salt:hasText
| - Stav hydratace
U pacientů ohrožených dehydratací, zejména u starších pacientů, je nutno dbát na dostatečný přísun tekutin.
Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin a u starších pacientů
Aciclovir se vylučuje ledvinami a u pacientů s poruchou funkce ledvin je proto nutné snížit dávku přípravku valacicloviru (viz bod 4.2). Starší pacienti mohou trpět poruchou funkce ledvin a je proto třeba při léčbě této skupiny pacientů zvážit možnou potřebu snížení dávky. U starších pacientů a pacientů s poruchou funkce ledvin je zvýšené riziko vzniku neurologických nežádoucích účinků a proto je třeba pečlivě monitorovat známky takových nežádoucích účinků. Hlášené případy naznačují, že tyto nežádoucí účinky jsou obvykle po přerušení léčby reverzibilní (viz bod 4.8).
Užívání vysokých dávek valacicloviru u pacientů s poruchou funkce jater nebo po transplantaci jater
O používání vysokých dávek valacicloviru (4000 mg denně nebo i více) u pacientů s dysfunkcí jater nejsou k dispozici žádné údaje. Nebyly provedeny žádné specifické studie použití valacicloviru u pacientů po transplantaci jater a proto je u těchto pacientů nutné dbát při podávání dávek vyšších než 4000 mg opatrnosti.
Použití k léčbě herpes zoster
Klinická odpověď by měla být zvláště u imunokomprimonavých pacientů pečlivě sledována. Podání intravenózní antivirotické léčby by mělo být zváženo, pokud je odpověď na perorální léčbu nedostatečná.
Pacienti s komplikovaným herpes zoster, tj. např. pacienti s viscerálním poškozením, diseminovaným herpes zoster, s motorickými neuropatiemi, encefalopatií a cerebrovaskulárními komplikacemi, mají být léčeni intravenózními antivirotiky.
Pacienti s poruchou imunitního systému s herpes zoster oftalmicus nebo pacienti s vysokým rizikem
diseminace onemocnění a zasažením viscerálních orgánů mají být léčeni intravenózními antivirotiky.
Přenos herpes genitalis
Pacientům je třeba doporučit, aby se vyvarovali pohlavního styku v době přítomnosti příznaků onemocnění a to i v případě, když již byla zahájena antivirová léčba. V průběhu preventivní léčby antivirotiky je četnost šíření viru významně snížená. Riziko přenosu však stále přetrvává. Proto je třeba současně s léčbou valaciklovirem dodržovat zásady bezpečného pohlavního styku.
Použití u očních forem infekce HSV
U těchto pacientů je třeba pečlivě sledovat klinickou odpověď na léčbu. V případě, kdy není pravděpodobné, že odpověď na perorální léčby bude dostatečná, je třeba zvážit podávání intravenózních antivirotik.
Použití u infekcí CMV
Údaje o účinností valacikloviru u trasplantovaných pacientů (~200) s vysokým rizikem CMV onemocnění (např. dárce CMV-pozitivní/příjemce CMV negativní, nebo použití anti-tymocin globulin indukční léčby) ukazují, že valaciklovir může být podán těmto pacientům pouze, pokud bezpečnostní hledisko zabrání užití valgancikloviru, nebo gancikloviru.
Vysoká dávka valacikloviru, jaká je požadována k profylaxi CMV, může vést k častějšímu výskytu nežádoucích účinků, včetně poruch CNS, než které jsou pozorovány při podávání nižších dávek u jiných indikací (viz bod 4.8). Pacienti musí být pečlivě sledováni pro možnost změny funkcí ledvin a podle toho mají být upravené dávky (viz bod 4.2).
(cs)
|