| salt:hasText
| - Akutní toxicita: Při dodržování doporučeného dávkování jsou toxické účinky při topické aplikaci prakticky vyloučeny. Mezi příznaky intoxikace (např. při perorálním podání přípravku) patří těžká hypotenze, srdeční insuficience, kardiogenní šok, bradykardie až srdeční zástava; mohou se objevit dýchací obtíže, bronchiální spazmy, gastrointestinální poruchy, poruchy vědomí a celkové křeče.
Chronická toxicita : ve studiích na králících a psech, kterým byl po dobu 1, respektive 2 let topicky aplikován timolol (timololi hydrogenomaleas), nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky. Stejně tak nebyly zjištěny žádné zvláštní nálezy (kromě bradykardie a zvýšené hmotnosti srdce, ledvin a jater) ani při dlouhodobém podávání vysokých dávek timololu psům a potkanům.
Mutagenita: důkladnější testování mutagenity přípravku se zatím neprovádělo, dosud uskutečněné testy byly negativní.
Karcinogenní potenciál: v rámci 2 roky trvající studie s perorálně podáváním timololu (timololi maleas) potkanům došlo ke statisticky významnému vzestupu (p(0,05) frekvence feochromocytomů nadledvin u potkaních samců, kterým byla podávána dávka 300x vyšší než je doporučená maximální perorální dávka u člověka (1mg/kg/den). U potkanů, které dostávaly dávku pouze 25 až 100x vyšší než je maximální denní dávka u člověka, ke zvýšení počtu feochromocytomů nedošlo. U myší, kterým byl po celou dobu života podáván perorálně timolol (500 mg/kg/den), byl zjištěn statisticky významně vyšší (p(0,05) výskyt benigních i maligních nádorů plic a u myších samic benigních polypů dělohy. Ke vzestupu počtu nádorů ale nedošlo po dávkách 5 nebo 50 mg/kg/den.
Při dávkách nižších než 500 mg/kg/den byly rovněž častěji pozorovány adenokarcinomy mléčné žlázy. Zde byla patrná souvislost s koncentracemi prolaktinu v séru, které byly zjištěny u myších samic při dávkách nižších než 500 mg/kg/den, nikoliv však při dávkách nižších než 5, respektive 50 mg/kg/den. Nárůst počtu adenokarcinomů mléčné žlázy u hlodavců byl spojován s podáváním nejrůznějších přípravků, zvyšující koncentraci prolaktinu v séru. U dospělých žen se po aplikaci timololu v dávkách do 60 mg/den (což je maximální doporučená perorální dávka u člověka) neprokázaly žádné relevantní změny prolaktinu v séru.
Reprodukční toxicita: ze studií reprodukce a fertility provedené na potkanech nevyplynulo žádné nepříznivé působení timololu na tyto funkce a to až do dávky 150x vyšší než je doporučená maximální perorální dávka pro člověka.
Teratologické studie účinku timololu u myší a králíků (při dávkách až do 50 mg/kg/den – padesátinásobku doporučené perorální maximální dávky pro člověka) neprokázaly žádné známky malformací. Ačkoliv po této dávce došlo ke zpomalení osifikace u potkanů, žádné další účinky na postnatální vývoj se neprojevily. Dávky 1000 mg/kg/den (1000ti násobek maximální denní dávky pro člověka) byly pro myši toxické a docházelo ke zvýšené resorpci fétů. Totéž bylo zjištěno i při podávání této dávky králíkům, ale u nich nebyla zjištěna ani po této dávce žádná jednoznačná toxicita pro samice.
6. Farmaceutické údaje � 6.1. Seznam pomocných látek
Roztok benzalkonium-chloridu (0,03 mg/1 ml), povidon, dihydrát dinatrium-edetátu, dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného, voda na injekci.
(cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)