázal účinek v testech antipsychotické aktivity, jako jsou testy na podmíněné obranné reflexy. Také blokuje činnost dopaminových agonistů, měřenou jak behaviorálním hodnocením, tak elektrofyziologicky, a zvyšuje koncentraci dopaminových metabolitů, neurochemický index blokády D2-receptorů.
V preklinických testech predikce extrapyramidových nežádoucích účinků (EPS) se quetiapin nejeví jako standardní antipsychotikum a má atypický profil. Quetiapin nevyvolává při chronickém podávání dopamin D2-receptorovou hypersensitivitu. V dávkách účinných při blokování D2-receptorů vyvolává quetiapin pouze slabou katalepsii. Při dlouhodobém podávání má kvetiapin selektivní účinek na limbický systém tím, že vytváří depolarizační blokádu mesolimbických, ale nikoliv nigrostriatálních, dopaminergních neuronů. Po jednorázovém a dlouhodobém podání opicím rodu Cebus po předchozí senzibilizaci haloperidolem nebo bez ní vykazuje quetiapin minimální riziko dystonie. Výsledky těchto pokusů nasvědčují tomu, že quetiapin by měl vyvolávat minimální riziko výskytu extrapyramidových nežádoucích účinků, a byla rovněž vyslovena hypotéza, že látky s nízkým rizikem výskytu extrapyramidových nežádoucích účinků (EPS) mohou mít také menší schopnost vyvolat tardivní dyskinézi (viz bod 4.8).
Rozsah, kterým přispívá metabolit N-desalkyl quetiapin k farmakologické aktivitě quetiapinu v lidském organismu, není znám.
Klinická účinnost:
Ve třech placebem kontrolovaných klinických studiích na pacientech se schizofrenií užívajících různé dávky quetiapinu nebyl mezi skupinami užívajícími quetiapin a placebo výrazný rozdíl v četnosti EPS nebo souběžného užití anticholinergik. Placebem kontrolovaná studie vyhodnotila, že stálé dávky quetiapinu v rozsahu 75 až 750 mg/den nezvyšovaly EPS nebo souběžné užití anticholinergik.
Ve čtyřech placebem kontrolovaných klinických studiích hodnotících dávky quetiapinu až do 800 mg/den užívaných k léčbě středně silných až silných manických příhod, přičemž dvě byly onoterapeutické a dvě jako kombinovaná terapie s lithiem nebo divalproexem, nebyla nalezena souvislost ve výskytu EPS nebo souběžného užití anticholinergik mezi skupinami užívajícími quetiapin nebo placebo.
Nízká schopnost vyvolávat EPS je považována za jednu z vlastností atypických antipsychotik.
V placebem kontrolovaných studiích u starších pacientů s psychózou spojenou s demencí nebyl výskyt cerebrovaskulárních nežádoucích příhod na 100 pacientů vyšší u pacientů ošetřovaných quetiapinem než u pacientů, kterým bylo podáno placebo.
Na rozdíl od mnoha jiných antipsychotik quetiapin nezpůsobuje trvalé zvýšení hladin prolaktinu, což je považováno za vlastnost atypických antipsychotik. V klinických studiích s fixními dávkami u pacientů se schizofrenií nebyl po skončení studie zaznamenán žádný rozdíl v hladině prolaktinu mezi pacienty napříč rozsahem dávek quetiapinu a placeba.
V léčbě středně silných až silných manických epizod prokázal quetiapin vyšší účinnost v porovnání s placebem v redukci manických symptomů ve 3 a 12 týdnech během dvou monoterapeutických studiích. Údaje z dlouhodobých studií demonstrujících účinnost quetiapinu v prevenci následných manických nebo depresivních epizod nejsou k dispozici. Údaje o kombinaci quetiapinu s divalproexem nebo lithiem u středně silných a silných manických příhod během 3 a 6 týdnů jsou omezené, nicméně kombinovaná terapie byla dobře snášena. Údaje prokazují aditivní účinek ve 3. týdnu. Druhá studie neprokázala další aditivní účinek během 6. týdne. Nejsou dostupné údaje o kombinované terapii delší než 6 týdnů.
Průměrná střední dávka quetiapinu byla 600 mg/den a zhruba 85 % respondentů bylo léčeno dávkami v rozsahu od 400 do 800 mg/den.
Klinické testy prokázaly, že quetiapin je účinný při podávání dvakrát denně, ačkoli farmakologický poločas quetiapinu je zhruba 7 hodin. Toto zjištění je blíže potvrzeno pomocí pozitronové emisní tomografie (PET), která potvrdila, že u quetiapinu je obsazenost 5HT2- a D2-receptorů udržována až 12 hodin. Bezpečnost a účinnost dávek vyšších než 800 mg/den nebyly hodnoceny.
V zaslepených klinických studiích nebyla ověřena dlouhodobá účinnost quetiapinu v prevenci relapsů. V otevřených klinických studiích u pacientů se schizofrenií byl quetiapin účinný při pokračování léčby u pacientů, kteří odpovídali na počáteční léčbu, což naznačilo možnost dlouhodobé účinnosti.
