| salt:hasText
| - Intravenózní podání
Vankomycin prášek pro přípravu infuzního roztoku má být podáván intravenózně. Každá dávka by měla být podávána rychlostí nejvýše 10 mg/min nebo po dobu nejméně 60 minut (podle toho, co je delší). �Dávka by měla být individuálně upravena podle tělesné hmotnosti, věku a funkce ledvin pacienta.
Jsou doporučovány následující dávkovací režimy:
Pacienti s normální funkcí ledvin
Dospělí a děti starší 12 let:
Doporučená intravenózní denní dávka je 2 000 mg. Podává se rozděleně v dávkách 500 mg každých 6 hodin anebo 1000 mg každých 12 hodin. Celková doba podávání se řídí typem a závažností infekce a také dle klinické odpovědi pacienta.
Pro léčbu bakteriální endokarditidy je obecně uznávaný dávkovací režim 1000 mg vankomycinu intravenózně každých 12 hodin po dobu 4 týdnů buď samostatně nebo v kombinaci s jinými antibiotiky (gentamicin plus rifampicin, gentamicin nebo streptomycin). Enterokoková endokarditida se léčí po dobu 6 týdnů vankomycinem v kombinaci s aminoglykosidy - podle národních standardních postupů. ��Peroperační profylaxe: dospělí pacienti dostávají 1000 mg vankomycinu intravenózně před operací (před anestézií) a v závislosti na délce a typu operace může být podána dávka 1000 mg vankomycinu i.v. 12 hodin po operaci.
Děti od věku 1 měsíce do 12 let:
Doporučená intravenózní dávka je 40 až 60 mg/kg/den podávaná v rozdělených dávkách každých 6 až
8 hodin.
Novorozenci a kojenci:
Doporučená úvodní dávka je 15 mg/kg, potom 10 mg/kg každých 12 hodin v průběhu prvního týdne života a potom každých 8 hodin do dosažení věku 1 měsíc. Je doporučována pečlivá kontrola hladin vankomycinu v séru (viz níže).
Starší pacienti:
Nižší udržovací dávky mohou být nutné vzhledem ke snížení funkce ledvin související s věkem.
Obézní pacienti:
Může být potřeba změna obvyklého denního dávkování.
Pacienti s jaterní insuficiencí :�Neexistuje žádný důkaz o tom, že by dávka měla být u pacientů s jaterní insuficiencí snížena.
Pacienti s poruchou funkce ledvin: �U těchto pacientů musí být dávka upravena a následující nomogram může posloužit jako vodítko. Doporučuje se pečlivé sledování sérové koncentrace vankomycinu (viz níže).
Dávkovací nomogram pro dospělé pacienty s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírným nebo středně těžkým renálním selháváním by počáteční dávka neměla být nižší než 15 mg/kg. U pacientů se závažným renálním selháváním je vhodnější podávat udržovací dávku mezi 250 mg a 1000 mg v odstupu několika dnů, spíše než podávat nižší denní dávky.
U pacientů s anurií (prakticky bez renálních funkcí) se podává dávka 15 mg/kg tělesné hmotnosti, dokud není dosaženo terapeutické sérové koncentrace vankomycinu. Udržovací dávky jsou 1,9 mg/kg tělesné hmotnosti/24 hodin. Protože jednotlivé udržovací dávky 250 mg až 1000 mg jsou u pacientů s výraznou poruchou ledvin dostačující, je možné aplikovat jednu dávku vždy za několik dní, spíše než každodenně.
Dávkování v případě hemodialýzy:
U pacientů s nefunkčními ledvinami, podstupujících pravidelně hemodialýzu je možné následující dávkování: saturační dávka 1 000 mg vankomycinu, udržovací dávka 1 000 mg podaná každý sedmý až desátý den.
Pokud se používají při hemodialýze polysulfonové membrány (dialýza s vysokým průtokem), je poločas vankomycinu snížen. U pravidelně hemodialyzovaných pacientů mohou být proto nutné přídatné udržovací dávky.
Monitorování koncentrací vankomycinu v séru:
Sérové koncentrace vankomycinu by měly být sledovány od druhého dne léčby bezprostředně před další dávkou a jednu hodinu po infuzi. Terapeutická hladina vankomycinu v krvi jednu hodinu po ukončení infuze by měla být mezi 30 a 40 mg/l (což odpovídá 20 a 26,9 mmol/l) (maximum 50 mg/l, což odpovídá 33,6 mmol/l), minimální hladina (krátce před další dávkou) pak mezi 5 a 10 mg/l. ��Koncentrace vankomycinu v séru by měla být kontrolována dvakrát nebo třikrát týdně. �� Perorální podání
V léčbě pseudomembranózní kolitidy jako jediné indikace pro perorální podání vankomycinu je obvyklá dávka 125 mg (2,5 ml) každých 6 hodin v průběhu 7 až 10 dnů. Celková denní dávka by neměla překročit 2000 mg. �V terapii dětské pseudomembranózní kolitidy se obvykle podává dávka 40 mg/kg, rozdělená do tří nebo čtyř dávek po dobu 7 až 10 dní. Celková denní dávka by neměla překročit 2 g.
Způsob podání: ��Parenterálně se vankomycin může podávat pouze jako pomalá intravenózní infuze (ne více než 10 mg/min - po dobu nejméně 60 min), která je dostatečně zředěná (alespoň 100 ml na 500 mg nebo nejméně 200 ml za 1000 mg). �Pacienti s omezením přívodu tekutin mohou dostat roztok 500 mg/50 ml nebo 1000 mg/100 ml.
S těmito vyššími koncentracemi může však stoupat riziko vzniku nežádoucích účinků souvisejících
s infuzí. ��Dávka u perorálně podávaného vankomycinu má být naředěná ve 30 ml vody, kterou pacient buď vypije, nebo mu může být aplikována nazogastrickou sondou. ��Návod k rekonstituci a naředění léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
Délka léčby: �Doba trvání léčby závisí jak na závažnosti infekce, tak na výsledku klinického a bakteriologického vyšetření stavu pacienta.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)