V placebem kontrolovaných studiích monoterapie u pacientů s počáteční hodnotou počtu neutrofilů ≥ 1,5 x 109/l byl výskyt alespoň jednoho případu s počtem neutrofilů < 1,5 x 109/l 1,72% u pacientů léčených quetiapinem ve srovnání s 0,73% u pacientů léčených placebem. Ve všech klinických studiích (placebem kontrolovaných, otevřených, srovnávacích, s pacienty s počáteční hodnotou počtu neutrofilů ≥ 1,5 x 109/l ), byl výskyt alespoň jednoho případu počtu neutrofilů <0,5 x 109/l 0,21% u pacientů léčených quetiapinem ve srovnání s 0% u pacientů léčených placebem a incidence ≥0,5 - <1,0 x 109/l byla 0,75% u pacientů léčených quetiapinem oproti 0,11% u pacientů užívajících placebo.
Děti a dospívající (10 až 17 let)
Účinnost a bezpečnost quetiapinu byla studována v 3-týdenní placebem kontrolované studii v léčbě mánie (n= 284 pacientů z USA, ve věku 10-17 let). Asi u 45% pacientů byla dodatečně prokázána diagnóza ADHD. Dále byla provedena 6-týdenní placebem kontrolovaná studie u pacientů se schizofrenií (n = 222 pacientů, ve věku 13-17). Z obou studií byli vyloučeni pacienti, kteří neodpovídali na léčbu quetiapinem. Léčba quetiapinem byla zahajována dávkou 50 mg/den a druhý den byla zvýšena na 100 mg/den; následně byla dávka titrována na cílovou dávku (u manie 400-600 mg/den; u schizofrenie 400-800 mg/den) vzestupně po 100 mg/den a podávána ve dvou nebo třech rozdělených denních dávkách.
Ve studii s mánií byl rozdíl průměrné změny LS od bazální hodnoty v celkovém skóre YMRS (aktivní léčba minus placebo) –5.21 pro quetiapin 400 mg/den a –6.56 pro quetiapin 600 mg/den. Podíl pacientů odpovídajících na léčbu (zlepšení YMRS ≥50%) byl 64% pro quetiapin 400 mg/den, 58% pro 600 mg/den a 37% pro placebo.
Ve studii se schizofrenií byl rozdíl průměrné změny LS od bazální hodnoty v celkovém skóre PANSS (aktivní léčba minus placebo) –8.16 pro quetiapin 400 mg/den a –9.29 pro quetiapin 800 mg/den. Ani režim s nízkou dávkou (400 mg/den) ani vysokou dávkou (800 mg/day) quetiapinu nebyl lepší než placebo s ohledem na podíl pacientů, kteří dosáhli odpovědi definované jako pokles o ≥30% oproti bazální hodnotě v celkovém skóre PANSS. Vyšší dávky měly za následek číselně nižší podíl odpovídajících na léčbu jak u mánie, tak u schizofrenie.
Nejsou k dispozici data o udržovací léčbě či o prevenci rekurence v této věkové kategorii.
26-týdenní otevřené fáze akutních studií (n= 380 pacientů) s quetiapinem dávkovaným flexibilně v rozmezí 400-800 mg/den poskytly další bezpečnostní informace. U dětí a dospívajících byl hlášen vzestup krevního tlaku, zvýšená chuť k jídlu, extrapyramidové symptomy a zvýšení sérových hladin prolaktinu bylo hlášeno s vyšší frekvencí u dějí a dospívajících než u dospělých. (viz body 4.4 a 4.8).
Extrapyramidové symptomy
V krátkodobých placebem kontrolovaných monoterapeutických studiích u dospívajících pacientů (13-17 let věku) se schizofrenií byl kumulovaný výskyt extrapyramidových projevů 12.9% pro quetiapin a 5.3% pro placebo, ačkoliv výskyt jednotlivých nežádoucích účinků (tj. akathisie, třes, extrapyramidová porucha, hypokinese, neklid, psychomotorická hyperaktivita, svalová ztuhlost, dyskinese) nepřesáhl 4.1% v žádné léčebné skupině. V krátkodobé placebem kontrolované monoterapeutické klinické studii u děti a dospívajících (10-17 let věku) s bipolární mánií byl kumulovaný výskyt extrapyramidových symptomů 3.6% pro quetiapin a 1.1% pro placebo. V dlouhodobě otevřené fázi studií na schizofrenii a bipolární mánii byl kumulovaný výskyt EPS závislých na léčbě 10%.
Nárůst tělesné hmotnosti
V krátkodobých klinických studiích u pediatrických pacientů (10-17 let věku) přibralo 17% pacientů léčených quetiapinem a 2.5% placebem léčených pacientů o ≥7% své tělesné hmotnosti. Po korekci na normální růst v průběhu delší doby, byl vzestup alespoň 0.5 standardní odchylky od bazální hodnoty “Body Mass Index” (BMI) pokládán za klinicky významnou změnu; 18.3% pacientů léčených quetiapinem po dobu alespoňt 26 týdnů splnilo toto kritérium.
Sebevraždy/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení stavu
V krátkodobých, placebem kontrolovaných klinických studiích u pediatrických pacientů se schizofrenií byl výskyt sebevražedných úmyslů 1.4% (2/147) pro quetiapin a 1.3% (1/75) pro placebo u patientů <18 let. V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u pediatrických pacientů s bipolární mánii byl výskyt sebevraždných úmyslů 1.0% (2/193) pro quetiapin a 0% (0/90) pro placebo u patientů <18 let.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)